Novomučedník

Titul Novomučedník je udílen v některých křesťanských církvích (zejména v Pravoslaví a řeckokatolické církvi) pro rozlišení novějších mučedníků a vyznavačů od starobylých mučedníků, kteří byli oběťmi pronásledování křesťanů v římské Říši . Původně se termín vztahuje k obětem islámské perzekuce.

Ikona svatých novomučedníků českých

Historie

Nejčasnějším zdrojem užití termínu neomartys je Narrationes Anastasia ze Sinaje, který zemřel kolem roku 700. Tento titul se nadále používal dalších tři sta let k označení obětí pronásledování v Umajjovském chalífátu a u Abbásovců.

Charakteristika

Řecká pravoslavná církev tradičně dává tento titul těm, kteří byli mučeni a popraveni během osmanské nadvlády v Řecku, aby se vyhnuli nucené konverzi k islámu. Tento význam je dominantní, a to natolik, že předosmanské použití termínu bylo na akademické půdě téměř ignorováno. Sektářské konflikty v 19. století v Osmanské říši a komunistické pronásledování ve východní Evropě také přinesly světce považované za novomučedníky. V Ruské pravoslavné církvi je neděle nejbližší 25. lednu (7. února podle gregoriánského kalendáře ) „nedělí svatých nových mučedníků a vyznavačů Ruska“. Datum 25. ledna bylo vybráno, protože to bylo v roce 1918 datum mučednické smrti svatého Vladimíra (Bogojavlenského), metropolity kyjevského, který je označován jako „ prvomučedník komunistického jha v Rusku“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku New Martyr na anglické Wikipedii.

Související články

• Tituly svatých v Pravoslaví

Portály: Křesťanství