Osvald Chlubna

český hudební skladatel a pedagog

Osvald Chlubna (22. července 1893[1] Brno30. října 1971 tamtéž) byl český hudební skladatel a pedagog.

Osvald Chlubna
Základní informace
Narození22. července 1893
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. října 1971 (ve věku 78 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, pedagog, učitel a hudební pedagog
Členem skupinSvaz československých skladatelů
Česká akademie věd a umění
OceněníVyznamenání Za vynikající práci (1963)
zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po maturitě na reálném gymnáziu studoval na české technice a absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii. Stal se úředníkem Cyrilometodějské spořitelny a záložny v Brně, kde pracoval až do roku 1953. V roce 1914 vstoupil na Janáčkovu varhanní školu v Brně a stal se jeho žákem a obdivovatelem. Janáčkova varhanní škola byla v roce 1919 povýšena na samostatnou konzervatoř a Chlubna zde přednášel harmonii, instrumentaci a nauku o nástrojích. Po vzniku Janáčkovy akademie múzických umění přednášel i zde teoretické předměty.

Byl velmi činný ve skladatelských organizacích a v moravském hudebním životě. Byl členem výboru Klubu moravských skladatelů, pokladníkem a posledním předsedou Syndikátu moravských skladatelů (zrušen v roce 1948), pracoval v Českém hudebním fondu i v organizačním výboru festivalu Pražské jaro. V roce 1952 se stal předsedou brněnské odbočky Svazu československých skladatelů. Rovněž byl členem výboru festivalu Brněnský hudební máj. Za své zásluhy byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a několikrát vyznamenán.

V roce 1972 po něm byla pojmenována ulice v brněnských Žabovřeskách.[2]

Ve své tvorbě vycházel z odkazu Leoše Janáčka. Svůj vztah k němu vyjádřil i tím, že instrumentoval třetí verzi Janáčkovy opery Šárka (Janáček dokončil pouze klavírní výtah) a dokončil podle Janáčkových poznámek nedokončenou symfonii Dunaj. Byl silně ovlivněn instrumentací Richarda Strausse a zvukovou barevností Claude Debussyho.

S manželkou Marií, rozenou Pavlovskou (1897–1962) měl tři děti. Oba jsou pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně (skup. 76, hrob 87–88).

  • Hrátky na drátkách op. 84 (1955)

Kantáty

editovat

Orchestrální skladby

editovat
  • Vysněné dálky op. 3 (1916)
  • Do pohádky op. 8 (1916)
  • Než zmlknu op. 5 (1918)
  • Dvě pohádky op. 11 (1920)
  • Píseň touhy op. 15 (1922)
  • Symfonietta op. 17 (1924)
  • Suita pro smyčcový orchestr op. 23 (1926)
  • Symfonie života a lásky (1. symfonie) op. 24 (slova Otokar Březina, 1927)
  • Song suita op. 30 (1931)
  • Veseloherní předehra op. 34 (1932)
  • Ze strání hor a lesů op. 40 (1934)
  • Fantasie pro violu a orchestr op. 44 (1936)
  • Koncert pro klavír a orchestr d-moll op. 46 (1937)
  • Koncert pro violoncello a orchestr f-moll op. 47 (1938)
  • Symfonie č. 2 (Brněnská) op. 65 (1946)
  • Koncert pro housle a orchestr op. 75
  • Slovácké tance op. 76 (1951)
  • Andante pro housle a malý orchestr op. 78a (1951)
  • Příroda a člověk:
    • I. Z jara op. 70 (1949)
    • II. Letní serenáda op. 77 (1951)
    • III. Karneval podzimu op. 82 (1953)
  • Portály a fresky brněnské, op. 100
  • To je má zem:
    • I. Brněnské kašny a fontány op. 86 (1956)
    • II. Propast Macocha op. 87 (1957)
    • III. Ej chlapci, hore! op. 90 (1958)
    • IV. Hrad Pernštejn op. 88 (1957)
    • V. Je krásná země má op. 85 (text František Halas a Antonín Sova, 1955)
  • Symfonie č. 3. "Osudová" (1960)
  • Dokončení symfonie Dunaj Leoše Janáčka

Komorní hudba

editovat
  • Elegie ztracených lidí, Nocturno op. 18 pro violoncello a klavír (1924)
  • Smyčcový kvartet č.1, g-moll op. 21 (1925)
  • Sonáta pro housle a violoncello op. 22 (1925)
  • Dvě věty (klavírní trio, 1928)
  • Smyčcový kvartet č.2 C-dur op. 26 (1928)
  • Allegro feroce op. 32 (varhany, 1931)
  • Smyčcový kvartet č. 3 Es-dur op. 35 (1933)
  • Nokturna op. 36 (klavír, 1933)
  • Preludium, toccata a fuga op. 37 (klavír, 1933)
  • Passacaglia op. 41 (varhany, 1934)
  • 3 preludia op. 42 (klavír, 1935)
  • Dechový kvintet op. 45 (1936)
  • Adagio op. 57 (varhany, 1943)
  • 3 preludia op. 61 (klavír, 1945)
  • Serenáda pro dechový kvintet op. 63 (1947)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 66 (1948)
  • Sonáta pro violoncello a klavír op. 69 (1948)
  • Fantasie pro housle a violu op. 71 (1949)
  • Čtyři instruktivní skladby pro housle a klavír op. 78 (1951)
  • Smyčcové trio op. 83 (1953)
  • Sonáta-fantazie op. 93 (1959)
  • Invence pro violu (1962)
  • Smyčcový kvartet č.4 As-dur „È morta“ op. 103 (1964)
  • Smyčcový kvartet č.5 op. 114 (1969)
  • Sonatina pro housle a klavír op. 119

Písně

editovat
  • 5 písní op. 6 (slova Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, 1918)
  • Se smrtí hovoří spící op. 7 (slova Otokar Březina, 1918)
  • Čtyři rispetti, Ukolébavky op. 19 (1925)
  • Tři zpěvy odloučeného op. 27 (1928)
  • Písničky života op. 38 (1934)
  • Z těžkých chvil op. 38 (1938)
  • Sladké žalmy op. 54 (1942)
  • Prosté sloky op. 56 (S. K. Neumann, 1943)
  • Písně tuláka op. 60 (Jaroslav Vrchlický, 1945)
  • Serenády melancholické o lásce op. 62 (1945)
  • Chvalozpěvy osvobozené op. 64 (Zdeněk Spilka, Petr Křička, Vilém Závada,1945)
  • Rozjásané odpůldne, Požehnané jaro op. 89 (1956)

Písně s orchestrem

editovat
  • Mužské sbory op. 9, op. 13 a op. 27 (1920–1928)
  • Prosba op. 39 (Vítězslav Nezval, 1934)
  • Hymnus Cyrilometodějský op. 39 (1934)
  • TGM op. 39 (1937)
  • Země krásná op. 51 (1941)
  • Bohatýr Muromec op. 67 (František Ladislav Čelakovský, 1948)
  • Velký ptačí trh op. 68 (ženský sbor, František Ladislav Čelakovský, 1948)
  • Hornická balada (Josef Václav Sládek, 1949)
  • Medailonek Boženy Němcové op. 74 (František Halas, 1950)
  • Tři bajky a dva veselé sbory op. 74 (dětské sbory, Josef Václav Sládek, 1950)
  • Z tej našej dědiny op. 79 (ženský sbor, 1952)
  • Dělnická balada op. 80 (1952)
  • Zpívejte s námi op. 92 (dětské sbory, 1959)

Literární dílo

editovat

Kromě vlastních libret k několika operám, se ve svém hudebněvědném díle věnoval zejména tvorbě Leoše Janáčka. Psal rovněž články a referáty do odborných hudebních časopisů i denního tisku.

Reference

editovat
  1. Matrika 17085, sn. 522 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. 
  3. PANTŮČEK, Viktor. „Nové, opravdu realistické opery". In: Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 1, str. 95.

Literatura

editovat
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • ŠTĚDROŇ, Bohumír. Předmluva a seznam skladeb in Osvald Chlubna: Chvalzpěvy osvobozené (1945). Cyklus 3 písní pro střední hlas a klavír op. 64. Brno: Rovnost, 1949.

Externí odkazy

editovat