Nyala nížinná, známá též pod názvem nyala jižní (Tragelaphus angasii) je jihoafrický druh antilopy preferující husté křoviny poblíž vody.

Jak číst taxoboxNyala nížinná
alternativní popis obrázku chybí
Samec nyaly nížinné, Svazijsko
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Rodnyala (Tragelaphus)
Binomické jméno
Tragelaphus angasii
G. R. Gray, 1849
Rozšíření nyaly nížinné (červeně).
Rozšíření nyaly nížinné (červeně).
Rozšíření nyaly nížinné (červeně).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vědecké jméno získala po anglickém umělci a zoologovi Georgovi French Angasovi (18821886). Její nejbližší příbuznou je dnes velice vzácná nyala horská (Tragelaphus buxtoni), obývající střední Etiopii. Počet jedinců se odhaduje na 32 000.

Popis editovat

 
Samice nyaly nížinné, KwaZulu-Natal

Výška v kohoutku je u samců průměrně 110 cm, u samic kolem 90 cm. Délka těla se pohybuje mezi 1,4–1,6 m a hmotnost mezi 55–125 kg. Samec má tělo a hlavu zbarvenou uhlově černošedě, na bocích a hlavě jsou nezřetelné bílé pruhy a skvrny, část končetin je oranžová. Na břiše a na krku má výrazně delší srst, na zadku 40–55 cm dlouhý huňatý ocas a na hlavě výrazné rohy. Samice je menší než samec, nemá žádné rohy a je zbarvena podobně jako mláďata: červenohnědě s bílými pruhy.

Chování editovat

Nyala nížinná je při nižších teplotách aktivní přes den, horké dny tráví ve stínu stromů odpočinkem a aktivní je převážně až večer. Pokud je vyrušena predátorem (levhartem, psem hyenovitým), vydá poplašný zvuk, na který kromě ostatních nyal reagují i jiné druhy živočichů, např. impaly nebo paviáni, kteří se vydají spolu s nimi na prchavý útěk. Nyala je společenské zvíře, které žije většinou v menších stádech jednoho pohlaví, tvořených max. 30 kusy. Samci nejsou příliš územní a jejich teritoria se často překrývají.

V období dešťů vyhledávají čerstvou zelenou trávu, listy, květy a čerstvé ovoce. Často následují paviány, po kterých spásají zbytky zelených rostlin nebo plodů, které paviáni shazují ze stromů. V období sucha se spokojí s větvičkami, kořínky nebo hlízami. Pokud je vodní zdroj dostupný, pijí několikrát za den; pokud není zdroj k dispozici, dokáží vydržet bez vody i několik dnů, což jim dovoluje přežívát i v sušších oblastech.

Nyala se může množit po celý rok. Nejvíce mláďat se však rodí v létě nebo na počátku podzimu. V období rozmnožování samci nahrbují své hřbety a chlupy na něm, čímž se snaží odradit svého protivníka; pokud tento varovný signál nepomůže, často dochází k nebezpečným soubojům, které mohou končit i smrtelným zraněním. Samicím se dvoří po dobu dvou dní a vyčkávají, zda povolí spáření či nikoliv. Po zhruba 7měsíční březosti rodí jedno, velice vzácně dvě mláďata, která po narození váží průměrně 5 kg. Stejně jako u většiny druhů antilop jsou i mláďata tohoto druhu první dny života (zhruba 18 dnů) skryta ve vysoké vegetaci, kde je chodívá samice pravidelně kojit. Samice své matky opouštějí až v době, kdy se jim narodí vlastní mládě; samci ve věku, kdy dosáhnou pohlavní dospělosti.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nyala na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Externí odkazy editovat