Národně socialistická strana (Jugoslávie)
Národně socialistická strana (slovinsky Narodno-socialistična stranka, srbochorvatsky Narodno-socijalistička stranka) byla jugoslávská národně socialistická politická strana v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců založena v roce 1919. Politicky náležela do jugoslávského liberálního tábora.
| Národně socialistická strana | |
|---|---|
| Narodno-socialistična stranka Narodno-socijalistička stranka | |
| Zkratka | NSS |
| Datum založení | 7. prosince 1919 |
| Datum rozpuštění | 26. února 1928 |
| Předseda | Anton Pesek |
| Sídlo | Lublaň |
| Rozkol od | Jugoslávská demokratická strana |
| Sloučení do | Nezávislá demokratická strana |
| Ideologie | národní socialismus sociální liberalismus slovinské menšinové zájmy jugoslavismus |
| Politická pozice | středolevice |
| Mládežnická org. | Jugoslovanska narodno-socialistična mladina |
| Stranické noviny | Narodni socijalist Jugoslavija |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik
editovatZakladatelem strany byl starosta Lublaně Anton Pesek, který se v procesu ustavení nové strany inspiroval československými národními socialisty. Strana byla vytvořena v roce 1919, avšak kořeny národně socialistického hnutí v rámci slovinské společnosti sahají již do roku 1907, kdy se v Terstu utvořila odborová národně sociální organizace práce, založena českým vedením v rámci Rakouska-Uherska. Ta se v roce 1909 ustavila v novou národně sociální organizaci a rozšířila se na celé Slovinsko a Istrii, kde provozovala zájmové organizace železničářů a úředníků. O vzniku samotné strany bylo rozhodnuto v květnu 1919 v rámci sporů uvnitř Jugoslávské demokratické strany již po utvoření sjednocené Jugoslávie. Přípravný výbor strany byl ustaven 10. srpna 1919. První ustavující sněm se pak konal 7. prosince 1919.
Působení
editovatProgramově strana odmítala marxistický socialismus sociálně demokratických stran. Voličstvo strany se rekrutovalo především z dělníků, úředníků a malé městské buržoazie. Jádro strany tvořili především Slovinci, kteří prosazovali státní jugoslavismus. Avšak během 20. let se v rámci opozice názorově přibližovali k pozici decentralizace. Ve sporu se Slovinskou lidovou stranou strana stála na pozici antiklerikalismu. V zahraničních stycích strana udržovala úzké spojenecké vztahy s československými národními socialisty.[1] V roce 1926 strana vytvořila vlastní Národně sociální odborový svaz (NSSZ) a Nezávislý odborový svaz (SSDU). V jugoslávských volbách v září 1927 kandidovala společně s Nezávislou demokratickou stranou Svetozara Pribičeviće, do které se strana po volbách sloučila. Národně socialistický proud však ve slovinské politice nadále působil v rámci žurnalistiky shromážděné do opozice, která byla utvrzena ustavením královské diktatury 6. ledna 1929 a pozastavením fungování politických stran.[2]
Reference
editovat- ↑ Sjezd zastupitelstva čsl. socialistů. Tribuna. 1921-01-24, roč. 3, čís. 19. Dostupné online [cit. 2024-10-08]. ISSN 1805-7179.
- ↑ PEROVŠEK, Jurij. Liberalizem in vprašanje Slovenstva: nacionalna politika liberalnega tabora v letih 1918-1929. Michiganská univerzita: Modrijan, 1996. 296 s. Dostupné online. ISBN 978-961-6183-24-6. (slovinsky)