Křižovnická (Praha)

ulice v Praze

Křižovnická ulice v Praze na Starém Městě v Praze vede od Křižovnického náměstí k náměstí Jana Palacha.

Křižovnická
Křižovnická ulice s blokem křižovnických domů
Křižovnická ulice s blokem křižovnických domů
Umístění
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha
Začíná naKarlova, Karlův most, Smetanovo nábřeží
Končí naNáměstí Jana Palacha
Historie
Pojmenováno poRytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Starší názvyKreuzherrengasse
Další údaje
Délkaasi 310 m
PSČ110 00
Kód ulice453790
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh editovat

 
Historické a novodobé označení ulice na budově Klementina.

Na jižní straně začíná Křižovnická ulice podjezdem pod historickými obytnými domy (Colloredo-mansfeldský palác) od Smetanova nábřeží a Křižovnickým náměstím u Staroměstské věže Karlova mostu začíná na křižovatce Karlovy ulice, Smetanova nábřeží. Průběh ulice určovala od 30. let 13. století hradební zeď opevnění Starého Města proti vodě, s Valentinskou bránou pod současným domem čp.71/I.

Nazvána je podle kláštera řádu křižovníků založeného v roce 1252, výstavba byla dokončena za panování krále Václava II. (1271-1305).

Celou východní stranu jižní části ulice (přibližně polovina celé délky ulice) lemuje fasáda budovy Klementina, původně jezuitské koleje založené v roce 1556, od roku 1990 sídla Národní knihovny České republiky.

Ulicí je vedena tramvajová trať a občasné linky autobusové dopravy MHD.

Historie a názvy editovat

V první etapě osídlení stál příčně k této komunikaci Juditin most, zbudovaný v letech 1158-1172 a rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou jej do roku 1342 spravoval a vybíral z něj mýtné.[1] Severní část ulice se od 17. do třetí čtvrtiny 19. století podle granátníků nazývala "Granátová" nebo "Malá Křižovnická", od roku 1870 se celá ulice nazývá "Křižovnická", německy pak Kreuzherrengasse.[2]

Budovy, firmy a instituce editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Křižovnická, s. 629–638. 
  • Pavel Vlček a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov I, Academia Praha 1996, s. 171–174

Externí odkazy editovat