Naftalenid lithný
Naftalenid lithný je organická sloučenina se vzorcem Li+C10H −
8 . Používá se v laboratořích jako redukční činidlo a v organické a organokovové syntéze. Při pokusech o izolaci krystaluje v solvatované podobě ligandů vázaných na Li+.[1]
| Naftalenid sodný | |
|---|---|
 Roztok naftalenidu lithného v tetrahydrofuranu | |
| Obecné | |
| Systematický název | naftalen-1-id lithný |
| Sumární vzorec | C10H8Li |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14474-59-0 |
| PubChem | 57466756 |
| SMILES | [Li].C1=CC=C2C=CC=CC2=C1 |
| InChI | 1S/C10H8.Li/c1-2-6-10-8-4-3-7-9(10)5-1;/h1-8H; |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 135,11 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava a vlastnosti editovat
Naftalenid lithný se připravuje mícháním kovového lithia s naftalenem v etherovém rozpouštědle, obvykle tetrahydrofuranu nebo dimethoxyethanu. Vzniklá sůl je tmavě zelená.[2] Jsou známy i jiné postupy.[3]
Anion má silný EPR signál okolo g = 2,0. V ultrafialovo-viditelném spektru absorbuje na 463 a 735 nm.[4]
Několik solvátů naftalenidu lithného bylo zkoumáno rentgenovou krystalografií. Vnější pár vazeb HC–CH je zkrácen o 3 pm a zbylých devět vazeb C–C prodloužených o 2–3 pm. , z čehož je zřejmé, že redukce vazby oslabuje.[5]
Reakce editovat
Redoxní editovat
Při redukčním potenciálu vůči standardní vodíkové elektrodě −2,5 V je naftalenový radikálový anion silným redukčním činidlem.[4]
Protonace editovat
Anion je silně zásaditý a reaguje s vodou a podobnými protickými látkami, jako jsou alkoholy. Těmito reakcemi vzniká dihydronaftalen:
- 2 LiC10H8 + 2 H2O → C10H10 + C10H8 + 2 LiOH
Příprava ligandů editovat
Z naftalenidů alkalických kovů se připravují komplexy naftalenu.[6]
Podobné sloučeniny editovat
Soli s alkalickými kovy (hlavně sodíkem) vytváří i radikálové anionty odvozené od antracenu, na kation kovu lze přitom navazovat nejrůznější ligandy. Například je popsán komplex naftalenidu dilithného [Li(tmeda)2]2C10H8.[7][1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lithium naphthalene na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cristóbal Melero; Albert Guijarro; Miguel Yus. Structural Characterization and Bonding Properties of Lithium Naphthalene Radical Anion, Li+(TMEDA)2C10H −
8 , and Lithium Naphthalene Dianion (Li+TMEDA)2C10H 2−
8 . Dalton Transactions. 2009, s. 1286–1289. DOI 10.1039/b821119c. PMID 19462646. - ↑ David G. Hilmey; Leo A. Paquette. 1,3-Dichloroacetone as a Cyclopropanone Equivalent: 5-Oxaspiro[3.4]Octan-1-one. Organic Syntheses. 2007, s. 156. DOI 10.15227/orgsyn.084.0156.
- ↑ Nicholas A. Morra; Brian L. Pagenkopf. Direct Synthesis of 2,5-Dihalosiloles. Organic Syntheses. 2008, s. 53. DOI 10.15227/orgsyn.085.0053.
- ↑ a b Neil G. Connelly; William E. Geiger. Chemical Redox Agents for Organometallic Chemistry. Chemical Reviews. 1996, s. 877–910. DOI 10.1021/cr940053x. PMID 11848774.
- ↑ Maximiliano Castillo; Alejandro J. Metta-Magaña; Skye Fortier. Isolation of Gravimetrically Quantifiable Alkali Metal Arenides Using 18-Crown-6. New Journal of Chemistry. 2016, s. 1923–1926. DOI 10.1039/C5NJ02841H.
- ↑ John E. Ellis. The Chatt Reaction: Conventional Routes to homoleptic Arenemetalates of d-Block Elements. Dalton Transactions. 2019, s. 9538–9563. DOI 10.1039/C8DT05029E. PMID 30724934.
- ↑ J. J. Brooks; Wendell Rhine; G. D. Stucky. π-Groups in Ion Pair Bonding. Stabilization of the Dianion of Naphthalene by Lithium Tetramethylethylenediamine. Journal of the American Chemical Society. 1972, s. 7346–7351. DOI 10.1021/ja00776a014.