Nikola Dobrović
Nikola Dobrović (v srbské cyrilici Никола Добровић; 12. února 1897, Pécs, Rakousko-Uhersko – 11. ledna 1967, Bělehrad, SFRJ) byl jugoslávský architekt a urbanista srbského původu. Působil také jako profesor na Fakultě architektury Univerzity v Bělehradě.
| Nikola Dobrović | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. února 1897 Pécs |
| Úmrtí | 11. ledna 1967 (ve věku 69 let) Bělehrad |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt a urbanista |
| Zaměstnavatel | Bělehradská univerzita |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Dobrović studoval architekturu v Budapešti až do roku 1915, kdy je přerušila první světová válka. Po jejím skončení studoval v Praze, kde získal úspěšně titul v roce 1923. Do roku 1934 pracoval v československé metropoli jako architekt v ateliéru Bohumila Hübschmanna a Antonína Engela.[zdroj?] Poté se vrátil zpět do Jugoslávie a žil ve vesnici Lapado u Dubrovníka. Spolupracoval také se skupinou architektů moderního směru, která popularizovala modernismus v architektuře v meziválečné Jugoslávii.
V roce 1943 se Dobrović přidal k partyzánskému hnutí. Roku 1945 se stal ředitelem Urbanistického úřadu Srbska, o několik let později řídil i Urbanistický úřad Bělehradu poté, co byl zřízen. Na podzim roku 1948 se stal profesorem urbanistiky na Fakultě architektury Vysoké školy technické v Bělehradě. Stal se čestným členem SANU a JAZU.
Práce editovat
Znám je především jako autor sídliště Nový Bělehrad, které v 50. letech vzniklo západně od srbské metropole. Získal druhou cenu za budovu sídla Ústředního výboru SKJ na soutoku řek Dunaje a Sávy (společně s Edou Ravnikarem.[1]
Během svého pobytu v Dalmácii navrhl několik vil v Dubrovníku. Mezi ně patří např. Vila Adonis postavená v letech 1939 až 1940. Na nedalekém ostrově Lopud navrhl také budovu Grandhotelu a Vilu Vesna, dále potom památník Viktora Dyka.
Je také autorem budov generálního štábu Jugoslávské lidové armády a Ministerstva obrany SFRJ (Svazového sekretariátu obrany), které byly v roce 1999 vybombardovány v rámci operace Spojenecká síla. Před druhou světovou válkou nechal navrhnout terazijské terasy v centru Bělehradu jako modernistickou pěší zónu s výškovými budovami po stranách.[2]
V České republice navrhl Palác Avion na Václavském náměstí (dnešní Palác Luxor), dále studentské koleje v Parléřově ulici v Praze ve Střešovicích (které nesly v době svého vzniku název po králi Alexandru I.)[3]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Никола_Добровић na srbské Wikipedii.
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 572. (srbochorvatština)
- ↑ BLAGOJEVIĆ, Ljiljana. Novi Beograd, osporeni modernizam. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2007. 331 s. ISBN 978-86-17-14795-0. S. 61. (srbština)
- ↑ Článek na portálu lidovky.cz
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Dobrović na Wikimedia Commons
