Moravská nacionální sociální strana

Moravská nacionální sociální strana byl kolaborantský moravistický subjekt,[1] působící v době Protektorátu Čechy a Morava na Brněnsku a Tišnovsku na jižní Moravě.[1] Měl 150 až 300 registrovaných členů.[1] Po roce 1942 přestal vyvíjet činnost, zanikl na počátku jara 1943. Jeho vůdcem byl Eduard Pitlík.

Moravská nacionální sociální strana
Zkratka MNSS
Datum založení březen 1940
Předseda Josef Miroslav Tichý, Eduard Pitlík
Sídlo Brno
Rozkol od Zemské vedení moravských fašistů v Brně (Autonomní složka českých fašistů - pobočka Brno)
Ideologie Moravský nacionalismus
Moravský patriotismus
Moravismus
Autonomismus
Nacismus
Fašismus
Antisemitismus
Anticikanismus
Anti-Liberalismus
Anti-Komunismus
Anti-Socialismus
Anti-Anarchismus
Politická pozice krajní pravice
Typ strany nacistická kolaborantská strana, moravská obdoba NSDAP
Polovojenská org. Ochranné sbory MNSS (SA)
Elitní sbory MNSS (SS)
Mapa Protektorátu Čechy a Morava (stav z let 1942–1945)

VznikEditovat

Moravská nacionální sociální strana vznikla v březnu 1940 přeměnou z uskupení s názvem Zemské vedení moravských fašistů - ZVMF, známého též jako Autonomní složka strany českých fašistů – odbočka Brno. Vůdčí osobností ZVMF byl Josef Miroslav Tichý, zahradník z Tišnova, a Eduard Pitlík, komisař brněnské berní správy.[1][2] Tichý s Pitlíkem vznik i program ZVMF okamžitě oznámili vedoucímu NSDAP v Brně a byly jim bezplatně poskytnuty tři místnosti v budově spolkového domu nacistické organizace Nationalsozialistisches Kraftfahrerkorps. Ustavující a náborová schůze ZVMF za účasti asi 60 účastníků se konala 10. února 1940.[1]

7. března 1940 byl Tichý zbaven vůdcovství ZVMF pro údajné panslavistické smýšlení a vůdcovství se ujal Pitlík. Pitlíkovou představou bylo vytvořit ze ZVMF moravskou obdobu NSDAP. ZVMF přejmenoval na Moravské národní socialisty a v červnu 1940 definitivně na Moravskou nacionální sociální stranu.[2] Moravská nacionální sociální strana se ostře vymezila vůči Národnímu souručenství, které podle ní bylo „předvojem a nositelem židovské demokracie, plutokracie, židobolševické buržoazie a zpuchřelého intelektualismu“ a žádala jeho zrušení na území Moravy.[1]

Program a činnostEditovat

Strana prohlašovala Moravu za autonomní součást Velkoněmecké říše, hlásila se ke spolupráci s NSDAP, byla antisemitská, jako nejvyššího státního vůdce uznávala Adolfa Hitlera[1] a požadovala zavedení samostatné moravské národnosti[3] namísto české.[1]

Po vzoru NSDAP a jejích oddílů SS a SA strana vytvořila Ochranný sbor (obdoba SA) a Elitní sbor (obdoba SS). Oba sbory měly prosazovat politiku strany, tedy antisemitismus a vypjatý moravský nacionalismus. Jak Ochranný sbor, tak Elitní sbor měly vlastní uniformy – černé jezdecké kalhoty, tmavošedou košili s černou vázankou a červenožlutou páskou na levém rukávu. Proti oběma sborům zasahovala protektorátní policie, protože porušovaly vyhlášku protektorátního ministerstva vnitra o zákazu veřejného nošení stejnokrojů a jejich součástek členy českých spolků, korporací a skupin. (Vůdce strany Pitlík se před soudem neúspěšně hájil, že se na něj vyhláška nevztahuje, neboť je moravské národnosti, a dostal za nošení uniformy Ochranného sboru pokutu 200 korun.)[4] Oba sbory tak existovaly pouze v průběhu roku 1940. Jejich členy byly řádově desítky mužů. Vrchním velitelem obou sborů byl vůdce strany Pitlík.[3]

Většina členů Moravské nacionální sociální strany byla v minulosti trestána. Rekordmanem byl obchodník František Koudelka, trestaný celkem 24krát za podvody.[3]

Význam a nebezpečnost strany nespočívala v tom, že by svou činností ovlivňovala veřejnost, ale v její spolupráci s gestapem.[5] Strana nikdy nedosáhla významu, o kterém její předsednictvo snilo, a její extrémní a kolaborantský program neoslovil potenciální členstvo.[4] Straně nepřála též snaha německých okupantů vytvořit velké a snadno kontrolovatelné organizace na úkor voluntaristických skupinek, složených z obtížně zvladatelných živlů.[1]

Po roce 1942 strana přestala vyvíjet činnost[1] a zanikla na počátku jara 1943.[4]

Josef Miroslav Tichý byl v roce 1946 jako kolaborant a udavač popraven. Eduard Pitlík úspěšně požádal o německé občanství, prodělal vojenský výcvik, nastoupil do německé armády a 8. ledna 1945 padl na východní frontě.[4]

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat