Pískomil mongolský

druh savce

Pískomil mongolský (Meriones unguiculatus) je jeden z 15 druhů pískomilů z rodu Meriones. Živí se semeny a přebytek ukládá do nory. Je rozšířen ve východní Asii. Žije v poušti Gobi. Po 24–26 dnech březosti porodí samice 2–8 mláďat.

Jak číst taxoboxPískomil mongolský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Podřádmyšovci (Myomorpha)
Čeleďmyšovití (Muridae)
Podčeleďpískomilové (Gerbillinae)
Rodpískomil (Meriones)
Binomické jméno
Meriones unguiculatus
(Milne-Edwards, 1867)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Pískomil v zoologicko-botanické zahradě ve Stuttgartu

Je typický svým hedvábným dlouhým ocasem, který je zakončen chomáčkem chlupů. Jeho srst je hnědobéžová, má černé oči a drápky. Žijí ve skupinách maximálně o 20 kusech. Vyhrabávají podzemní nory. Váží 70–110 gramů v závislosti na potravě a jejím množství. Na délku mají 8–12 cm a ocas může být stejně dlouhý.

Mohou mít kožíšek v barvě černé, krémové, stříbrné, ale i zlatý, bílý nebo černobílý. Jediné původní zbarvení je tzv. aguti, ale jako domácí mazlíček se vyskytuje v mnoha dalších barevných varietách.

Pokud si chovatel chce pořídit pískomila, měl by si koupit nejméně dva. Pískomil mongolský snáší samotu velice špatně a může z toho mít psychické potíže. Celkově se jedná o druh nenáročný na chov, ani s odchovy nebývají problémy. Při ochočování pískomilů je dobré si dávat pozor, aby jej majitel nechytal za chocholatý konec ocasu, protože by se mohl utrhnout. Pískomilům se podobně jako např. ještěrkám při nebezpečí strhne kůže z konce ocásku. Zbude špičatý krvavý konec ocásku, který uschne, odláme se a ocásek se zaoblí. Roztomilá chocholka na konci už však nedoroste. Pískomil bude mít potíže se skákáním, ocas totiž funguje jako kormidlo.

Zajímavosti

editovat

Pískomil může skákat až 50 cm nad zem. Žije mírumilovně v rodinných svazcích, musí-li bránit své teritorium, dokáží neúprosně bojovat. Vyskytuje se ve skupinách s komplexní sociální strukturou a přísným hierarchickým uspořádáním. Hloubí rozvětvený systém nor v hloubkách 150 cm až 5 m.

Příbuzné druhy

editovat

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

Externí odkazy

editovat