Miercurea Ciuc

město, Rumunsko

Miercurea Ciuc (maďarsky Csíkszereda, německy Szeklerburg) je hlavní město rumunské župy Harghita, ležící v Sedmihradsku. Ve městě žije přibližně 34 tisíc[1] obyvatel.

Miercurea-Ciuc
Csíkszereda
Pohled na skanzen, poutní kostel a Karpaty
Pohled na skanzen, poutní kostel a Karpaty
Miercurea-Ciuc – znak
znak
Miercurea-Ciuc – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška662 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaHarghita
Historický regionSedmihradsko
Administrativní dělení3 obvody
Miercurea-Ciuc
Miercurea-Ciuc
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel34 484 (2021)[1]
Etnické složeníMaďaři (81,8 %), Rumuni (17,3̬ %), Romové (0,62 %)
Náboženské složeníŘímskokatolická církev, Pravoslaví
Správa
StarostaAttila Korodi (UDMR)
Oficiální webwww.miercureaciuc.ro
Telefonní předvolba02 66
PSČ530xxx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Miercurea Ciuc leží na východě župy, v údolí horního toku řeky Olt. Má nejchladnější klima z celé župy. Před rokem 1918 byla hlavním městem uherské župy Csík.

Současná župa byla ustanovena v roce 1968 a Miercurea Ciuc se stala jejím centrem, které tehdy bylo přebudováno ve stylu socialistického realismu. Město se mělo stát centrem Sékelské kultury. Patří k němu tři obce:

  • Ciba (srbsky Чиба, maďarsky Csiba)
  • Harghita-Băi (srbsky Харгита Бај, maďarsky Hargitafürdő)
  • Źigodin-Băi (srbsky Жигодин Бај, maďarsky Zsögödfürdő)

V roce 2001 zde byla zřízena univerzita, využívá majestátní budovu někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára. Je to první, ač soukromá, maďarskojazyčná univerzita v Rumunsku. Má fakulty i ve městech Kluž a St. Gheorgiu. Od jejího otevření počet studentů stále stoupá.

Město leží v nejchladnějších oblastech celého Rumunska, teploty tu dosahují i −30 °C, je proto vhodným místem pro zimní sporty.

Historie editovat

První opevněné sídlo zde vytvořili Dákové v době Římské říše, nazývalo se Oppidum Mercurium nebo Sicolsburgum a jeho valy se dochovaly v místní části Źigodin-Băi. Středověká vesnice vznikla při mariánském kostele pravděpodobně již v 15. století, ale písemně se připomíná až v privilegiu z 1. srpna 1556, jímž královna vdova Isabela Jagellonská, matka sedmihradského knížete Jana Zikmunda Zapolského, osvobodila obyvatele vesnice od určitých daní. V roce 1661 osmanské vojsko, které vedl Ali Paša z Témešváru, zpustošilo celou oblast Ciuce. V letech 1650, 1655, 1677 a 1707 se v obci konala shromáždění starostů celé župy.

Pamětihodnosti editovat

 
Hrad Miko
  • Hrad Mikó (Mikův hrad) – leží v centru města. Byl postaven v první třetině 17. století ve slohu pozdní renesance na obranu proti Turkům. Byl vybudován na příkaz Ference Mika Hídvégiho (asi 1585–1635), osobního rádce Gábora Betheléna, tehdejšího správce Sedmihradska. Přestože byl v roce 1661 z velké části poničen při tatarském vpádu, v 18. století byl zrekonstruován a využíván jako kasárna; dnes je v  něm Sékelské muzeum.
  • Poutní bazilika Panny Marie – dominanta staré části města; byla založena jako pozdně gotická stavba františkány roku 1442, nynější stavba je třetí na tomto místě; stávající kostel v pozdně barokním slohu byl postaven podle projektu arch. Konstantina Schmidta v letech 1804–1830 při barokním klášteře františkánů.[2]. Dekretem papeže Pia XII. z 23. ledna 1948 byla prohlášena za Baziliku minor; 1. června 2019 chrám naštívil papež František[3]
  • Kostel milénia – moderní římskokatolický chrám, postavený k miléniu příchodu Maďarů (896–1896)
  • Kostel rumunské ortodoxní církve
  • Univerzita Sapientia – sídlí jednak v budově někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára (1909–1911), a dále v objektu bývalého socialistického hotelu.
  • Radnice – novostavba z roku 1896–1897
  • Skanzen lidové architektury Sedmihradska z období Uherského království.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Dostupné online.
  2. Popis kostela
  3. data chrámu na webu g-catholic.org

Související články editovat

Externí odkazy editovat