PRTR (z anglického: Pollutant Release and Transfer Registers) je zkratka pro veřejně přístupné databáze, které shromažďují informace o množství znečišťujících látek unikajících do životního prostředí z konkrétních podniků.

Data z IRZ ukazují, že MittalSteel Ostrava patří k největším znečišťovatelů u řady chemických látek[1]

Význam editovat

Účelem PRTR je přispět k posílení šetrnějšího chování průmyslových podniků k životnímu prostředí. Údaje slouží např. k formulaci environmentálních politik a jako nástroj pro ekologického řízení podniků. Veřejnosti umožňují získat informace o únicích konkrétních znečišťujících látek z konkrétních.[2]

Charakteristiky účinného PRTR editovat

Efektivní systém PRTR se vyznačuje následujícími charakteristikami:[3]

  • přesná identifikace chemických látek v únicích a přenosech
  • detailní identifikace místa úniku
  • integrovaný pohled na úniky do všech médií
  • standardizovaná struktura hlášených údajů
  • elektronický sběr, zpracování a zveřejňování údajů
  • omezená možnost utajování údajů
  • aktivní šíření dat

PRTR podle zemí editovat

Austrálie editovat

Austrálie zřídila systém nazvaný National Pollutant Inventory (NPI). Rok 1996 byl prvním, za který se uskutečnilo ohlašování vypouštěných emisí.[4]

Česká republika editovat

V České republice takový systém funguje pod názvem Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Byl zřízen na základě zákona z roku 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování.

Evropská unie editovat

V Evropské unii byl rozhodnutím Evropské komise z roku 2000 zřízen evropský registr emisí znečišťujících látek do životního prostředí zvaný EPER (z anglického European Pollutant Emission Register). Shromažďuje data o emisích z asi 12 tisíc podniků v členských státech EU.

Kanada editovat

V Kanadě byl registr zřízen pod názvem National Pollutant Release Inventory (NPRI) na základě zákon o ochraně životního prostředí z roku 1992. Prvním ohlašovacím obdobím byl pro kanadský PRTR rok 1993, ve kterém bylo sledováno 178 chemických látek a jejich skupiny. První zpráva zahrnující informace z 1437 závodů byla vydána v dubnu 1995.[4]

Mexiko editovat

V Mexiku byl PRTR zaveden pod názvem Registro de Emisiones y Transferencia de Contaminantes (RETC).[5]

USA editovat

V roce 1986 byl v USA zřízen Registr toxických úniků (Toxic Release Inventory - TRI) zákonem havarijním plánování a o právu komunit na informace (Emergency Planning and Community Right-to-Know Act - EPCRA). Původní seznam obsahoval asi 320 chemikálií a skupin chemikálií, o kterých shromažďoval informace. V roce americký kongres schválil rozšíření seznamu sledovaných látek o dalších 313 chemikálií.[6]

Velká Británie editovat

V roce 1991 byl zaveden systém nazvaný Chemicals Release Inventory (CRI), do kterého byla postupně zařazována jednotlivá průmyslová odvětví tak, že od roku 1997 zahrnuje celou ekonomiku.[3]

Reference editovat

  1. Pavel Baroch: Podívejte se: To jsou největší znečišťovatelé, aktualne.cz, 17.10.2007
  2. Registry znečišťování. www.irz.cz [online]. [cit. 2009-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-19. 
  3. a b Filip Malý, Miroslav Šuta: Veřejné informační systémy o emisích z průmyslu u nás a ve světě (PRTR ve světě), Děti Země a Plzeňská ekologická nadace, 1998
  4. a b Filip Malý, Miroslav Šuta: Veřejné informační systémy o emisích z průmyslu u nás a ve světě, Děti Země a Nadace Partnerství, 1998
  5. Registro de Emisiones y Transferencias de Contaminantes. app1.semarnat.gob.mx [online]. [cit. 2009-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-28. 
  6. Warren Muir, Zdena Jurčíková, Ondřej Velek, Petr Kužvart, Miroslav Šuta, Filip Malý: PRÁVO NA INFORMACE O CHEMICKÝCH LÁTKÁCH - Registr úniků a přenosů znečišťujících látek, ETP, Společnost pro trvale udržitelný život a Děti Země, Praha 1996, ISBN 80-900065-1-5

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat