Wikipedie

Chengdu J-10

čínský stíhací letoun
Na tento článek je přesměrováno heslo J-10. Tento článek je o stíhacím letounu letectva ČLOA. O bitevním letounu užívaném Luftstreitkräfte pojednává článek Junkers CL.I.

Chengdu J-10 (čínsky 殲-10, česky Čcheng-tu J-10, V kódu NATO Firebird[4][5]) je čínský víceúčelový jednomotorový lehký stíhací letoun čtvrté generace. Je zkonstruován k ničení vzdušných a pozemních cílů za každého počasí. Výrobcem letounu je společnost Chengdu Aircraft Corporation (CAC). Letectvo čínské lidové osvobozenecké armády stroj přijalo do operační služby roku 2003. Jako exportní název jsou uváděna označení F-10 Vanguard či Vigorous Dragon. Z možných zahraničních uživatelů stroj zatím v počtu 36 kusů objednal Pákistán.

J-10
J-10B vyzbrojený střelami vzduch-vzduch PL-8 a PL-12
J-10B vyzbrojený střelami vzduch-vzduch PL-8 a PL-12
Určenístíhací letoun
PůvodČína
VýrobceChengdu Aircraft Corporation (CAC)
První let23. března 1998
Zařazeno2005[1]
CharakterVe službě
UživatelLetectvo ČLOA
Pákistánské letectvo
Výroba2002 – dosud[2]
Vyrobeno kusů602+ k roku 2022[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

editovat
 
Pozemní personál letectva ČLR připravuje J-10B na mezinárodní soutěž Aviadarts-2021

Typ J-10 vyvinul letecký výrobce Chengdu (známý též jako Letecký institut 611). Vývoj začal v roce 1988, přičemž Číňané zřejmě z Izraele získali informace ze zdejšího zrušeného zbrojního programu IAI Lavi. Slavnostní rollout nového letounu proběhl v roce 1997 a dne 23. března 1998 proběhl první let. Do zkoušek se zapojilo šest prototypů. V roce 2003 začala sériová výroba. Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády začalo tyto letouny přebírat v roce 2010. Pro čínské ozbrojené síly bude vyrobeno okolo 300 strojů tohoto typu. Ve službě budou doplňovat těžké stroje J-11.

Technologicky je letoun, v porovnání se stroji ze západu, na úrovni poloviny 90. let. Letoun nese jeden 23mm kanón a další výzbroj na 11 závěsných bodech. Letoun pohání ruský proudový motor AL-31FN s tahem 122,5 kN (výhledově je plánována montáž vyvíjených motorů čínské konstrukce).

Varianty

editovat
  • J-10 – základní jednomístná varianta.
  • J-10A – jednomístná varianta s modernizovaným kokpitem.
  • J-10B – jednomístná varianta s modernizovaným vstupem vzduchu do motoru, avionikou a zřejmě i novým radarem.
  • J-10S – dvoumístná varianta, určená primárně k výcviku. Zavedena někdy v letech 2005–2006.
  • J-10AY a J-10SY – neozbrojené verze používané předváděcí skupinou Akrobatický demonstrační tým 1. srpna.
  • J-10AH a J-10SH – oficiální označení letounů J-10A a J-10S provozovaných námořnictvem z pozemních základen.
  • F-10 Vanguard – exportní varianta stroje J-10B pro pákistánské letectvo.[6] první let se odehrál roku 2009.[7]
  • J-10C – vylepšená verze založená na J-10B s novým zaměřovacím radarem, tepelně naváděnými raketami PL-10, raketami PL-15 a motorem WS-10B domácí výroby.
  • J-10CE – verze J-10C určená pro export.
  • J-10CY – akrobatická varianta J-10C nahrazující J-10AY.
  • J-10D – varianta pro elektronický boj.

Specifikace (J-10A)

editovat
 
Chengdu J-10

Technické údaje

editovat
  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 9,7 m
  • Délka: 15,5 m
  • Výška: 4,78 m
  • Nosná plocha: 39 m²
  • Prázdná hmotnost: 9750 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 14 876 kg
  • Pohonná jednotka: 1× proudový motor AL-31FN
  • Tah pohonné jednotky: 122,5 kN

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 1,9 M
  • Dolet: 550 km
  • Dostup: 18 000 m

Výzbroj

editovat
  • 1× kanón ráže 23 mm GŠ-23
  • ? kg bomb na 11 závěsnících

Odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • VISINGR, Lukáš. Čínské bojové letouny – Pohled za rudou oponu. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 48–53. ISSN 1802-4823. 

Reference

editovat
  1. ↑ China's J10C Ground Attack Aircraft [online]. Strategypage.com, 2006-10-15 [cit. 2011-05-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Chengdu J-10 (Jian-10, Fighter aircraft-10 / F-10) [online]. globalsecurity.org. Dostupné online. 
  3. ↑ FOR STRATEGIC STUDIES (IISS), The International Institute. The Military Balance 2023. London: Routledge, 15 February 2023. ISBN 9781003400226. DOI 10.4324/9781003400226. Kapitola 6 Asia. 
  4. ↑ Chinese Equipment Guide [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ JENNINGS, Gareth. Pakistan receives first J-10 fighters from China [online]. 11 March 2022 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ PAF to start serial production of JF-17 fighter aircraft soon [online]. Associated Press Of Pakistan [cit. 2010-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-30. 
  7. ↑ 23-Nov-2009 07:02 EST. Pakistan’s JF-17 Fighter Program [online]. Defenseindustrydaily.com, 2009-11-23 [cit. 2010-03-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chengdu_J-10&oldid=24154063“