Námořnictvo Čínské lidové republiky

Námořnictvo Čínské lidové republiky, oficiálně Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády, zkráceně NČLOA (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Žen-min Ťie-fang-ťün Chaj-ťün, pchin-jinem Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn Hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军海军) je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády, tedy ozbrojených sil Čínské lidové republiky. Námořnictvo ČLOA bylo založeno 23. dubna 1949 v době Čínské občanské války.[2] Od poloviny 90. let 20. století je Námořnictvo ČLOA postupně modernizováno v rámci širšího modernizační úsilí ČLOA, přičemž v současnosti představuje mnohem schopnější a modernější vojenskou sílu.[3] V roce 2020 svou velikostí překonalo námořnictvo Spojených států amerických, takže je s více než 350 plavidly kvantitativně největším námořnictvem světa.[4] V současnosti v Námořnictvu ČLOA slouží přibližně 250 000 vojáků.[5]

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
中国人民解放军海军
Vlajka Námořnictva ČLOA
Vlajka Námořnictva ČLOA
ZeměČínaČína Čína
Vznik23. dubna 1949[1]
TypNámořnictvo
Velikost2 letadlové lodě
3 vrtulníkové výsadkové lodě
8 výsadkových lodí
50 torpédoborců
49 fregat
109 raketových člunů
94 stíhačů ponorek
66 ponorek
a další
Veliteléadmirál Šen Ťin-lung (velitel)
admirál Čchin Šeng-siang (politický komisař)
Nadřazené jednotkyČínská lidová osvobozenecká armáda
Účast
VálkyČínská občanská válka
Čínsko-vietnamská válka
Pirátství v Somálsku
Insignie
ZnakEmblem of the People's Liberation Army Navy

V roce 2012 byla uvedena do služby v Námořnictvu ČLOA první letadlová loď Liao-ning, původně starší sovětská letadlová loď Varjag. V prosinci 2019 byla uvedena do provozu druhá letadlová loď Šan-tung, která je zároveň první čínskou letadlovou lodí domácí výroby.[6] Třetí letadlová loď typu 003 se údajně blíží dokončení a její spuštění na vodu se očekává v roce 2021; pravděpodobně se také již zahájila výstavba čtvrté letadlové lodi.[7] Námořnictvo ČLOA v současné době disponuje 66 ponorkami.[8]

Námořnictvo ČLOA sestává z pěti složek: Hladinové síly NČLOA, Ponorkové síly NČLOA, Síly pobřežní obrany NČLOA, Námořní pěchota NČLOA a Letectvo NČLOA.[9][10][11][12][13]

Námořnictvo ČLOA bylo doposud nasazeno především v Čínské občanské válce, Čínsko-vietnamské válce a v operacích proti pirátství v Somálsku.

HistorieEditovat

 
Nedostavěná letadlová loď Varjag po dodání do Číny
 
Fregata třídy Jianghu V
 
Jaderná ponorka třídy Han

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády vzniklo 23. dubna 1949 během Čínské občanské války[2], přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomintangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[14]). SSSR přitom do Číny poslal rovněž své vojenské poradce.

Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[15]

První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střely YJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[16]

Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[17]

OrganizaceEditovat

Operační velení nově spadá pod velitelství jednotlivých válčišť (战区), zatímco samotné Velitelství Námořnictva ČLOA je zodpovědné za organizaci, výcvik a vyzbrojování jednotlivých složek NČLOA.[18]

Organizační strukturaEditovat

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády se dělí na tři floty:[19]

Každou flotu tvoří hladinové síly, ponorkové síly, námořní letectvo a síly pobřežní obrany.

Další čínské základny jsou Lü-šun-kchou (dříve znám jako Port Arthur), Chu-lu-tao, Šanghaj, Čou-šan, Wen-čou, Sia-men, Kanton a Jü-lin.[15]

SloženíEditovat

Letadlové loděEditovat

TorpédoborceEditovat

 
Torpédoborec typu 052B

Fregaty[20]Editovat

 
Fregata typu 054A

KorvetyEditovat

PonorkyEditovat

Útočné ponorky s jaderným pohonemEditovat

 
Ponorka třídy Kilo

Raketonosné ponorky s jaderným pohonemEditovat

Dieselelektrické ponorkyEditovat

 
Ponorka třídy Song

Výsadkové loděEditovat

MinolovkyEditovat

 
Minolovka typu 081

Hlídkové loděEditovat

Pomocné loděEditovat

 
Zásobovací loď typu 903

Cvičné loděEditovat

Cvičné loděEditovat

 
Čeng Che (81)

Víceúčelová cvičná loděEditovat

Plánované akviziceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ships of the People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii a People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii.

  1. PLA Navy marks founding anniversary [online]. 22. dubna 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupné online. 
  3. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupné online. 
  4. US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LENDON, Brad. China has built the world's largest navy. Now what's Beijing going to do with it?. CNN [online]. 6. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  6. China's first domestically built aircraft carrier enters service. The Straits Times [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  7. STASHWICK, Steven. Third Chinese Aircraft Carrier Nears Completion Amid Shipyard Expansion. The Diplomat [online]. 6. 1. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 9. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. S. 8–9. Dostupné online. 
  9. The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  10. The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  11. The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  12. The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  13. The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  14. VALKOVIČ, Radek. Čínské ponorky [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  15. a b Naval Forces [online]. SinoDefence [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (anglicky) 
  16. VALKOVIČ, Radek. Čínské torpédoborce [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  17. Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07 [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China 2020 [online]. Office of the Secretary of Defense, 2020 [cit. 2021-04-14]. S. 44. Dostupné online. 
  19. SHELDON-DUPLAIX, Alexandre. China’s Auxiliary Fleet: Supporting a Blue-Water Navy in the Far Seas?. In: DUTTON, Peter; MARTINSON, Ryan D. China’s evolving surface fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press, 7. 2017. ISBN 978-1-935352-45-7. ISSN 1943-0817. S. 95.
  20. VALKOVIČ, Radek. Čínské fregaty [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat