Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti

slovenské politické hnutí
(přesměrováno z OĽaNO)
Možná hledáte: Obyčajní ľudia (Móric).

OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti – OĽANO (zkratka OĽaNO, česky Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti) je slovenské středopravicové politické hnutí působící od listopadu 2011. Bývá označováno za populistické.[4][5][6] V roce 2020 se ziskem 25,02 % hlasů vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Předsedou hnutí je od jeho vzniku bývalý podnikatel a bývalý předseda vlády SR Igor Matovič.

Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti
OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti
ZkratkaOĽaNO
Datum založení11. listopadu 2011
PředsedaIgor Matovič
MístopředsedaMichal Šipoš
Erika Jurinová
Július Jakab
Natália Milanová
Peter Pollák
ZakladatelIgor Matovič
SídloZámocká 6873/14
811 01 Bratislava
Rozkol odSvoboda a Solidarita
Typ stranyvšelidová strana (catch-all party)
Ideologiepopulismus[1][2]
konzervatismus
pro-evropanismus
Politická pozicestředopravice
Evropská stranaEvropská lidová strana
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Počet členů50 (2020)[3]
Barvy
     zelená
     šedá
Volební výsledek25,02 % (NR SR 2020),
Oficiální webhttp://obycajniludia.sk/
Zisk mandátů ve volbách
Národní rada2020
53/150
Evropský parlament2019
1/13
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hnutí vzniklo z občanského sdružení „Obyčajní ľudia“, z jeho původních členů, doplněných koncem roku 2011 o několik dalších slovenských osobností. Členové hnutí se po parlamentních volbách v roce 2010 dostali do Národní rady Slovenské republiky na kandidátní listině strany Svoboda a Solidarita, se kterou se po sporech rozešli.

V parlamentních volbách v roce 2012 hnutí získalo 8,55 % hlasů a 16 mandátů.[7] V průběhu funkčního období bylo hnutí v opozici a tři poslanci hnutí opustili (mj. Alojz Hlina a Mikuláš Huba).[8] V prezidentských volbách v roce 2014 byli politici hnutí nejednotní a podpořili různé kandidáty a to i přes to, že jedním z kandidátů byla členka hnutí Helena Mezenská. V druhém kole již většina podpořila Andreje Kisku.

V parlamentních volbách v roce 2016 hnutí hnutí získalo 11,02 % hlasů a 19 mandátů, čímž bylo v Národní radě třetí nejsilnější. Na kandidátce hnutí kandidovali i členové strany NOVA. I v tomto volebním období bylo hnutí v opozici a průběžné ho opustilo hned 9 poslanců.[9]

V parlamentních volbách v roce 2020 strana sestavila kvazikoalici, když na kandidátce strany kandidovali také politici malých stran NOVA, Zmena zdola a Kresťanská únia. V souladu s tímto strana také změnila svůj název. Na prvním místě kandidátky byla pedagožka Mária Šofranko, současní poslanci hnutí byli na posledních místech kandidátky a úplně poslední byl předseda hnutí Igor Matovič.[10] Na svou kandidátku Matovič zlákal mnohé na Slovensku veřejně známé a respektované osobnosti jako například – Ján Budaj, Jaroslav Naď, Lukáš Kyselica, Jozef Pročko či Anna Remiášová.

Zárodek programu hnutí představilo až měsíc před volbami a skládal se z 11 stručných otázek.[11] Později byl představen kompletní program.[6] Tyto volby OĽaNO vyhrálo se ziskem 25,02 % hlasů a v Národní radě Slovenské republiky obsadilo 53 křesel.

Od roku 2020 hnutí začaly výrazně klesat volební preference. Následoval odchod některých významných politiků (např. premiér Eduard Heger vystoupil z hnutí v roce 2023) a po pádu vlády, jehož bylo hnutí součástí, předčasné parlamentní volby v roce 2023.[12]

Volební výsledkyEditovat

Parlamentní volbyEditovat

Volby Počet hlasů Hlasy v % Změna % Mandátů Změna mandátů Umístění Postavení
2012 218 537 8,55 16 3. Opozice
2016 287 611 11,02 2,47 % 19 3 3. Opozice
2020 721 166 25,02 14,00 % 53 34 1. Koalice

Evropské volbyEditovat

Volby Počet hlasů Hlasy v % Změna % Mandátů Změna mandátů Umístění Frakce
2014 41 829 7,46 - 1 4. ECR
2019 51 834 5,25 2,21 % 1 6. EPP

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Birte Wassenberg. The European Parliament in Times of EU Crisis: Dynamics and Transformations. Redakce Olivier Costa. [s.l.]: Springer, 2019. Dostupné online. ISBN 978-3-319-97391-3. Kapitola Euroscepticism at the EP elections in 2014: A reflection of the different patterns of opposition to the EU?, s. 287. (anglicky) 
  2. KŘTÍNOVÁ, Andrea. Politická strana OĽANO jako příklad populistické strany. Brno: Masaryk University, 2009. Dostupné online. 
  3. AKTUALITY.SK. OĽaNO prijalo nových členov. Pozvánku dostalo iba pár poslancov, vedenie okolo toho robí tajnosti. Aktuality.sk [online]. 2022-06-22 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. COSTA, Olivier. The European Parliament in Times of EU Crisis: Dynamics and Transformations. [s.l.]: Springer 475 s. Dostupné online. ISBN 978-3-319-97391-3. (anglicky) Google-Books-ID: Y5l7DwAAQBAJ. 
  5. KŘTÍNOVÁ, Andrea. Politická strana OĽANO jako příklad populistické strany [online]. 2013 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  6. a b Pohádal by se i sám se sebou. Slovensko může řídit neřízená střela Matovič. iDNES.cz [online]. 2020-02-14 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  7. A.S, Petit Press. Výsledky volieb: zoznam poslancov a poradie v krúžkovaní. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. A.S, Petit Press. Po odchode od Obyčajných končí Huba aj ako šéf výboru. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Odídenci mali dosť Matovičovho strieľania od buka do buka. Pravda.sk [online]. 2019-06-18 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. N, Denník. Kandidátna listina OĽaNO pre parlamentné voľby 2020. Denník N [online]. 2019-12-10 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. GDOVINOVÁ, Denisa. OĽaNO už má program: 11 otázok je len začiatok, chcú viac priamej demokracie. Denník N [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. VILČEK, Ivan. Heger vystoupil z Matovičova hnutí, založil vlastní stranu. Novinky.cz [online]. 2023-03-07 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat