Otevřít hlavní menu

Námořnictvo Čínské lidové republiky

Námořnictvo Čínské lidové republiky, oficiálně Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu Čung-kuo Žen-min Ťie-fang-ťün Chaj-ťün, pchin-jinem Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn Hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军海军) je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády, tedy ozbrojených sil Čínské lidové republiky. V současnosti je druhým největším námořnictvem světa, hned za námořnictvem Spojených států amerických. Celkem jeho personál zahrnuje 255 000 osob.[1] Námořnictvo v roce 2009 tvořilo 8 jaderných ponorek, 58 dieselelektrických ponorek, 26 torpédoborců, 51 fregat, přes 200 raketových člunů, 58 velkých a středních výsadkových lodí, řada dalších typů lodí a až 500 strojů námořního letectva.[1][2]

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vlajka Námořnictva ČLOA
Vlajka Námořnictva ČLOA
Země Čína Čínská lidová republika
Vznik září 1950
Velikost 26 torpédoborců
51 fregat
200+ raketových člunů
58+ výsadkových lodí
64 ponorek
Velitelé viceadmirál Šen Ťin-lung
Nadřazené jednotky Čínská lidová osvobozenecká armáda
Účast
Války Čínská občanská válka
Čínsko-vietnamská válka
Pirátství v Somálsku
Insignie
Znak Emblem of the People's Liberation Army Navy

Původně se čínské námořnictvo zaměřovalo především na obranu pobřeží země. V posledních letech však prochází rozsáhlou modernizací a expanzí, jejímž cílem je dát mu schopnost oceánských operací a výrazněji podporovat čínské politické a obchodní zájmy ve světě.[3]

V současnosti tak disponuje nejpočetnějším ponorkovým loďstvem, zahrnujícím až 70 člunů, včetně útočných a raketonosných ponorek s jaderným pohonem. Dále má 11 moderních torpédoborců a množství fregat, přičemž dříve špatná technologická úroveň čínských lodí se výrazně zlepšuje.[1] Podle prohlášení čínské vlády byla v lednu 2014 v loděnicích v Ta-lienu zahájena stavba již druhé z plánovaných čtyř čínských letadlových lodí. Program stavby by měl trvat kolem šesti let a čtyři plavidla této třídy mají doplnit jedinou v současnosti provozovanou čínskou letadlovou loď Liao-ning.[4]

Námořnictvo Čínské lidové republiky bylo doposud nasazeno především v čínské občanské válce, Čínsko-vietnamské válce a v operacích proti pirátství v Somálsku.

Nedostavěná letadlová loď Varjag po dodání do Číny

HistorieEditovat

 
Fregata třídy Jianghu V
 
Jaderná ponorka třídy Han

Námořnictvo Čínské lidové republiky vzniklo za Čínské občanské války, přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomingtangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[5]). SSSR přitom do Číny poslal rovněž své vojenské poradce.

Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[1]

První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střely YJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[6]

Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[3]

OrganizaceEditovat

Námořnictvo Čínské lidové republiky se dělí na tři loďstva - severní, východní a jižní. Každou flotilu tvoří hladinové síly, ponorky, námořní letectvo a síly pobřežní obrany. Hlavní čínské základny jsou Lü-šun-kchou (dříve znám jako Port Arthur), Chu-lu-tao, Čching-tao, Šanghaj, Čou-šan, Wen-čou, Sia-men, Kanton, Čan-ťiang a Jü-lin.[1]

SloženíEditovat

Letadlové loděEditovat

TorpédoborceEditovat

 
Torpédoborec typu 052B

Fregaty[7]Editovat

 
Fregata typu 054A

KorvetyEditovat

PonorkyEditovat

Útočné ponorky s jaderným pohonemEditovat

 
Ponorka třídy Kilo

Raketonosné ponorky s jaderným pohonemEditovat

Dieselelektrické ponorkyEditovat

 
Ponorka třídy Song

Výsadkové loděEditovat

Plánované akviziceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ships of the People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii a People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Naval Forces [online]. SinoDefence [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (anglicky) 
  2. Vessels [online]. SinoDefence [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky) 
  3. a b Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07 [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Zahájení stavby druhé čínské letadlové lodě. ATM. Roč. 46, čís. 3/2014, s. 62. ISSN 1802-4823. 
  5. VALKOVIČ, Radek. Čínské ponorky [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. VALKOVIČ, Radek. Čínské torpédoborce [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. VALKOVIČ, Radek. Čínské fregaty [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat