Michail Vrubel

ruský malíř
(přesměrováno z Michail Alexandrovič Vrubel)

Michail Alexandrovič Vrubel (Михаил Александрович Врубель, 17. března 1856, Omsk14. dubna 1910, Petrohrad) byl ruský malíř.

Michail Alexandrovič Vrubel
M. A. Vrubel (autoportrét, 1904)
M. A. Vrubel (autoportrét, 1904)
Narození5.jul. / 17. března 1856greg. nebo 17. března 1856
Omsk
Úmrtí1.jul. / 14. dubna 1910greg. (ve věku 54 let) nebo 14. dubna 1910 (ve věku 54 let)
Petrohrad
Příčina úmrtísyfilis
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materImperátorská akademie umění
Povolánímalíř, sochař, grafik a výtvarník
Manžel(ka)Naděžda Zabela-Vrubelová
Významná dílaBohatýr
Letící démon
Portrét Konstantina Arcybuševa
MecenášAdrian Prachov
OvlivněnýPavel Petrovič Čisťakov
PodpisPodpis
Webová stránkavrubel-world.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrubelův otec byl vojenský prokurátor polského původu (Wróbel). Michail Vrubel vystudoval práva na petrohradské univerzitě a absolvoval uměleckou akademii. Zpočátku se věnoval převážně duchovnímu umění, studoval zejména byzantské malířství, zároveň však vstřebával vlivy symbolismu a secese. Jeho návrhy na výzdobu kyjevské Katedrály sv. Vladimíra byly proto církví odmítnuty jako příliš avantgardní.

Vrubel se ve své tvorbě často inspiroval literárními díly, ilustroval Tolstého, Shakespeara, Goetha i ruské legendy. Zajímal se o psychologii, měl blízko k nihilismu i mysticismu. Velký vliv na umělce měla návštěva Benátek. Na svých obrazech často užíval bronzový prášek, který míchal do barev, aby dosáhl kovového efektu.[1] Věnoval se také užitnému umění, tvořil sochy a reliéfy, navrhoval nábytek i nádobí. Jeho manželkou byla od roku 1896 operní pěvkyně Naděžda Ivanovna Zabelová, který byla modelem k řadě umělcových obrazů (známý je portrét v kostýmu Labutě z opery Rimského-Korsakova Pohádka o caru Saltánovi).

Od roku 1902 se u Vrubela objevily příznaky duševní choroby, kterou patrně způsobila nedoléčená syfilis.[2] Jeho série obrazů na motivy Lermontovových básní (Sedící démon, Letící démon, Svržený démon) vykazuje příznaky postupného rozpadu osobnosti.[3] V roce 1906 Vrubel oslepl a nemohl dál malovat. Zemřel o čtyři roky později.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat