Operace Excess
Operace Excess byla jednou z námořních operací druhé světové války ve Středozemním moři při které došlo ke střetu mezi spojeneckými jednotkami a jednotkami Osy. Operace se uskutečnila mezi 6. a 12. lednem 1941 a jejím cílem bylo dopravit několik konvojů na Maltu, do Řecka a Alexandrie.
Operace Excess | |||
---|---|---|---|
konflikt: Druhá světová válka | |||
Letová paluba HMS Illustrious s letadly Fairey Fulmar | |||
Trvání | 6. leden - 12. leden, 1941 | ||
Místo | Středozemní moře | ||
Souřadnice | 37°30′ s. š., 14° v. d. | ||
Výsledek | Vítězství Osy | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svaz H
editovatDne 6. ledna vyplul z Gibraltaru konvoj 4 lodí MC 4. Z nich jedna směřovala na Maltu a tři do Řecka. Krytí tomuto konvoji poskytoval Svaz H pod velením admirála Somervilla.
Svaz H vyplul z Gibraltaru 7. ledna a skládal se z letadlové lodě HMS Ark Royal, bitevního křižníku HMS Renown, bitevní lodě HMS Malaya, křižníku HMS Sheffield a 6 torpédoborců.
Dne 9. ledna v 13:50 na Svaz H zaútočilo 10 italských bombardérů SM.79. Nepodařil se jim žádný zásah a 2 byly sestřeleny.
10. ledna ráno, když se Svaz H přiblížil Sicilskému průlivu předal konvoj Renoufovu svazu B a obrátil zpět k Gibraltaru.
Středomořské loďstvo
editovat7. ledna vyplul z Alexandrie konvoj MW 5.5, který tvořily dvě lodě směřující na Maltu, na který měl navázat konvoj ME 5.5 z Malty do Alexandrie, který tvořilo 8 prázdných lodí. Krytí tomuto konvoji poskytovalo Středomořské loďstvo. Středomořskému loďstvu velel admirál Cunningham. Bylo složeno z letadlové lodě HMS Illustrious, bitevních lodí HMS Warspite, HMS Valiant a 7 torpédoborců.
9. ledna konvoj MW 5.5 v pořádku doplul na Maltu.
10. ledna ráno konvoj MW 6 napadly italské torpédovky Vega a Spica, nepovedl se jim žádný zásah a křižník HMS Bonaventure spolu s torpédoborcem HMS Hereward potopily Vegu a Spicu zahnaly na útěk.
Krátce poté najel torpédoborec HMS Gallant na minu, která mu odtrhla přední část skoro až k můstku. Byl odtažen na Maltu, ale už se ho nikdy nepodařilo opravit.
V 12:35 začal útok 5 italských a 40 německých letadel Ju 87. Letadlová loď Illustrious byla zasažena 6 pumami a musela odplout na Maltu k pohotovostním opravám. Zasažena byla i bitevní loď Warspite do příďové nástavby.
Druhá vlna německých letadel (15 Ju 87 a 5 messerschmittů) napadla opět Illustrious a dosáhla jednoho zásahu. Na letové palubě bylo celkem zničeno 9 Swordfishů a 5 Fulmarů, zemřelo 129 mužů a 91 bylo zraněno.
Svaz B
editovatDalší konvoj tvořily křižníky HMS Gloucester a HMS Southampton za doprovodu dvou torpédoborců, které přepravovaly britské vojáky na Maltu. Tomuto svazu B velel kontradmirál E. de F. Renouf.
8. ledna večer vylodily 500 vojáků a pilotů na Maltě.
9. ledna v 9:30 se připojily k Svazu H, od které později převzaly konvoj MC 4. Ten doprovodily na Maltu a připojily se ke konvoji ME 5.5. Poté doprovázely poškozený Gallant na Maltu.
11. ledna v 15:00 v době, kdy doprovázely konvoj MC 6 z Alexandrie do Pirea, je našla vlna německých letadel Ju 87. Gloucester byl zasažen jednou pumou a Southampton zasáhly dvě. Po čtyřech hodinách se Southampton potopil i s 80 členy posádky na palubě.
12. ledna doplul konvoj MC 6 do Pirea, čímž operace Excess skončila. Žádná z dopravních lodí nebyla ztracena.
Závěr
editovatLetadlová loď Illustrious byla na Maltě opravována do 23. ledna, kdy odplula do Alexandrie. Po celou dobu na Maltě byla cílem leteckých útoků, které způsobily jak v přístavu tak ve městě mnoho škod. Z Alexandrie proplula Suezským průplavem do Spojených států, kde byla 10 měsíců opravována.
Při útocích na konvoje se představili piloti X. leteckého sboru pod velením generála Gieslera, který byl z Norska přesunuti do jižní Itálie a na Sicílii.
Britům se sice podařilo dopravit všechny konvoje do cíle, ale ztráty, které utrpěli, byly nepříjmnou předzvěstí italsko-německé spolupráce ve Středozemním moři.
Literatura
editovat- HUBÁČEK, Miloš. Boj o Středomoří. Prvních devět měsíců. 1. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2003. 309 s. ISBN 80-7185-529-4.