Otevřít hlavní menu

Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.[1] Pěstounem může být fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.[2]

Obsah

Charakteristika pěstounské péčeEditovat

Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči.[3] Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí nebo nabytím svéprávnosti dítěte.[4]

Historie české právní úpravyEditovat

Pěstounství se původně nazývalo schovanství a bylo od roku 1812 upraveno v § 186 obecného zákoníku občanského. Rodiče mohli své dítě kdykoli svěřit do péče pěstouna, pokud však mělo dojít k omezení práv takového schovance, museli s pěstounem uzavřít smlouvu, kterou musel navíc schválit soud.

Po roce 1950 pěstounství z československého právního řádu zmizelo, tento právní institut nebyl obsažen ani v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ani v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v původním znění. Vrátilo se až roku 1973 se zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který byl později nahrazen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Základní úpravu pak obsahoval zákon o rodině v § 45a-45d.

Od roku 2014 je pěstounství primárně upraveno v § 958-970 občanského zákoníku.

Formy pěstounské péčeEditovat

Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.[5]

 Pěstounská péče dlouhodobá (PP)Editovat

Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.[3]

 Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)Editovat

Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“[6] Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.[7] V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči.[8]

Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěteEditovat

Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko syndromu citové deprivace.[9] Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období:

  • Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.[10] V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.
  • Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v  životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.[11] V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.
  • Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.[12]
  • Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.

Práva a povinnosti pěstounůEditovat

PrávaEditovat

Mezi práva pěstounů patří:

  • rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění,[13]
  • na odměnu pěstouna,
  • na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti,[14]
  • na odlehčovací péči, a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let,[14]
  • na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1x za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta nebo očního lékaře),[14]
  • na bezplatné vzdělávání, které obnáší možnost znalostního a dovednostního růstu v oblasti výchovy a péče o dítě[14] a
  • na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou.[14]

PovinnostiEditovat

Mezi povinnosti pěstounů patří:

  • osobně o dítě pečovat,[15]
  • informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech,[16]
  • udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte),[17]
  • umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči,[18]
  • vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit - nestačí jen chtít, musí se i vědět)[19] a
  • umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda.[20]

Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péčeEditovat

  • Příprava k výkonu činnosti: Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.[21]
  • Spolupráce s institucemi: Povinností profesionálních pěstounů je spolupracovat s celým týmem, jehož jednotliví členové se nějakým způsobem angažují v péči o konkrétní dítě s cílem navrátit dítě do původní rodiny. V rámci dlouhodobé pěstounské péče je spolupráce s veškerými dalšími subjekty individuální, protože zde záleží na vývoji kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, který často bývá minimální.[21]

Práva a povinnosti biologických rodičůEditovat

 PrávaEditovat

  • Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.[22]
  • Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.[23]
  • Rodiče mají právo požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.

PovinnostiEditovat

Dávky pěstounské péčeEditovat

V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, následovně:

Příspěvek na úhradu potřeb dítěteEditovat

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do PP, tak do PPPD. Pokud je dítě nezletilé, příspěvek se poskytuje samozřejmě k rukám pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte (tj. 18. rok věku), nejdéle však do 26. roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti pěstounem. Co se týká příspěvku pro dítě v PPPD, dítě tento typ dávky pobírá samozřejmě do doby, než opustí přechodnou rodinu.[26]

Výše příspěvku za 1 kalendářní měsíc:

  • pro dítě do 6 roků 4500 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 6 do 12 let 5550 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 12 do 18 let 6350 Kč měsíčně,
  • pro dítě ve věku od 18 do 26 let 6600 Kč měsíčně.[27]

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka:[28]

Věk I. stupeň závislosti (lehká) II. stupeň závislosti (středně těžká) III. stupeň závislosti (těžká) IV. stupeň závislosti (úplná)
Do 6 let 4 650 Kč 5 550 Kč 5 900 Kč 6 400 Kč
6–12 let 5 650 Kč 6 800 Kč 7 250 Kč 7 850 Kč
12–18 let 6 450 Kč 7 800 Kč 8 300 Kč 8 700 Kč
18–26 let 6 750 Kč 8 100 Kč 8 600 Kč 9 000 Kč

Příspěvek při ukončení pěstounské péčeEditovat

Tato dávka není určena pěstounům, nýbrž samotnému dítěti. Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč.[29]

Ač má dítě nárok na příspěvek při ukončení PP i PPPD, může nastat odlišnost v rámci doby vzniku nároku na něj. Závisí to na příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Dítěti v PPPD na něj zaniká nárok vždy ukončením péče, to znamená nejpozději zletilostí. Avšak PP může v určitém případě trvat až do 26 let věku dítěte, pak se tedy může prodloužit doba vzniku nároku dítěte na příspěvek při ukončení pěstounské péče.[30] V tom může nastat rozdíl vztahující se k časovému nároku na vyplacení tohoto příspěvku.

Odměna pěstounaEditovat

Nárok na odměnu pěstouna má pečující osoba a osoba v evidenci, ale značně se liší její výše v rámci jednotlivých institutů pěstounské péče.

Osoba pečující má nárok na odměnu po dobu trvání péče o svěřené dítě. Po zletilosti svěřeného dítěte jen do doby, dokud zletilé nezaopatřené dítě pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Osoba v evidenci má nárok na odměnu po dobu zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD (i když nemá momentálně svěřeno žádné dítě, výše odměny osoby v evidenci není odvislá od počtu dětí svěřených do PPPD).[31]

Výše odměny pěstouna za 1 kalendářní měsíc:

  • 8 000 Kč při péči o 1 dítě,
  • 12 000 Kč při péči o 2 děti,
  • 20 000 Kč,
    • při péči alespoň o 3 děti,
    • při péči alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV,
    • jedná-li se o osobu v evidenci, i v případě, že nepečuje o žádné dítě,
  • 24 000 Kč při péči alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV.

Za každé další dítě svěřené do PP se zvyšuje odměna pěstouna o 4 000 Kč.[32]

V případě, že je osobě v evidenci svěřeno dítě do jiné péče, než je PPPD, zvyšuje se za každé takové dítě odměna pěstouna o 4.000 Kč.[33]

Příspěvek při převzetí dítěte do péčeEditovat

Nárok na tento jednorázový příspěvek má dlouhodobý pěstoun (tj. osoba pečující), nikoliv pěstoun na přechodnou dobu (tj. osoba v evidenci). Výše příspěvku se odvíjí od toho, kolik let bylo konkrétnímu dítěti při svěření do péče.[34]

Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:[35]

  • do 6 let činí 8 000 Kč,
  • od 6 do 12 let, 9 000 Kč,
  • od 12 do 18 let, 10 000 Kč.

Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidlaEditovat

Tuto dávku lze využít jedině v rámci institutu PP, nikoliv PPPD. Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v PP nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč.[36] Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let před dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200.000 Kč.[37]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. § 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz (dále též jen „o. z.“).
  2. § 962 až § 965 o. z.
  3. a b SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 11. 
  4. § 970 o. z.
  5. SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Palackého Univerzita, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 9. 
  6. Pěstounská péče na přechodnou dobu [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné online. 
  7. ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. S. 174. 
  8. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pěstounská péče na přechodnou dobu
  9. iHNed.cz: Čekáme, až zazvoní telefon (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)
  10. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2. S. 26. 
  11. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 38. 
  12. Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 76. 
  13. § 966 odst. 2 o. z.
  14. a b c d e § 47a odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
  15. § 966 odst. 1 o. z.
  16. § 966 odst. 2 o. z.
  17. § 976 o. z.
  18. § 976 o. z.
  19. ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5. S. 61. 
  20. prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2012. Dostupné online. 
  21. a b § 11 odst. 2 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
  22. § 960 odst. 1 o. z.
  23. § 960 odst. 2 o. z.
  24. § 960 odst. 1 o. z.
  25. § 961 o. z.
  26. Srovnej: Dávky pěstounské péče. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dpp.
  27. § 47f zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  28. § 7 - § 10 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné online.
  29. § 47h zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  30. Srovnej: KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. s. 3 – 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.
  31. KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. s. 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.
  32. § 47j zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  33. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 4. ISBN 978-80-7421-058-7.
  34. § 47l zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
  35. § 47l zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  36. § 47m zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
  37. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 6. ISBN 978-80-7421-058-7.

LiteraturaEditovat

  • Dávky pěstounské péče 2013. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. ISBN 978-80-7421-058-7.
  • MATĚJČEK, Zdeněk: Náhradní rodinná péče. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-304-8.
  • NOVOTNÁ, Věra: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Praha : Linde, 2007, ISBN 978-80-86131-72-6.
  • Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6.
  • SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Palackého univerzita, 2013, ISBN 978-80-244-3821-4.
  • STRIOVÁ, Miloslava: Děti, které se rodí v srdci. Praha : Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0359-9.
  • ŠKOVIERA, Albín: Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5.
  • VÁGNEROVÁ, Marie: Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha : Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2.
  • ZEZULOVÁ, Dagmar: Pěstounská péče a adopce. Praha : Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0065-9.