Moucha domácí
Moucha domácí (Musca domestica) je nejčastější druh dvoukřídlých vyskytující se v domovech. Často je považována za škůdce, který může přenášet vážné nemoci.[2] Hlavní predátoři jsou pavouci, ropuchy a žáby. V letu dosahuje rychlosti kolem 8 km/h.[3] Délka života mouchy je asi 3–4 týdny.[4] Moucha domácí patří mezi 120 tisíc druhů much, které na světě existují.[5]
Moucha domácí | |
---|---|
Moucha domácí (Musca domestica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | dvoukřídlí (Diptera) |
Čeleď | mouchovití (Muscidae) |
Rod | moucha (Musca) |
Binomické jméno | |
Musca domestica Linnaeus, 1758 | |
Poddruhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzhled
editovatMá jeden pár blanitých křídel. Dospělí jedinci mají délku 6–12 mm.[1] Jejich hrudník je šedivý se čtyřmi podélnými tmavými čarami na zádech. Spodní části břicha jsou žluté a celé tělo mají pokryté chlupy. Samice jsou o něco větší než samci a mají větší prostor mezi červenýma složenýma očima. Mají pouze jeden pár křídel, druhý je přeměněn v kyvadélko. Lidé ji velmi často považují za škůdce, především v letních měsících. Sedají na jídlo a svými výkaly a kladením vajíček mohou přenášet různé nemoci.
Rozmnožování
editovatSamička klade snůšky se zhruba 150 vajíčky[6] a může za svůj život naklást až tisíce vajíček. Snůšky klade především na hnojiště a na rozkládající se části rostlin, které později slouží jako potrava pro larvy mouchy.
Život
editovatZ vajíček, která samička nakladla, se za přibližně 8 hodin vylíhnou larvy, které dorostou délky až 12 mm.[7] Během následujícího týdne se třikrát svlékne, a z larvy se stane kukla. Stádium kukly trvá 1-2 týdny. Kukla je v tu dobu velká 6 mm a postupně ztmavne z bělavé barvy do tmavě hnědé.
Potrava
editovatJelikož má moucha domácí pouze sosák, musí napřed pevnou potravu změkčit svými slinami. Dospělé mouchy domácí se živí převážně tekutinami s obsahem cukru. Bílkoviny potřebují pouze k produkci vajíček. Potravu hledají přes vjemové receptory, které se nacházejí i na nohách hmyzu. Rozkládající se organické látky a exkrementy vylučují kyselinu máselnou. Ta samičky přiláká ke kladení vajíček. Proto v teplých měsících lze často nalézt v popelnicích nebo kompostech larvy mouchy domácí.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Housefly na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Musca domestica (moucha domácí) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-11-02]. Dostupné online.
- ↑ TISCALI.CZ. Mouchy přenášejí víc chorob, než se dosud předpokládalo - Tiscali.cz. Tiscali.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-27].
- ↑ CRHA, Aleš. Moucha? Inspirace pro tryskáč? Možná i pro raketu!. 21. století [online]. 18. 7. 2008 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online.
- ↑ PETR ŠÍPEK, Media s námi a o nás: Kolik hodin denně prospí a jak dlouho žije moucha?. Archivovaná kopie [online]. 8.9.2013 [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-08.
- ↑ PASTI.CZ. Moucha domácí: fakta, zajímavosti, způsoby hubení. pasti.cz [online]. 2023-05-03 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online.
- ↑ https://www.krejsashop.cz/cs/m-125-moucha-domaci-musca-domestica
- ↑ http://www.pelgar.cz/skudci/moucha-domaci/
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu moucha domácí na Wikimedia Commons
- Galerie moucha domácí na Wikimedia Commons
- Taxon Musca domestica ve Wikidruzích
- Moucha domácí na BioLib.cz