Ivo Pejčoch

český historik, publicista a spisovatel literatury faktu

Ivo Pejčoch (18. března 1962 Praha20. července 2019[1]) byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou.

PhDr. Ivo Pejčoch Ph.D., PhD
Ivo Pejčoch na knižní výstavě Svět knihy 2018 v Praze
Ivo Pejčoch na knižní výstavě Svět knihy 2018 v Praze
Narození18. března 1962
Praha
Úmrtí20. července 2019 (ve věku 57 let)
Praha
Povoláníspisovatel a historik
Alma materUniverzita Karlova
Tématavojenská historie a vojenská technologie
Rodiče
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik.[2] V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom.[1]

Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat.[1] Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství.

V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel.[1]

Dílo editovat

Výběr:

  • série Obrněná technika 1–13
  • Němečtí korzáři (2005)
  • Miniponorky – osamělí lovci (2006)
  • Tanky Praga (2007)
  • Hrdinové železné opony (2008)
  • Armády českých politiků: české polovojenské jednotky 1918–1945 (2009)
  • Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955 (2009)
  • Těžké tanky – ocelová pěst : dějiny vývoje a nasazení těžkých tanků od první světové do studené války (2010)
  • Protikomunistické puče (2011) ISBN 978-80-86808-92-5
  • Fašismus v českých zemích : fašistické a nacionálněsocialistické strany a hnutí v Čechách a na Moravě 1922–1945 (2011)
  • Přechody přes železnou oponu : příběhy odvážlivců, kteří se rozhodli riskovat a odejít přes důkladně zabezpečené a střežené hraniční pásmo (2011)
  • Sebevražedné čluny : explozivní čluny první a druhé světové války (2011)
  • Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955. Praha: Ministerstvo obrany ČR – Prezentační a informační centrum MO, 2009. 231 s. ISBN 978-80-7278-520-9. 
  • Vojáci na popravišti : vojenské osoby, popravené v Československu z politických důvodů v letech 1949–1966 a z kriminálních příčin v letech 1951–1984. Cheb: Svět křídel, 2011. 406 s. ISBN 978-80-87567-01-2. 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Zemřel náš kolega, respektovaný historik Ivo Pejčoch [online]. Vojenský historický ústav, rev. 2019-07-21 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online. 
  2. Slavomír Pejčoch-Ravik: Rozhovor se zrcadlem (2/4) [online]. Pozitivní noviny, rev. 2008-02-17 [cit. 2019-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat