Otevřít hlavní menu

Milada Karbanová

československá olympionička a výškařka

Milada Karbanová, provdaná Matoušová (* 27. března 1948, Jablonec nad Nisou) je bývalá československá atletka, halová mistryně Evropy ve skoku do výšky a dvojnásobná olympionička.

Milada Karbanová
Osobní informace
Narození 27. března 1948
Jablonec nad Nisou
Stát Československo Československo
Kariéra
Disciplína skok do výšky
Účasti na LOH 2
Účasti na ME 3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1974 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato HME 1971 skok do výšky
bronz HME 1973 skok do výšky
stříbro HME 1974 skok do výšky
bronz HME 1976 skok do výšky
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MR 1970 skok do výšky
bronz MR 1971 skok do výšky
bronz MR 1972 skok do výšky
zlato MR 1973 skok do výšky
bronz MR 1974 skok do výšky
zlato MR 1977 skok do výšky
zlato MR 1978 skok do výšky
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlato HM ČSSR 1968 skok do výšky
stříbro HM ČSSR 1970 skok do výšky
bronz HM ČSSR 1971 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1972 skok do výšky
stříbro HM ČSSR 1973 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1974 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1977 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1978 skok do výšky

Sportovní kariéraEditovat

ZačátkyEditovat

V mládí hrávala basketbal za Lokomotivu Liberec.[1] Atletickou kariéru započala v roce 1963 v libereckém Slovanu. V roce 1968 přestoupila do atletického oddílu TJ LIAZ Jablonec nad Nisou, kde zůstala až do roku 1979.[1], nejprve pod vedením Pavla Čecháka a později Jana Janků.

Svoji první medaili na mezinárodní scéně získala v roce 1971 v rámci druhého ročníku halového mistrovství Evropy v bulharské Sofii. Medaile byla z nejcennějšího kovu, ke zlatu bylo nutné překonat 180 cm, což Karbanová zvládla napoprvé.[1] Tehdejší favoritky Rita Schmidtová z NDR a Antonina Lazarevová ze Sovětského svazu skončily na desátém a jedenácté místě.[1] Na ME v atletice v Helsinkách skončila na 7. místě (178 cm). O rok později na halovém ME ve francouzském Grenoblu obsadila ve finále dělené 9. místo. Triumfovala naopak Rita Schmidtová, která výkonem 190 cm vytvořila nový halový světový rekord.[2] V roce 1973 vybojovala bronzovou medaili na halovém evropském šampionátu v Rotterdamu.

Pokusy o světový rekordEditovat

Úspěšnou sezónu zažila v roce 1974. 26. února dokázala jako první výškařka v Československu pokořit hranici 190 cm. Tento výkon se ji povedl na výškařském mítinku Novinářská laťka, tehdy v hale Sparty na Letné. Výkonem 190 cm porazila mj. i Rosemarie Ackermannovou z NDR. Karbanová se následně pokoušela překonat halový světový rekord Rity Schmidtové ze 17. února, který měl hodnotu 192 cm.[3] Laťku na stojanech ve výšce 193 cm se ji však překonat nepodařilo. I přesto se jednalo o jediné tři pokusy v celé historii, kdy se československá výškařka pokoušela vytvořit nový světový rekord.[1] 10. března získala stříbrnou medaili na halovém ME v Göteborgu (188 cm).

8. září 1974 na ME v atletice v italském Římě dokázala skočit 191 cm a získala stříbrnou medaili, když lepší byla jen Rosemarie Ackermannová z NDR, která zvládla 195 cm. O tři cm si vylepšila osobní maximum i tehdejší čs. rekord pod otevřeným nebem.

Olympijské hryEditovat

Dvakrát se kvalifikovala na letní olympijské hry. V roce 1972 na olympiádě v Mnichově skončila ve třiadvacetičlenném finále na 22. místě. O čtyři místa výše skončila Alena Prosková a na 15. pozici se umístila Miloslava Hübnerová.[1]

O čtyři roky později v Mnichově vybojovala výkonem 189 cm bronzovou medaili na halovém ME. Na olympijských hrách v Montrealu se do finále kvalifikovalo 21 závodnic. Karbanová jako poslední výšku překonala napotřetí 181 cm a skončila devatenáctá.[4]

Domácí úspěchyEditovat

Milada Karbanová je čtyřnásobnou mistryní Československa na dráze z let 1970 (174 cm), 1973 (178 cm), 1977 (190 cm) a 1978 (185 cm).[5] Stejný počet titulů získala i v hale v letech 1972 (176 cm), 1974 (183 cm), 1977 (182 cm) a 1978 (187 cm).[6]

Bohatou atletickou kariéru ukončila na Mistrovství Evropy v atletice 1978 v Praze, kde obsadila ve finále 14. místo.[1]

Osobní rekordyEditovat

OdkazyEditovat