Otevřít hlavní menu

Ondrej Pavlík

československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, pedagog, vysokoškolský pedagog a politik slovenské národnosti

Ondrej Pavlík (1. dubna 1916[1][2] Zvolenská Slatina[1]19. prosince 1996 Bratislava) byl slovenský a československý pedagog, politik Komunistické strany Slovenska, pověřenec školství a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady.

Ondrej Pavlík

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1948 – 1954

Pověřenec školství
Ve funkci:
1945 – 1945
Nástupce Ladislav Novomeský

Pověřenec informací
Ve funkci:
1948 – 1950
Nástupce Karol Bacílek
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)

Narození 1. dubna 1916
Zvolenská Slatina
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. prosince 1996
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Profese pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Pocházel z malorolnické rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Lučenci a od roku 1936 až do roku 1938 byl pedagogem na národních školách.[1]

Za druhé světové války se podílel na odboji. Od roku 1939 působil v ilegálním Ústředním výboru KSS a od roku 1942 byl členem ilegálního oblastního revolučního národního výboru pro západní Slovensko.[1] Byl účastníkem Slovenského národního povstání, během kterého působil jako tajemník ÚV KSS. Zastával rovněž funkci zástupce pověřence školství v 2. Sboru pověřenců v povstalecké Banské Bystrici. Ve 4. Sboru pověřenců v první polovině roku 1945 pak byl pověřencem školství. V letech 1945-1948 přednášel na pedagogické fakultě v Banské Bystrici. V období let 1948-1950 zastával post pověřence informací v 10. Sboru pověřenců.[3][4]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[5] Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[6]

Působil pak vedení školského systému na Slovensku. Spolupodílel se na vytváření školské soustavy za komunistického režimu. Byl předsedou Slovenské akademie věd, učil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Byl členem Ústředního výboru KSS. V březnu 1957 ho nicméně zvláštní komise při Byru ÚV KSS vyloučila ze strany.[7]

Později byl rehabilitovaný. Publikoval encyklopedická díla, knihy o výchově a vzdělávání.[3] V druhé polovině se profiloval jako stoupenec Gustáva Husáka. V srpnu 1968 předsedal mimořádnému sjezdu KSS v Bratislavě, konaném jen několik dní po provedení invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V souladu s Husákem se ovšem podílel na ovlivnění sjezdu v tom smyslu, že KSS se distancovala od ostře reformních a protiokupačních závěrů, ke kterým pár dní předtím dospěl Vysočanský sjezd KSČ v Praze. Když se na bratislavském sjezdu začaly ozýval proreformní příspěvky, nechal totiž vyhlásit více než hodinovou přestávku s následně celou diskuzi přerušil. Mezitím Husákovi spojenci jako Samuel Falťan v kuloárech přesvědčovali delegáty a nakonec se jim podařilo docílit distance od Vysočanského sjezdu.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Jednotná škola, Svazek 38 [online]. MŠMTV SR v Slovenskom pedagogickom nakladateľstve, 1986 [cit. 2015-02-04]. S. 375. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Ondrej Pavlík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Pavlík, Ondrej, 1916-1996 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 624-626. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 425. (česky) 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 506. (česky) 

Externí odkazyEditovat