Miroslav (okres Znojmo)

město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji

Miroslav (moravsky Miroslava; německy Mißlitz, Mislitz[4]) je město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 22 km severovýchodně od Znojma v nadmořské výšce 240 m. Město se skládá ze dvou částí (Miroslav a Kašenec). Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve Znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Weinperky, U vinohradu, Vinohrádky).

Miroslav
Pohled na Miroslav od jihu
Pohled na Miroslav od jihu
Znak města MiroslavVlajka města Miroslav
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMiroslav
Obec s rozšířenou působnostíMoravský Krumlov
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 109 (2023)[1]
Rozloha26,60 km²[2]
Katastrální územíMiroslav
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ671 72
Počet domů1 014 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Svobody 1
671 72 Miroslav
urad@mesto-miroslav.cz
StarostaMartin Plechatý
Oficiální web: www.mesto-miroslav.cz
Miroslav
Miroslav
Další údaje
Kód obce594458
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměry editovat

Kolem města jsou vinice, na jižním okraji se na Markově (300 m) a okolních kopcích rozkládá vinicemi přerušovaná NPP Miroslavské kopce. Potok Miroslavka, který tekl přes město, je sveden do podzemí, napájí 1,5 km vzdálený Miroslavský rybník s bohatou ptačí faunou. Rybník je jediný, který zbyl ze systému čtyř rybníků.

Historie editovat

 
Miroslav zhruba v roce 1895

První písemná zmínka o Miroslavi pochází z roku 1222, kdy kvůli konkordátu českého krále Přemysla Otakara I. s církví připadly tyto majetky premonstrátskému klášteru Na Louce ve Znojmě. Tato zmínka se pravděpodobně vztahuje k nejstarší části současného města, Pemdorfu (České Vsi), ležícímu u kostela svatého Petra a Pavla, severně od Miroslavky. Ve 13. století užíval přídomek "z Miroslavi" původem rakouský šlechtický rod, pečetící erbem tří leknínových listů, podle svého zdejšího majetku a sídla. V neznámé době byl na severním úbočí Markova kopce založen Václavov (poprvé zmiňován 1368) a v kotlině mezi nimi trhová Prostřední Ves (první zmínka 1387), na kterou přešlo jméno Miroslav a která tvoří centrum dnešního města. Prostřední Ves byla roku 1533 povýšena králem Ferdinandem I. na žádost Zikmunda Valeckého z Mírova na městečko s pečetním právem a uděleným znakem půl orla (orlice) a dvou vinných hroznů. V tomto sídlištním seskupení žilo české, německé i židovské obyvatelstvo. Pemdorf byl k Miroslavi připojen v roce 1899, Václavov v roce 1908. Mezi dnešními ulicemi Radniční a Brněnská byla židovská obec, která v roce 1825 čítala 88 domů; do dnešní doby zbylo jen několik málo domů. Dnes je na jejím místě park kolem bývalé synagogy z roku 1845, která byla v letech 1956–1957 zásadně přestavěna na kulturní dům. Více než třetina domů byla zničena či těžce poškozena při bombardování města na konci druhé světové války 7. května 1945.

Nejstarší podoba městského znaku je známa z jeho stručného popisu v nedochovaném privilegiu z roku 1533 a pečeti ze 17. století. Stávající provedení tinktur (zbarvení) získal znak v roce 1999, kdy předseda Poslanecké sněmovny udělil městu i vlajku (prapor). Autorem byl heraldik PhDr. Zdeněk Kubík.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Miroslavi.
  • miroslavský zámek v centru města. Jeho nejstarší jádro tvoří mohutná obdélná budova, obklopená pozdějšími přístavbami. Původně pozdně gotická vodní tvrz byla v 16. století renesančně přestavěna a rozšířena rody Valeckých z Mírova a Hodických z Hodic. Další stavební úpravy proběhly v první polovině 18. století, během vlastnictví louckých premonstrátů. V současnosti je částečně rekonstruovaný zámek ve vlastnictví města Miroslav a slouží výstavním účelům.
  • kostel svatého Petra a Pavla – jednolodní barokní chrám vystavěný v letech 1722–1729 louckými premonstráty. Situován v severní části města.
  • barokní jednopatrová fara z roku 1732 naproti kostelu
  • barokní sýpka z roku 1737
  • kostel Českobratrské církve evangelické, toleranční modlitebna z roku 1846
  • bývalá synagoga z let 1843–1845, po přestavbě slouží jako kulturní dům
  • židovský hřbitov založený v 16. století, obsahuje kolem šesti set náhrobních kamenů

Samospráva editovat

Od roku 1998 do roku 2014 byl starostou Miroslavi Augustin Forman (nestraník za KSČM), místostarostou Roman Volf (nestraník za ČSSD).[5] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2014 si oba funkce „prohodili“ – starostou byl zvolen dosavadní místostarosta Roman Volf. Prvním místostarostou se stal Augustin Forman (tentokrát za Sdružení pro přítomnost a budoucnost Miroslavi).[6] Druhým místostarostou byl zvolen Drahoslav Mikulka (za sdružení Nestraníků). Po roce, v listopadu 2015, si starosta s místostarostou opět vyměnili funkce.[7]

Dne 31. října 2018 byla novou starostkou zvolena Eliška Nohavicová ze sdružení Živá Miroslav, jež vyhrálo komunální volby a získalo 6 mandátů z celkových 15.[8] Na zasedání zastupitelstva 2. prosince 2019 byl novým starostou zvolen Martin Plechatý.[9]

Partnerská města editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 125. 
  5. MOŠTĚK, Martin, Dalibor Krutiš, Ilona Pergrová. V Miroslavi chybí lidem byty, parcely i práce. Mladí lidé z města odcházejí. Znojemský deník [online]. 2014-09-15 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  6. MOŠTĚK, Martin. Město Miroslav má nové vedení. Znojemský deník [online]. 2014-11-04 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  7. MOŠTĚK, Martin. Tandem Forman a Volf si po roce vyměnil místa na radnici v Miroslavi. Znojemský deník [online]. 2015-11-10 [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  8. KRUTIŠ, Dalibor. Koalice je domluvená, Miroslav bude mít nejspíš starostku. První od konce války. Znojemský deník. 2018-10-24. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  9. Miroslav má nového starostu, Martina Plechatého. Znojemský týden. 2019-12-03. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30.  Archivováno 30. 9. 2020 na Wayback Machine.

Literatura editovat

  • HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s. 
  • SAMEK, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. díl J–N. Praha : Academia, 1999: s. 521–528. ISBN 80-200-0695-8

Související články editovat

Externí odkazy editovat