Přesun ostatků Karla Hynka Máchy na Vyšehradský hřbitov

Přesun ostatků Karla Hynka Máchy na Vyšehradský hřbitov byla událost, ke které došlo 6. a 7. května 1939.[1] Akt je považován za jednu z manifestací českého národa proti německé okupaci.[2]

Máchův hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Karel Hynek Mácha editovat

Karel Hynek Mácha (16. listopadu 18106. listopadu 1836) byl český básník tvořící ve stylu romantismu. Po gymnáziu studoval práva a roku 1836 získal místo advokátského praktikanta v Litoměřicích. Vedle toho cestoval a hrál divadlo. Sepsal lyricko-epickou báseň Máj a byl autorem prozaických děl Cikáni nebo Márinka. Zemřel krátce před svou plánovanou svatbou s Eleonorou Šomkovou na následky prochladnutí při hašení požáru.[1]

Historie editovat

 
Rakev s Máchovými ostatky před Slavínem

Po svém úmrtí byl Mácha pochován na litoměřickém hřbitově na západní straně města.[3] Jakmile se mělo město po Mnichovské dohodě stát součástí Německem zabraného pohraničí, uskutečnil se první říjnový den roku 1938 převoz Máchových ostatků do Prahy. Podílel se na něm i bývalý guvernér Národní banky československé Karel Engliš, pražský primátor Petr Zenkl nebo odborný rada pražského magistrátu Alois Žípek, který zařídil převoz po domluvě s ředitelem pražské Pohřební služby Jaroslavem Nekvasilem. Vyzvednutí se uskutečnilo ve 12.30 a za hodinu a půl odnesli hrobník Hans Knobloch se svým pomocníkem Franzem Drakem v hedvábném sáčku exhumované pozůstatky básníka do hřbitovní márnice, kde je následně pracovníci pražského Pohřebního ústavu poskládali do rakve a poté se pohřebním vozem vydaly na cestu do metropole. Z původního místa na litoměřickém hřbitově byl rovněž odebrán náhrobní kámen. Do Prahy vůz dorazil navečer.[4] Ostatky byly uloženy ve strašnickém krematoriu a odtud později převezeny do antropologického ústavu k průzkumu a konzervaci.[5]

Průzkum Máchových ostatků provedl český antropolog Jiří Malý, který rovněž ostatky připravil pro pietní uložení. Jejich uložení se událo krátce po začátku německé okupace zbytku Čech a Moravy (15. března 1939) a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (o den později, 16. března)[4][6] Básníkovy ostatky byly uloženy do dubové rakve zahalené navíc státní vlajkou a vystaveny na rampě v Panteonu Národního muzea. Dne 6. května 1939 se rakev za zvuku vyzvánějících zvonů vezla na katafalku taženém bílými koňmi ulicemi Prahy až na Vyšehrad, kde byla večer uložena v bazilice svatého Petra a Pavla.[4]

Následující den (7. května) se uskutečnil církevní obřad vedený knězem Bohumilem Staškem. U hrobu promluvili generál Rudolf Medek či herec Eduard Kohout, jenž recitoval báseň Josefa Hory. Na závěr obřadu zazněla státní hymna zazpívaná sborem pražských učitelů.[4] O události reportoval Československý rozhlas, který ji vysílal dvouhodinovým přímým přenosem, jímž posluchače komentářem provázeli Josef Cincibus, Miloslav Disman a František Kocourek.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c HERTL, David. Rok 1939: Básník do české půdy. Přenesení ostatků Karla Hynka Máchy jako manifestace proti nacismu [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-01 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  2. BENEDIKTOVÁ, Jana. Byl národa čas. Druhý pohřeb Karla Hynka Máchy se stal manifestací proti nacistům [online]. Praha: Česká televize, 2019-05-07 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  3. PIGULA, Topi. Karel Hynek Mácha má v Litoměřicích dva hroby. Neleží ani v jednom z nich. Deník [online]. 2022-11-28 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  4. a b c d BOHATA, Jan. Druhý život K. H. Máchy, exhumace se stala symbolem národního uvědomění. iDNES.cz [online]. 2018-10-01 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  5. MALÝ, Jiří. Ostatky Karla Hynka Máchy a jeho tělesný zjev. Antropologie. Čís. 1–2/1940, s. 36–37. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1211-3743. 
  6. ŠÁRA, Filip. Před 80 lety se zpečetilo nejtemnější období našich dějin. Nacisté obsadili zbytek Československa. Novinky.cz [online]. 2019-03-15 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • MALÝ, Jiří; NOVOTNÝ. Návrat Karla Hynka Máchy (studie o pravosti Máchových ostatků). Praha: Václav Petr, 1939. 134 s. Dostupné online. (dostupné online po registraci) 

Externí odkazy editovat