Oldřich Talášek

Narozen 18. 12. 1909 v Olomouci, zemřel 21. 3. 1983 tamtéž. Plukovník československé armády, účastník odboje, první velitel československého výsadkového praporu a výsadkového učiliště, v r. 1951 byl propuštěn z armády.

Plukovník Oldřich Talášek (18. prosince 1909 Lazce21. března 1983 Olomouc) byl československý důstojník a odbojář z období druhé světové války.

Plk. Oldřich Talášek
Narození18. prosince 1909
Lazce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. března 1983
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materVojenská akademie v Hranicích
Povolánívoják
RodičeFrantišek Talášek a Kateřina Fialová
Příbuzníbratři Vladimír a Jaroslav Talášek + dalších osm sourozenců
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Před druhou světovou válkou editovat

Oldřich Talášek se narodil 18. prosince 1909 v Lazcích u Olomouce v rodině místního pekaře Františka Taláška a jeho manželky Kateřiny, rozené Fialové. Mezi lety 1922 a 1929 vystudoval reálnou školu v Olomouci, poté absolvoval abiturientský kurz při obchodní akademii tamtéž. Prezenční vojenskou službou prošel mezi lety 1931 a 1933 převážně v Rožňavě. Následně se přihlásil k vojenské službě z povolání. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, kterou ukončil v roce 1935. Přidělen byl k Cyklistického praporu 2 (Olomouc, následně Frýdek), kde prošel funkcemi velitelů čet.

Druhá světová válka editovat

Po německé okupaci se Oldřich Talášek zapojil do Obrany národa. Po zatčení dvou jeho bratrů, rovněž příslušníků této organizace, uprchl v roce 1940 přes Balkán z protektorátu a ještě téhož roku vstoupil v Marseille do československé zahraniční armády. Jako příslušník československého Pěšího pluku 1 se zúčastnil bitvy o Francii. Po porážce Francie byl evakuován do Spojeného království, kde do listopadu 1942 sloužil u 1. československé smíšené brigády. Poté byl přeřazen ke Zvláštní skupině D, kde prodělal parašutistický výcvik a stal se jedním ze zakladatelů tohoto typu československého vojska. V červenci 1944 byl odeslán do Sovětského svazu a v září téhož roku přidělen ke 2. československé paradesantní brigádě v SSSR, se kterou se účastnil bojů na přístupech k Dukle a později vysazen na území Slovenského státu, kde bojoval na straně Slovenského národního povstání. Dne 1. prosince 1944 padl v Hornej Lehotě do zajetí Hlinkovy gardy a byl předán gestapu. Osvobození se dožil v zajateckém táboře v Kaisersteibruchu u Vídně.

Po druhé světové válce editovat

Po skončení druhé světové války se Oldřich Talášek vrátil do služeb Československé armády. Byl padegogem ve Vojenské akademii v Hranicích, následně velitelem pěšího praporu v Zákupech. Jako nepohodlný byl v roce 1951 propuštěn a musel se živit v dělnických profesích. Zemřel 21. března 1983 v Olomouci.

Rodina editovat

Oldřich Talášek pocházel z jedenácti sourozenců. Jeho bratři Vladimír Talášek a Jaroslav Talášek se rovněž zapojili do protinacistického odboje. Vladimír byl za práci pro Obranu národa zatčen a v roce 1942 popraven v Berlíně. [1] Jaroslav byl rovněž vězněn, ale práce pro Obranu národa mu nebyla zcela prokázána a válku přežil. Následně byl vězněn i komunistickým režimem.[2]

Posmrtná ocenění editovat

  • Oldřich Talášek byl rehabilitován v roce 1989
  • Oldřichu Taláškovi byl v roce 2012 společně s bratry Oldřichem a Vladimírem udělen in memoriam Kříž obrany státu

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Vladimír Talášek [online]. Encyklopedie Olomoucka. Dostupné online. 
  2. Jaroslav Talášek [online]. Encyklopedie Olomoucka. Dostupné online. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat