Novomučedník
Titul Novomučedník je udílen v některých křesťanských církvích (zejména v Pravoslaví a řeckokatolické církvi) pro rozlišení novějších mučedníků a vyznavačů od starobylých mučedníků, kteří byli oběťmi pronásledování křesťanů v římské Říši . Původně se termín vztahuje k obětem islámské perzekuce.
Historie editovat
Nejčasnějším zdrojem užití termínu neomartys je Narrationes Anastasia ze Sinaje, který zemřel kolem roku 700. Tento titul se nadále používal dalších tři sta let k označení obětí pronásledování v Umajjovském chalífátu a u Abbásovců.
Charakteristika editovat
Řecká pravoslavná církev tradičně dává tento titul těm, kteří byli mučeni a popraveni během osmanské nadvlády v Řecku, aby se vyhnuli nucené konverzi k islámu. [1] [2] Tento význam je dominantní, a to natolik, že předosmanské použití termínu bylo na akademické půdě téměř ignorováno. Sektářské konflikty v 19. století v Osmanské říši a komunistické pronásledování ve východní Evropě také přinesly světce považované za novomučedníky. V Ruské pravoslavné církvi je neděle nejbližší 25. lednu (7. února podle gregoriánského kalendáře ) „nedělí svatých nových mučedníků a vyznavačů Ruska“. Datum 25. ledna bylo vybráno, protože to bylo v roce 1918 datum mučednické smrti svatého Vladimíra (Bogojavlenského), metropolity kyjevského, který je označován jako „ prvomučedník komunistického jha v Rusku“.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku New Martyr na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopedia "Papyrus-Larousse, c. 1965, article "Νεομάρτυς", in Greek language.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-14.