Wikipedie

Miloš Kurovský

český výtvarník a malíř

Miloš Kurovský (18. října 1924 Ostrava - 22. října 2017 Praha) byl český výtvarný umělec, malíř a ilustrátor[1][2], známý svou unikátní uměleckou technikou a specifickou tvorbou, která se nese v duchu fantazijně laděných představ o záhadách kosmu.[3] Je známý především „Galerií za oknem“[4] na Novém Světě na Hradčanech v Praze.

Miloš Kurovský
Miloš Kurovský
Miloš Kurovský
Narození18. října 1924
Ostrava
Úmrtí22. října 2017 (ve věku 93 let)
Praha
Povolánívýtvarník, malíř a ilustrátor
RodičeŠtěpánka Kurovská (roz. Supíková), Alois Kurovský
PodpisPodpis
Webová stránkahttps://kurovsky.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo editovat

V mládí byl silně ovlivněn filozofií Imanuela Kanta, George Hegela, Friedricha Nietzche, Arthura Schopenhauera a dalších, což se projevilo v námětech jeho umělecké tvorby.

Po druhé světové válce se přestěhoval do Prahy, kde se zabýval módním návrhářstvím, fotografií a výtvarnou tvorbou. V roce 1964 letech založil v Dubrovníku „Mezinárodní sdružení výtvarníků a literátů“, registrované pod UNESCO, jehož byl předsedou.[3] Ve druhé polovině 60. let pravidelně vystavoval jako jeden z prvních „pod širým nebem“ ve Františkánské zahradě, v proluce u Národního divadla a na Karlově mostě v Praze; tyto akce se těšily velkému zájmu veřejnosti i sdělovacích prostředků[5].

Začátkem 70. let 20. století objevil novou, unikátní techniku – kombinaci pastelu, veluru a speciálního pojidla, která mu umožnila dosáhnout v obrazech hlubokého matu, který nepůsobí rušivě ani při silném osvětlení.[6]

V polovině 70. let otevřel galerii v Panské ulici, kde se scházeli jak jeho přátelé, zejména hudebníci, tak i široká veřejnost. V 70. a 80. letech uspořádali přátelé a jeho příznivci řadu neoficiálních výstav v zahraničí, např. v Německu, Itálii, Spojených státech amerických, Novém Zélandu.[6] Oficiální výstavy prostřednictvím Artcentra proběhly ve Stockholmu a v Západním Berlíně[6]. Jeho neobvyklé iniciativy se nesetkávaly s pochopením českých úřadů. Svou první oficiální výstavu v České republice měl až v říjnu 1993.[6]

Doma se mohla veřejnost s jeho dílem seznámit v „Galerii za oknem“[4] na Novém Světě na Hradčanech, kam se autor přestěhoval v roce 1978. Články o této mimořádně působivé a jedinečné galerii se objevovaly v zahraničních novinách, časopisech a turistických příručkách.[7] [8] [9][10]

Tvorba Miloše Kurovského nese prvky science fiction, symbolismu, religiozity a irrealismu. Dle slov autora: „Irrealismus je abstraktní představa, která však má určitou logiku, je to skutečno v neskutečnu“. Na rozdíl od surrealismu – surrealistický obraz vzniká v podvědomí, není kontrolován rozumem, postrádá logiku, je anomální, někdy až šokující.

Výstavy (výběr) editovat

  • 1966 Malá jarní výstava obrazů Miloše Kurovského, Praha, Františkánská zahrada, březen 1966
  • 1993 Praha, Ústav makromolekulární chemie
  • 1999 Obrazy z nového milénia, Chomutov, výstavní síň SKKS Chomutov, 6. 12. 1999
  • 1999 Praha, Muzeum policie ČR
  • 2006 Praha, VZP ČR
  • 2014 Malíř z Nového Světa, Praha, Jindřišská věž, 15. 10. – 18. 11. 2014
  • 2014 Praha, Kávovarna (pasáž Lucerna), 23. 11. – 21. 12. 2014
  • 2015 Chomutov, galerie Lurago
  • 2016 Imaginární svět Miloš Kurovského, Praha, Knihkupectví, kavárna a galerie Řehoře Šamsy, 6. 3. – 2. 4. 2016
  • 2016 Obrazy Miloše Kurovského, Karlovy Vary, krajská knihovna 3. 5. – 28. 6. 2016
  • 2017 Miloš Kurovský – Okno z Nového Světa, Malšice, Želeč, 18. 3. – 30. 4. 2017
  • 2019 Miloš Kurovský, Tábor, Galerie U Radnice, 7. 3. – 26. 4. 2019
  • 2021 Praha, Karlin Studios
  • 2022 Démoni u Fausta, Praha, Faustův dům, 4. 4. – 29. 4. 2022

Ukázky z díla editovat

  •  
    Krysař
  •  
    Svědomí popravčího
  •  
    Zuzana v lázni
  •  
    Zrození hvězdy
  •  
    Měsíční krajina na Maratasu
  •  
    Mimo galaxie
  •  
    Apokalypsa


Reference editovat

  1. ↑ Osoby na abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001 Kon-Ky. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall ISBN 80-86171-06-X. S. 465. 
  3. ↑ a b Veronika Wolf. Čeští a slovenští umělci na Bienále v Benátkách 1920-1970. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 471 s. ISBN 80-244-1169-5. 
  4. ↑ a b Pavel Šmidrkal. Kurovský: Okno z Nového Světa. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 2017 ISBN 978-80-7415-143-9. 
  5. ↑ ŠMIDRKAL, ŠVANDA, Pavel, Petr. Miloš Kurovský – Sloboda v putách. Slovenské dotyky. 2017-05, s. 14-15. 
  6. ↑ a b c d VÝBORNÁ, Eva. Miloš Kurovský v táborské galerii. Týdeník Táborsko. Roč. 2019, čís. 11, s. 11. 
  7. ↑ Jaroslav Kocourek. Český atlas – Praha: Obrazový vlastivědný průvodce. [s.l.]: Freytag & Berndt 2006 ISBN 80-7316-209-1. 
  8. ↑ Petr David, Vladimír Soukup. 1 000 pozoruhodností Prahy. [s.l.]: Knižní klub 2010 ISBN 978-80-242-2842-6. 
  9. ↑ Dan Hrubý. Pražské příběhy. Cesta na Hradčany, Nový Svět a zpátky na Malou Stranu. [s.l.]: Pejdlova Rosnička, 2016 ISBN 978-80-905720-9-6. 
  10. ↑ LAUBE, Roman. Za obrazy Miloše Kurovského. Voknoviny. 2018-10-01, roč. 2018, čís. 3, s. 22-27. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Kurovský&oldid=23844807“