Otevřít hlavní menu

Národohospodářství

(přesměrováno z Národohospodář)

Národohospodářství (neboli ekonomika státu) je hospodářství celé země, všech jejích podniků, domácností a také státních institucí. Je to souhrn činností hospodářského charakteru uskutečňovaných na určitém státním území za účasti všech jejich výrobních faktorů. Je základem každého státu a zároveň je ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Základními cíli jsou vysoký a rovnoměrný hospodářský růst, nízká nezaměstnanost, cenová stabilita, rovnováha v oblasti vnějších ekonomických vztahů. [1]

Termín je často shodný s pojmem politická ekonomie, který byl později nahrazen jednoduchým ekonomie. Za zakladatele národohospodářství jsou považováni představitelé klasické školy politické ekonomie, ačkoli stejnými otázkami se zabývali již antičtí filozofové, merkantilisté a fyziokraté. Hlavními oblastmi zájmu jsou kategorie jako bohatství, jeho distribuce, národní důchod, zdanění, rozpočtový proces, veřejné finance, nastavení hospodářské politiky aj.

Rozdíl mezi politickou ekonomií a národohospodářstvím lze hledat ve zvykovém označení, přičemž za „politického ekonoma“ se označuje teoretik, který systematicky rozvíjel výzkum na hranici ekonomie a politických věd, zatímco národohospodářem se většinou nazývá ekonomický „praktik“, který se podílel na tvorbě hospodářské politiky státu, např. ministr financí atp. Odlišnost je tak podobná jako u termínů ekonomie a ekonomika (hospodářství).[2]

Struktura národohospodářstvíEditovat

Struktura národohospodářství je tvořena soustavou hospodářských subjektů, které se zabývají různorodou činností a jsou členěny podle různých hledisek na základě podobných znaků. Do národohospodářské sféry spadají dva sektory – neziskový a ziskový sektor.

Neziskový (tržní) sektorEditovat

V neziskovém sektoru jsou prostředky pro fungování subjektů získávány z veřejných financí, které jsou spravované veřejnou správou a podléhají veřejné kontrole (fondy, dotace,...). Cílem není finanční zisk, ale dosažení užitku, který mívá podobu veřejné služby. I když některé činnosti v tomto sektoru mohou být částečně ziskové, daná organizace je stále závislá na finančních prostředcích mimo tržní fungování. Celý neziskový sektor poskytuje veřejné služby a statky.[3]

Neziskový veřejný sektor je financován z veřejných financí, a proto je řízen a spravován veřejnou správou. Podléhá veřejné kontrole a rozhoduje se veřejnou volbou. Cílem je poskytování veřejné služby. Tento sektor zabezpečuje výkon státní správy na úrovni státu, regionu, obce prostřednictvím tzv. organizačních složek státu a územních celků včetně některých příspěvkových organizací.

Neziskový soukromý sektor nemá za cíl zisk, ale přímý užitek. Je financován soukromými financemi ale i příspěvky z veřejných financí. Tento sektor se nachází mimo dosah veřejné správy.

  • rozpočtové organizace – plně financovány z veřejných rozpočtů
  • příspěvkové organizace – mají zákonný nárok na příspěvek z veřejného rozpočtu
  • ostatní (nestátní) – nejsou financovány z veřejného rozpočtu

Sektor domácností je charakteristický výměnou služeb a statků v rámci ekonomických aktivit daného národního hospodářství. [3]

Ziskový (tržní) sektorEditovat

V ziskovém sektoru jsou prostředky získávány z prodeje zboží, které sektor sám vytváří nebo distribuuje. Zboží se prodáva za tržní cenu, která je tvořená podle vztahu nabídky a poptávky. Tržní sektor je financován z prostředků, které subjekty pohybující se v této části hospodářství vytváří. Cílem celého sektoru je podnikání za účelem dosažení zisku, ale na svoji činnost si musí vydělat. [3]

Do ziskového sektoru se řadí:

Hospodářské sektoryEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomický sektor.

Jednotlivé úseky národohospodářství se seskupují na základě podobných znaků do hospodářských sektorů.

  • primární = prvovýroba
    • zahrnuje hospodářská odvětví, která získávají suroviny, např. zemědělství, myslivost, lesnictví, těžba nerostných surovin atd
    • s růstem ekonomické úrovně se snižuje podíl lidí zaměstnaných v zemědělství a celková produkce (nové stroje apod.)
  • sekundární = druhovýroba
    • zpracovávaní produktů prvovýroby, výroba hmotných statků (zpracovatelský průmysl)
    • s růstem ekonomické úrovně se podíl sekundárního sektoru na celkové produkci i na celkovém počtu pracovníků zvětšuje
  • terciární = činnosti s poskytováním služeb
    • doprava, kultura, bankovnictví, telekomunikace
    • čím je ekonomika vyspělejší, tím má větší podíl na HDP, neustále roste
  • kvartérní = vzdělávání, věda, výzkum (může být i součástí terciálního sektoru)
    • čím vyspělejší stát, tím víc si může dovolit investovat [4]

Hospodářské odvětvíEditovat

Hospodářská odvětví jsou podniky s podobnými činnostmi.

  • Výrobní = výsledkem je hmotný statek nebo věcná služba (strojírenství, zemědělství, průmysl, stavebníctví)
  • Nevýrobní = výsledkem je služba nehmotné povahy nebo osobní služby (školství, zdravotníctví, sociální péče, doprava)

Úroveň národohospodářstvíEditovat

Výkonnost národního hospodářství spočíva v měření statků a služeb vytvořených společností za určitý čas, zpravidla za rok či jeho část. Výkonnost je charakterizovaná makroekonomickými ukazateli:

  • tempo růstu
  • míra nezaměstnanosti
  • míra inflace
  • vývoj obchodní a platební bilance
    • OB je dána poměrem exportu a importu = saldo zahraničního obchodu (pasivní nebo aktivní)
    • PB je buď kreditní nebo debetní (příjem nebo výdej)
  • HDP
    • nejvýznamnější makroekonomický ukazatel

Dále je několik činitelů, které ovlivňují úroveň národohospodářství:

  • přírodní bohatství – nerostné suroviny, zemědělská půda, voda, klima
  • obyvatelstvo – počet, věk, vzdělání, struktura, kulturní úroveň
  • politický a ekonomický systém – vláda, ministerstvo, zákony, vyhlášky, podmínky pro podnikání
  • národní bohatství – vše, co bylo vytvořeno v minulosti (stavby, silnice, dálnice, vynálezy)
  • stav životního prostredí – znečištění vody a ovzduší

Koloběh v národohospodářstvíEditovat

Pod koloběhem v národohospodářství je nutné si představit koloběh statků, služeb a práce, který probíhá mezi obyvatelstvem (domácnostmi), podniky (firmy) a státem.

DomácnostiEditovat

Domácnosti vydávají prostředky na nákup statků a služeb od podnikl, a tím umožňují jejích činnost. Část obyvatelstva pracuje v organizacích, kterým dává peníze za činnost vláda. Část obyvatelstva pracuje v organizacích, které jsou zřizovány a finančně podporovány státem (vládou, místní správou), např. u policie, ve školství, na úřadech. Obyvatelé platí státu daně, kterými hradí možnost využít statky a služby. Obyvatelstvo v podnicích nejen pracuje, ale třeba i do nich vkládá peněžní majetek potřebný k podnikání a fungování.

PodnikyEditovat

Podniky vyplácejí domácnostem odpracované mzdy, dodávají statky a službu. Podniky zároveň dodávají statky a služby organizacím, které zřizuje a finančně přispívá na činnost stát. Nejen domácnosti, ale i podniky platí státu daně za poskytované veřejné statky a služby.

StátEditovat

Podniky platí obyvatelstvu odměnu za odvedenou práci, zároveň stát poskytuje obyvatelstvu tzv. veřejné statky a služby (např. osvětlení…) Stát platí podnikům za statky a služby (např. školám platí za dodávku energie, různé opravy,…)[5]

Hospodářský růstEditovat

Společnost neustále roste a také její potřeby. Aby byly tyto potřeby naplněny tak hospodářství musí zvýšit produktivitu, výkonnost a počet výrobků a služeb. K porovnání národních hospodářství se používá HDP na jednoho obyvatele.

6 faktorů hospodářského růstu:

  1. přírůstek nabídky pracovních sil
  2. přírůstek fyzického kapitálu
  3. zvyšování investic do lidského kapitálu
  4. technický pokrok
  5. řízení a organizace výroby
  6. úspory z rozsahu výroby a specializace

Je důležité podotknout, že růst nemusí vést ke zvyšování kvality života. [6]

Hospodářský cyklusEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Hospodářský cyklus.

Cyklický vývoj je charakteristickým znakem tržní ekonomiky. Jeden hospodářský cyklus je doba vzestupu a sestupu ekonomiky. Cyklus obsahuje 4 fáze:

  1. expanze (konjuktura) – růst produktu, rozvoj, „boom“ efekt
  2. vrchol – bod maxima produktu v daném cyklu, nabídka je vyšší než poptávka
  3. recese/krize (při větší síle – deprese) – pokles nabídky a poptávky
  4. sedlo/dno – produkt je na nejnižší úrovni v daném cyklu

Kolísání ekonomiky, střídaní vzestupu a sestupu, zpomalování či zrychlování tempa růstu je doprovázeno mnoha negativními ale i pozitivními jevy. Ovlivňuje to především úroveň nezaměstnanosti a inflace, ziskovost, výrobu, atd. [7]

Česká hospodářská receseEditovat

V leted 1993 - 1995 česká ekonomika prožívala období expanze. Vysoké investice podněcovali růst ekonomiky a růst HDP se zrychlil z 0,6% (1993) až na 6,4% (1995). Potom však začal zpomalovat a nastala fáze recese. HDP pokleslo o 2,7% (1998). Centrální banka v roce 1996 zvýšila bankám povinnou míru rezerv a zpomalila růst peněžní zásoby. Potom zvýšila své úrokové míry a dále zpomalila růst peněžní zásoby. Toto spůsobilo rychlú změnu v ekonomice. Jestli by centrální banka zajistila rovnoměrný růst peněžní zásoby, průbeh českýho hospodářskýho cyklu by byl mnohem mírnější. [8]

Přehled státních orgánů ČR, které se zabývají organizací hospodářské činnosti státuEditovat

Nejvyšší státní orgány:

  • zastupitelské orgány (parlament)
  • státní orgány, vláda ČR

Ústřední státní orgány:

  • odvětvové – jednotlivá ministerstva
  • účelové – statistický úřad, Nejvyšší kontrolní úřad

Místní státní orgány:

  • okresní úřady
  • magistráty (radnice, obecní zastupitelstva)

Hospodářské orgány:

  • jednotlivé subjekty podnikání bez ohledu na právní nebo vlastnické formy

Český statistický úřadEditovat

ČSÚ je státní úřad, který má za úkol shromažďovat data z celého národního hospodářství. Činí tak pomocí statistických výkazů, které mají jednotlivé podniky, organizace či podnikající jednotlivci za povinnost pravidelně vyplňovat a zasílat ČSÚ. Tento úřad zpracovává každý rok Statistickou ročenku, kde se můžeme tabulkách a grafech dočíst o růstu či poklesu různých sektorů našeho hospodářství. [9]

Významní čeští národohospodářiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ŠLOSÁR, Rudolf. Základy ekonómie a ekonomiky. Piate. vyd. [s.l.]: Slovenské pedagogické nakladateľstvo - Mladé letá, 2006. ISBN 80-10-00920-2. 
  2. Review of Economic Perspectives | Národohospodářský obzor. nho.econ.muni.cz [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  3. a b c BELLOVÁ, JANA, 1981-. Základy ekonomie : učební texty pro distanční studium. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci v, 194 s. s. Dostupné online. ISBN 9788024435091, ISBN 8024435098. OCLC 859739788 
  4. Národní hospodářství - CZinfo.org. www.czinfo.org [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  5. BLAŽEK, JIŘÍ, 1947-. Základy ekonomie 1. 2., opr. a dopl. vyd. vyd. Brno: Masarykova univerzita 215 s. s. Dostupné online. ISBN 8021028017, ISBN 9788021028012. OCLC 51186156 str. 43
  6. HOBZA, VLADIMÍR. Základy ekonomie : studijní texty pro denní studium na vysokých školách neekonomického zaměření. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 141 s. s. Dostupné online. ISBN 8024412950, ISBN 9788024412955. OCLC 85549005 str. 113-114
  7. HOBZA, VLADIMÍR. Základy ekonomie : studijní texty pro denní studium na vysokých školách neekonomického zaměření. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 141 s. s. Dostupné online. ISBN 8024412950, ISBN 9788024412955. OCLC 85549005 str. 115-117
  8. HOLMAN, ROBERT, 1953-. Základy ekonomie : pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. Vyd. 1. vyd. Praha: C.H. Beck xvi, 360 s. s. Dostupné online. ISBN 8071794341, ISBN 9788071794349. OCLC 85002730  str. 272
  9. Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Londýn: W. Strahan and T. Cadell, 1776. 
  • RICARDO, David. Zásady politické ekonomie a zdanění. Londýn: John Murray, 1817. 
  • ENGLIŠ, Karel. Soustava národního hospodářství : [věda o pořádku, v kterém jednotlivci a národové pečují o udržení a zlepšení života]. Svazek I. a II.. Praha: Melantrich, 1938. 
  • HOBZA, VLADIMÍR. Základy ekonomie : studijní texty pro denní studium na vysokých školách neekonomického zaměření. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 141 s. s. Dostupné online. ISBN 8024412950, ISBN 9788024412955. OCLC 85549005 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Quickonomics

Ekonomika Online