Wikipedie

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády

loďstvo současné Čínské lidové republiky

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu Čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün chaj-ťün, pchin-jinem Zhōngguó Rénmín Jiěfàngjūn Hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军海军), zkráceně NČLOA, je námořní složkou Čínské lidové osvobozenecké armády a tedy námořnictvem Čínské lidové republiky. Námořnictvo ČLOA bylo založeno 23. dubna 1949 během Čínské občanské války.[2] Od poloviny 90. let 20. století je Námořnictvo ČLOA postupně modernizováno v rámci širšího modernizační úsilí ČLOA, přičemž nyní představuje mnohem schopnější a modernější vojenskou sílu než v minulosti.[3] V roce 2020 svou velikostí překonalo námořnictvo Spojených států amerických, takže je s více než 350 plavidly kvantitativně největším námořnictvem světa.[4] V současnosti v Námořnictvu ČLOA slouží přibližně 250 000 vojáků.[5]

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
中国人民解放军海军
Vlajka Námořnictva ČLOA
Vlajka Námořnictva ČLOA
ZeměČínaČína Čína
Vznik23. dubna 1949[1]
TypNámořnictvo
Velikost2 letadlové lodě
3 vrtulníkové výsadkové lodě
46 výsadkových lodí
50 torpédoborců
54 fregat
109 raketových člunů
94 stíhačů ponorek
66 ponorek
a další
Veliteléadm. Tung Ťün (velitel)
adm. Jüan Chua-č' (politický komisař)
Nadřazené jednotkyČínská lidová osvobozenecká armáda
Účast
VálkyČínská občanská válka
Čínsko-vietnamská válka
Pirátství v Somálsku
Insignie
Znak
Letouny
BitevníJH-7
BombardovacíH-6
PrůzkumnéY-9
StíhacíJ-7, J-8, J-10, J-11, Su-30MKK, J-15
CvičnéK-8, JL-9
TransportníY-7, Y-9

V roce 2012 byla uvedena do služby v Námořnictvu ČLOA první letadlová loď Liao-ning, původně starší sovětská letadlová loď Varjag. V prosinci 2019 byla uvedena do provozu druhá letadlová loď Šan-tung, která je zároveň první čínskou letadlovou lodí domácí výroby.[6] Třetí letadlová loď typu 003 se údajně blíží dokončení a její spuštění na vodu se očekává v roce 2021; pravděpodobně se také již zahájila výstavba čtvrté letadlové lodi.[7] Námořnictvo ČLOA v současné době disponuje 66 ponorkami.[8]

Námořnictvo ČLOA sestává z pěti složek: Hladinové síly NČLOA, Ponorkové síly NČLOA, Síly pobřežní obrany NČLOA, Námořní pěchota NČLOA a Letectvo NČLOA.[9][10][11][12][13]

Námořnictvo ČLOA bylo doposud nasazeno především v Čínské občanské válce, Čínsko-vietnamské válce a v operacích proti pirátství v Somálsku.

Historie editovat

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády vzniklo 23. dubna 1949 během Čínské občanské války[2], přičemž po vítězství komunistů v roce 1949 a stažení kuomintangských sil na ostrov Tchaj-wan, vytvořily základ jeho sil ukořistěné jednotky námořnictva Kuomintangu a lodě dodané ze Sovětského svazu (například fregaty třídy Riga, torpédové čluny či ponorky třídy Romeo[14]). SSSR přitom do Číny poslal rovněž své vojenské poradce.

Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží (zejména proti SSSR a USA) se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. Čína přitom rovněž postavila velké množství ponorek, čímž výrazně ovlivnila doktrínu námořnictev Japonska či Tchaj-wanu. Od 80. let však začalo se stavbou dalších tříd lodí, včetně torpédoborců a jaderných ponorek, nesoucích balistické rakety, umožňujících vybudovat námořnictvo schopné oceánských operací.[15]

První raketové torpédoborce reprezentoval typ 051, technologicky zastaralý, přesto stavěný od konce 60. až do počátku 90. let. V 80. letech čínskému námořnictvu výrazně pomohla technologická pomoc Francie, která Číně dodala například protiletadlové řízené střely Crotale, protilodní střely YJ-8 (odvozené od typu Exocet) a řadu dalších systémů.[16]

Po rozpadu Sovětského svazu získala Čína některé z ruských válečných lodí, například čtyři torpédoborce třídy Sovremennyj a nedostavěnou letadlovou loď Varjag.[17]

Organizace editovat

Operační velení nově spadá pod velitelství jednotlivých válčišť (战区), zatímco samotné Velitelství Námořnictva ČLOA je zodpovědné za organizaci, výcvik a vyzbrojování jednotlivých složek NČLOA.[18]

Organizační struktura editovat

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády se dělí na tři floty:[19]

Každou flotu tvoří hladinové síly, ponorkové síly, námořní letectvo a síly pobřežní obrany.

Další čínské základny jsou Lü-šun-kchou (dříve znám jako Port Arthur), Chu-lu-tao, Šanghaj, Čou-šan, Wen-čou, Sia-men, Kanton a Jü-lin.[15]

Velitelé editovat

  1. Siao Ťin-kuang (leden 1950 − leden 1980)
  2. Jie Fej (leden 1980 – srpen 1982)
  3. Liou Chua-čching (srpen 1982 – leden 1988)
  4. Čang Lien-čung (leden 1988 – listopad 1996)
  5. Š' Jün-šeng (listopad 1996 – červen 2003)
  6. Čang Ting-fa (červen 2003 – srpen 2006)
  7. Wu Šeng-li (srpen 2006 – leden 2017)
  8. Šen Ťin-lung (leden 2017 – září 2021)
  9. Tung Ťün (září 2021 – současnost)

Hodnosti editovat

Admirálové a důstojníci editovat

Admirálové Kapitáni Poručíci Kadeti
Rukávová insignie                      
Čínsky
(pchin-jin)
(česká transkripce) 		海军上将
hǎijūn shàngjiàng
chaj-ťün šang-ťiang 		海军中将
hǎijūn zhōngjiàng
chaj-ťün čung-ťiang 		海军少将
hǎijūn shàojiàng
chaj-ťün šao-ťiang 		海军大校
hǎijūn dàxiào
chaj-ťün ta-siao 		海军上校
hǎijūn shàngxiào
chaj-ťün šang-siao 		海军中校
hǎijūn zhōngxiào
chaj-ťün čung-siao 		海军少校
hǎijūn shàoxiào
chaj-ťün šao-siao 		海军上尉
hǎijūn shàngwèi
chaj-ťün šang-wej 		海军中尉
hǎijūn zhōngwèi
chaj-ťün čung-wej 		海军少尉
hǎijūn shàowèi
chaj-ťün šao-wej 		海军学员
hǎijūn xuéyuán
chaj-ťün süe-jüan
Odpovídající hodnost Admirál Viceadmirál Kontradmirál Starší kapitán Kapitán Komandér
Fregatní kapitán 		Kapitán-poručík
Korvetní kapitán 		Nadporučík Poručík Podporučík Námořnický kadet
Kód NATO OF-9 OF-8 OF-7 OF-6 OF-5 OF-4 OF-3 OF-2 OF-1 OF(D)

Námořníci editovat

Vyšší seržanti Střední seržanti Mladší seržanti Mužstvo
Výložky                                    
Čínsky
(pchin-jin)
(česká transkripce) 		海军一级军士长
hǎijūn yījí jūnshìzhǎng
chaj-ťün i-ťi ťün-s'-čang 		海军二级军士长
hǎijūn èrjí jūnshìzhǎng
chaj-ťün er-ťi ťün-s'-čang 		海军三级军士长
hǎijūn sānjí jūnshìzhǎng
chaj-ťün san-ťi ťün-s'-čang 		海军一级上士
hǎijūn yījí shàngshì
chaj-ťün i-ťi šang-š' 		海军二级上士
hǎijūn èrjí shàngshì
chaj-ťün er-ťi šang-š' 		海军中士
hǎijūn zhōngshì
chaj-ťün čung-š' 		海军下士
hǎijūn xiàshì
chaj-ťün sia-š' 		海军上等兵
hǎijūn shàngděngbīng
chaj-ťün šang-teng-ping 		海军列兵
hǎijūn lièbīng
chaj-ťün lie-ping
Kód NATO OR-9 OR-8 OR-7 OR-6 OF-5 OF-4 OF-3 OF-2

Složení editovat

Letadlové lodě[20] editovat

 
Nedostavěná letadlová loď Varjag po dodání do Číny

Torpédoborce editovat

 
Torpédoborec typu 052B

Fregaty[21] editovat

 
Fregata typu 054A
 
Fregata třídy Jianghu V

Korvety editovat

Ponorky editovat

Útočné ponorky s jaderným pohonem editovat

 
Jaderná ponorka třídy Han

Raketonosné ponorky s jaderným pohonem editovat

Dieselelektrické ponorky editovat

 
Ponorka třídy Kilo
 
Ponorka třídy Song

Výsadkové lodě editovat

Minolovky editovat

 
Minolovka typu 081

Hlídkové lodě editovat

Pomocné lodě editovat

 
Zásobovací loď typu 903

Cvičné lodě editovat

Cvičné lodě editovat

 
Čeng Che (81)

Víceúčelová cvičná lodě editovat

Plánované akvizice editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ships of the People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii a People's Liberation Army Navy na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PLA Navy marks founding anniversary [online]. 22. dubna 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupné online. 
  4. ↑ US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ LENDON, Brad. China has built the world's largest navy. Now what's Beijing going to do with it?. CNN [online]. 6. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ China's first domestically built aircraft carrier enters service. The Straits Times [online]. 17. 12. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ STASHWICK, Steven. Third Chinese Aircraft Carrier Nears Completion Amid Shipyard Expansion. The Diplomat [online]. 6. 1. 2021 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities—Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 9. 3. 2021 [cit. 2021-04-13]. S. 8–9. Dostupné online. 
  9. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ VALKOVIČ, Radek. Čínské ponorky [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Naval Forces [online]. SinoDefence [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-10. (anglicky) 
  16. ↑ VALKOVIČ, Radek. Čínské torpédoborce [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Chinese navy urged to go from coastal waters to oceans [online]. News.cn, rev. 2009-03-07 [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China 2020 [online]. Office of the Secretary of Defense, 2020 [cit. 2021-04-14]. S. 44. Dostupné online. 
  19. ↑ SHELDON-DUPLAIX, Alexandre. China’s Auxiliary Fleet: Supporting a Blue-Water Navy in the Far Seas?. In: DUTTON, Peter; MARTINSON, Ryan D. China’s evolving surface fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press, 7. 2017. ISBN 978-1-935352-45-7. ISSN 1943-0817. S. 95.
  20. ↑ SUTTON, H. I. China Launches First Aircraft Carrier Which Rivals U.S. Navy’s [online]. 2022-06-17 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ VALKOVIČ, Radek. Čínské fregaty [online]. Militari.cz [cit. 2010-10-13]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Námořnictvo_Čínské_lidové_osvobozenecké_armády&oldid=23681307“