Nýrov

obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji

Nýrov (hanácky Nérov) je obec v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde 220[1] obyvatel.

Nýrov
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
Znak obce NýrovVlajka obce Nýrov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLetovice
Obec s rozšířenou působnostíBoskovice
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel220 (2024)[1]
Rozloha9,17 km²[2]
Katastrální územíNýrov
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ679 72
Počet domů84 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNýrov 56
679 72 Kunštát na Moravě
obec@nyrov.cz
StarostkaAneta Sedláčková
Oficiální web: www.nyrov.cz
Nýrov
Nýrov
Další údaje
Kód obce582107
Kód části obce108413
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název Nýrov je jmenná podoba přídavného jména nyrový odvozeného od starého nyra - "díra, doupě". Místní jméno tedy označovalo místo, kde byly díry.[4][5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368 (Nyrow).[6][7] Osídlení zde bude i starší, což dokazuje objev hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 kilometru jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. V roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích, až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice, která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi. V období první republiky založili občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech byla přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku.

Za druhé světové války na území obce operovali příslušníci partyzánských jednotek. Při obraně úkrytu v roce 1945, který byl prozrazen, čtyři z nich zahynuli. Za spolupráci s partyzány byli dva nýrovští občané gestapem zatčeni a popraveni. Hned po válce byl v katastru obce otevřen důl na žáruvzdorný jíl, předchůdce dnešní pískovny.

Když v roce 1948 přebrali moc komunisté, ztratil Nýrov část své samostatnosti. Život v obci ovlivnila kolektivizace. Těm hospodářům, kteří nebyli ochotni vstoupit do družstva, byl majetek přímo zabaven, zbytek zemědělců se přizpůsobil, nebo odešel pracovat jinam. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se začaly v obci stavět rodinné domky, nový obchod, hospoda a kulturní dům, byla vybudována kanalizace a vodovod. Zemědělské družstvo stavělo nové objekty kanceláře, dílen a skladů, vznikla spojovací silnice do Sebranic. Obec měla v té době 61 trvale obydlených domů a 254 obyvatel. V období normalizace byl Nýrov přičleněn k obci Kunštát. V tomto období z Nýrova odcházeli lidé a byla uzavřena škola.

Po roce 1989 si občané zvolili samostatnost obce a vlastní samosprávu. Obec získala zpět svůj historický majetek, byla opět otevřena škola. V roce 2000 bylo dokončeno zavedení plynovodu.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 232 242 193 230 253 265 266 247 254 254 251 237 223 203 216
Počet domů 38 38 32 32 34 38 49 58 58 61 61 75 74 74 84

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[10]

Zajímavosti

editovat
  • Hradisko – jsou zde skromné zbytky, podle některých odborníků pravěkého původu, avšak je pravděpodobnější, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století.
  • Partyzánská zemljanka – se nachází v lese pod hradištěm. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem.
  • Pamětní deska věnovaná Antonínu Pětovi, bývalému řediteli nýrovské základní školy a členu protifašistického odboje.[11]
  • Památník k 15. výročí osvobození Československa od fašismu.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 152.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 152. 
  6. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha I, č. 975 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-16]. S. 48. Dostupné online. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 152. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Nýrov [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. Zdeněk Surýnek. Pamětní deska Antonín Pěta [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat