Otevřít hlavní menu

Jan Machytka

český architekt

Jan Machytka (14. března 1844, Nová Paka28. července 1887, Praha) byl českým architektem druhé poloviny 19. století.

Jan Machytka
Antonín Sucharda ml. a Karel Sucharda, vpravo Jan Machytka
Antonín Sucharda ml. a Karel Sucharda, vpravo Jan Machytka
Narození 14. března 1844
Nová Paka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. července 1887 (ve věku 43 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vzdělání České vysoké učení technické v Praze
Povolání architekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Projekt budovy uměleckoprůmyslové školy v Praze, 1882

ŽivotEditovat

Studoval na nižší reálce v Trutnově a vyšší v Kutné Hoře. Zde se seznámil s budoucím architektem Františkem Schmoranzem mladším. Vysokoškolská studia absolvoval na pražské polytechnice v ateliéru Josefa Zítka a Akademii výtvarných umění ve Vídni. Výrazně byl ovlivněn cestou po Itálii, kde jej zaujala především renesanční architektura a umění. Poté absolvoval se Schmoranzem cestu zaměřenou na orientální architekturu a umění po Palestině a Egyptě. Od roku 1874 se Schmoranzem ve Vídni také společně provozovali vlastní architektonickou kancelář. V té působil až do roku 1884, kdy psychicky onemocněl a byl umístěn v ústavu pro choromyslné v Nové Pace. Pohřben je v Nové Pace.

Za svou architektonickou činnost byl vyznamenán zlatým záslužným křížem s korunou a švédským řádem Vassa.

DíloEditovat

Zatímco František Schmoranz mladší byl ovlivněn orientálním uměním, Jan Machytka inklinoval k neorenesanci. Společně se účastnili řady soutěží na veřejné stavby po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Dlouhá je i řada realizovaných staveb. Podílel se na hlavní lázeňské budově v Trenčianských Teplicích, Arcibiskupském paláci v Zadaru, výrazný podíl má zřejmě i na projektu novorenesanční budovy Uměleckoprůmyslové školy v Praze z roku 1882 a projektu Národního muzea v Praze, za něž v soutěži získali druhé místo. Ještě před vznikem společného ateliéru projektoval v roce 1873 několik pavilonů světové výstavy ve Vídni, především pavilon Vídeňské spořitelny.

ReferenceEditovat