Wikipedie

Miloš Konvalinka

český dirigent a hudební skladatel

Miloš Konvalinka (3. ledna 1919 Nové Město na Moravě – 27. listopadu 2000 Brno) byl český dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník.

Miloš Konvalinka
Základní informace
Narození3. ledna 1919
Nové Město na Moravě, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. listopadu 2000 (ve věku 81 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Oceněnízasloužilý umělec (1974)
Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
RodičeKarel Konvalinka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Byl synem hudebního skladatele Karla Konvalinky. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Absolvoval reálné gymnázium v Brně a vstoupil na brněnskou konzervatoř. Studoval skladbu u Jaroslava Kvapila, dirigování u Quido Arnoldiho a klavír u Františka Schäfera.

Po absolvování konzervatoře působil jako operní dirigent v divadle v Göttingenu. Po skončení 2. světové války byl jednu sezónu korepetitorem a dirigentem v Divadle 5. května v Praze a poté opět jednu sezónu v Městském divadle v Ústí nad Labem (dnes Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem). V roce 1948 se stal šéfem opery v Košicích a v letech 1949–1951 působil v Karlových Varech jako hlavní dirigent Karlovarského symfonického orchestru.

V roce 1951 trvale zakotvil v Olomouci. Tři roky byl zástupcem šéfa Moravské filharmonie a současně pracoval jako redaktor vysílání symfonické a komorní hudby v olomouckém rozhlasovém studiu. Řídil rozhlasové nahrávky většiny československých symfonických a komorních orchestrů. Roku 1973 se stal šéfem opery Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci (dnes Moravské divadlo Olomouc).

V roce 1976 odešel do Prahy a v období červen 1976 až prosinec 1979 byl dirigentem a šéfem opery Národního divadla.[1] Od začátku roku 1980 působil jako ředitel hudebního vydavatelství Panton. Pracoval v různých funkcích ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a jako host vystupoval na koncertech předních našich i zahraničních orchestrů. Byl často zaměstnán jako dirigent v rozhlasových studiích a vydal na 80 gramofonových nahrávek a na svém kontě má i okolo 30 operních inscenací.

V polovině 80. let odešel do důchodu a odstěhoval se do Brna. K dirigentskému pultu se už vracel jen příležitostně.

Ocenění editovat

Dílo (výběr) editovat

Orchestrální skladby editovat

  • Jarní symfonie, 1941–43
  • Suita ke hře Nazima Hikmeta: Josef a bratří jeho, 1954
  • Symfonická báseň pro housle a velký symfonický orchestr, 1956

Vokální skladby editovat

  • Stará viola (písně, 1944)
  • Vyznání (písňový cyklus, 1954)
  • Milovaná zem (kantáta, 1955)
  • Zem, z níž jsme vyšli (písňový cyklus, 1960)

Melodram editovat

  • Frývaldov, 1954

Klavírní skladby editovat

  • Miniatury, 1939
  • Fantazie, 1944
  • Dvě dumky, 1954

Komorní díla editovat

  • Téma s variacemi pro hoboj a klavír, 1940
  • Dvě skladby pro housle a klavír, 1944

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 236

Literatura editovat

  • Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška. Praha 1961
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Karel Steinmetz: K jubileu Miloše Konvalinky, olomouckého dirigenta. Kulturní měsíčník 7, 1982, č. 1, s. 41–42
  • Oldřich Pukl: Československý rozhlas a Československá televize. Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 79–87
  • Alena Martínková Čeští skladatelé současnosti. Praha 1985
  • Vladimír Gregor: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987, s. 25–27 a 180–181
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy 2. Ostrava 2001
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 236

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Konvalinka&oldid=22059633“