Otevřít hlavní menu

Norodom Sihanuk (khmersky នរោត្ដម សីហនុ; 31. října 1922, Phnompenh, Kambodža15. října 2012, Peking, Čína) byl kambodžský politik, v letech 1941–1955 a 1993–2004 král Kambodže.

Norodom Sihanuk
Norodom Sihanouk (1983).jpg
Narození 31. října 1922
Phnompenh
Úmrtí 15. října 2012 (ve věku 89 let)
Peking
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Silver Pagoda, Phnom Penh
Ocenění Řád Suvorova 1. třídy
Order of the Crown of the Realm
Národní řád Vietnamu
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku
Grand Cross of the Military Merit - White Decoration
… více na Wikidatech
Politické strany Sangkum
Funcinpec Party
Manžel(ka) Sisowath Monikessan (1941–1946)
Phat Kanhol (1943–1944)
Sisowath Pongsanmoni (1944–1951)
Norodom Monineath (1952–2012)
Mam Manivan Phanivong
Děti Norodom Arunrasmy
Norodom Ranariddh
Norodom Sihamoni
Norodom Narindrapong
Norodom Chakrapong
Norodom Yuvaneath
Norodom Buppha Devi
Norodom Kantha Bopha
Norodom Naradipo
Rodiče Norodom Suramarit a Sisowath Kossamak
Funkce King of Cambodia (1941–1955)
Předseda vlády Kambodže (březen 1945 – srpen 1945)
Předseda vlády Kambodže (duben 1950 – květen 1950)
Předseda vlády Kambodže (1952–1953)
Předseda vlády Kambodže (7. dubna 1954 – 18. dubna 1954)
… více na Wikidatech
Podpis Norodom Sihanuk – podpis
Web www.norodomsihanouk.info
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Norodom Sihanouk v roce 1972 při návštěvě Rumunska.
Podpis

ŽivotopisEditovat

Středoškolská studia absolvoval v Saigonu, v dnešním Vietnamu, neboť v té době střední školy v Kambodži neexistovaly. Další studia započal na vojenské škole ve francouzském Saumuru. S podporou Francie, jež tehdy ovládala celou Indočínu, byl 24. dubna 1941 prohlášen za nového kambodžského krále – oficiální korunovace však proběhla až v září téhož roku. Nastoupil tak po svém dědovi, králi Sisowathu Monivongovi, jenž zemřel den předtím. V březnu 1955 však svůj trůn přenechal vlastnímu otci Norodomu Suramaritovi, aby se sám mohl aktivněji angažovat v politice, načež se hned téhož roku představil ve volbách v čele nové politické organisace Sangkum. V letech 1955–1968 byl s přestávkami předsedou vlády, současně v l. 19601976 „hlavou státu“, což byla nově zřízená funkce místo titulu krále (jeho otec, dosavadní král, zemřel v r. 1960). Od r. 1970 však tuto funkci zastával jen formálně, neboť již v r. 1970 byl zbaven moci při puči vedeném generálem Lon Nolem, po němž uprchl do exilu (Peking, Pchjongjang). Po pádu Lon Nola se vrátil do Kambodže, avšak za Pol Potova režimu zůstal pod dozorem v domácím vězení. Po roce 1979 odešel znovu do exilu. Do Kambodže se vrátil 14. listopadu 1991, od 24. září 1993 mu byl opět udělen obnovený titul krále, který si podržel až do 14. října 2004, kdy abdikoval. Ve funkci jej nahradil jeho syn Norodom Sihamoni.

Norodom Sihanuk se též poměrně výrazně angažoval na mezinárodní politické scéně. V roce 1956 byl jedním ze spoluzakladatelů Hnutí nezúčastněných zemí, společně s jugoslávským presidentem Josipem Brozem Titem, egyptským presidentem Gamálem Abd an-Násirem, indonéským presidentem Sukarnem a indickým premiérem Džaváharlálem Néhrúem.
Počátkem března 1967 navštívil Sihanuk Československo.

Norodom Sihanuk se také věnoval četným uměleckým aktivitám (např. psaní poezie i prózy, hudba), především režíroval několik filmů, v nichž často i sám hrál. Film "Začarovaný les" měla v roce 1967 dokonce zhlédnout i skupina členů vlády ČSSR včetně premiéra a ministra zahraničí. K obdobné projekci v roce 1970 se schylovalo i v případě filmu Soumrak, k navrhované návštěvě však vzhledem ke královu odvolání z čela státu nedošlo.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Brunej  Brunej   řetěz Královského domácího řádu koruny Bruneje 1955
Československo  Československo   Řád Bílého lva za vítězství I. třídy 1955
Egypt  Egypt   velkostuha Řádu Nilu 1959, 9. listopadu
Etiopie  Etiopie   řetěz Řádu královny ze Sáby 1968, 4. května
Filipíny  Filipíny   řetěz Řádu Sikatuna 1956, 30. ledna
Francie  Francie   velkodůstojník Řádu čestné legie 1941, 3. května
  velkokříž Řádu čestné legie 1941, 21. října
Indonésie  Indonésie   Řád hvězdy Indonéské republiky I. třídy 1968, 1. dubna
Itálie  Itálie   velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku
Japonsko  Japonsko   velkokříž Řádu chryzantémy
  řetěz Řádu chryzantémy 1955, 2. prosince
Jižní Korea  Jižní Korea   Velký řád Mugunghwa 1955
Jižní Vietnam  Jižní Vietnam   velkokříž Řádu annámského draka 1942, 3. dubna
  velkokříž Národního řádu Vietnamu 1959
Jugoslávie  Jugoslávie   Řád jugoslávské hvězdy 1968, 17. ledna
Laos  Laos   řetěz Řádu milionu slonů a bílého slunečníku 1963, 18. dubna
  velkokříž Řádu milionu slonů a bílého slunečníku
Malajsie  Malajsie   čestný člen Řádu říšské koruny[1] 1963
Mali  Mali   velkokříž Národního řádu Mali 1973
Maroko  Maroko   velkokříž Řádu trůnu
Myanmar (Barma)  Myanmar (Barma) velkokříž Nejslavnějšího řádu pravdy 1954, 15. listopadu
Niger  Niger   velkokříž Řádu za zásluhy 1969, 5. listopadu
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska 1956
Rakousko  Rakousko   velká čestná stuha ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku 1956, 29. srpna
Singapur  Singapur   Řád Temasek I. třídy 1963, 9. dubna
Sovětský svaz  Sovětský svaz   Řád Suvorova I. třídy 1959, 11. července
Sýrie  Sýrie   Řád Umajjovce I. třídy 1959, 15. listopadu
Španělsko  Španělsko   velkokříž Kříže za vojenské zásluhy s bílým odznakem[2] 1956, 22. června
Thajsko  Thajsko   Řád Mahá Čakrí 1954, 15. prosince
  Řád Rajamitrabhorn

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norodom Sihanouk na italské Wikipedii.

  1. http://www.istiadat.gov.my/v8/images/stories/1963.pdf
  2. https://www.boe.es/datos/pdfs/BOE/1956/175/A04071-04071.pdf

LiteraturaEditovat

  • Short, Philip: Pol Pot – dějiny zlého snu. BB Art, 2005
  • Nožina, Miroslav: Dějiny Kambodže. Nakladatelství Lidové noviny, 2007
  • Rabas, Václav: Norodom Sihanuk. MUP, 2010

Externí odkazyEditovat