Wikipedie

Michaela Marksová

česká politička
(přesměrováno z Michaela Marksová-Tominová)

Michaela Marksová, rozená Tominová, (* 20. března 1969 Praha) je česká politička, od ledna 2014 do prosince 2017 ministryně práce a sociálních věcí ČR v Sobotkově vládě, od března 2015 do února 2018 místopředsedkyně ČSSD a v letech 2006 až 2018 zastupitelka městské části Praha 2, v letech 2019 až 2020 místopředsedkyně Rady ČTK. V letech 2020 až 2021 byla politickou náměstkyní ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka.

Mgr. Michaela Marksová
Michaela Marksová (2015)
Michaela Marksová (2015)
10. ministryně práce a sociálních věcí ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 13. prosince 2017
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceFrantišek Koníček
NástupkyněJaroslava Němcová
16. ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Ve funkci:
5. června 2015 – 17. června 2015
Předseda vládyBohuslav Sobotka
PředchůdceMarcel Chládek
NástupkyněKateřina Valachová
Náměstkyně ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
15. června 2020 – 17. května 2021
Místopředsedkyně ČSSD
Ve funkci:
13. března 2015 – 18. února 2018
Zastupitelka městské části Praha 2
(v letech 2010–2012 také místostarostka MČ)
Ve funkci:
21. října 2006 – 6. října 2018
Členka Rady České tiskové kanceláře
(v letech 2019–2020 také místopředsedkyně rady)
Ve funkci:
8. května 2019 – 15. června 2020
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (od 1997)
Narození20. března 1969 (55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťArnošt Marks[1]
Dětidvě dcery
Alma materUniverzita Karlova v Praze
CommonsMichaela Marksová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michaela Marksová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.[2]

V polovině 90. let byla několik let redaktorkou časopisu Cosmopolitan ve vydavatelství Stratosféra. V letech 1997 až 2004 byla ředitelkou pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies. Zasazovala se o návrat Ženského domu ve Smečkách ženským organizacím, v souladu s jeho prvotním určením, což se ale nepodařilo. Byla také aktivní v KARAT Coalition, která sdružuje ženské organizace střední a východní Evropy.[3] Od roku 2004 do roku 2006 pak působila ve funkci ředitelky odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Ve státní správě pak ještě pracovala od dubna 2009 do září 2010, kdy vedla odbor rovných příležitostí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.[4]

Veřejně se vyjadřuje k postavení mužů a žen ve společnosti, k otázkám ženských práv a k rodinné politice. Na tato témata publikuje články a vystupuje v médiích.[5] Je spoluautorkou knihy Na cestě do Evropské unie: průvodkyně nejen pro ženy a autorkou knihy Rodina a práce – jak je sladit a nezbláznit se.[6] Externě vyučovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.[7]

Michaela Marksová-Tominová je vdaná a má dvě dcery. Je neteří filosofa Julia Tomina a spisovatelky Zdeny Tominové, bývalé mluvčí Charty 77.[8]

Politické působení editovat

V roce 1997 vstoupila do ČSSD. Za tuto stranu pak neúspěšně kandidovala v komunálních volbách v roce 1998 do zastupitelstva městské části Praha 10.[9]

V roce 1999, za malé Zemanovy vlády, zasedala v ženské stínové vládě, s jejíchž nápadem přišla Jana Volfová, která chtěla konfrontovat čistě mužskou vládu a uvádět na pravou míru mužský bias.[3]

V době, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (2002-2006), nastoupila na ministerstvo jako ředitelka odboru rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí. Tam podle svých slov „šíleně bojovala s ideology z KDU-ČSL“.[3]

Uspěla až v komunálních volbách v roce 2006, kdy se dostala do zastupitelstva městské části Praha 2.[10] Znovu zvolena byla v komunálních volbách v roce 2010.[11] V letech 2010 až 2012 pak zastávala funkci místostarostky městské části Praha 2. V komunálních volbách v roce 2014 obhájila za ČSSD post zastupitelky městské části.[12]

Ve své stranické práci se snažila především prosazovat feministická témata. Díky jejímu úsilí se podařilo vylepšit podmínky na rodičovské dovolené, přesněji prosadit možnost přivýdělku. Dále se angažovala např. v úpravách zákonů kolem domácího násilí.[3]

V rámci stínové vlády ČSSD působila jako mluvčí pro lidská práva a menšiny. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala v hlavním městě Praze za ČSSD na 11. místě,[13] ale neuspěla. V lednu 2014 ji Bohuslav Sobotka poté, co se vzdal nominace Petr Krčál, vybral z pěti kandidátek jako nominantku na ministryni práce a sociálních věcí do své vznikající vlády.[14] Dne 29. ledna 2014 byla do této funkce jmenována.

Ministryně práce a sociálních věcí editovat

V květnu 2014 spolu s ministrem financí Andrejem Babišem zřídila důchodovou komisi, která měla připravit naplnění vládního programu v oblasti reformy důchodového systému. Mezi její hlavní úkoly patřilo nalézt optimální podobu budoucího důchodového systému, včetně zrušení II. pilíře od r. 2016, zajištění přiměřených a důstojných důchodů, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a nastavení věku odchodu do důchodu.[15] Předsedou komise se stal profesor Martin Potůček.

V červenci 2014 prosadila obnovu valorizace důchodů k 1. lednu 2015, zastavenou v roce 2012. Důchody začaly být opět zvyšovány o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy.[16] Ke stejnému datu bylo také obnoveno porodné na druhé dítě.[17]

Na podzim 2014 prosadila ve vládě zvýšení minimální mzdy o 700 Kč na 9 200 Kč,[18] přičemž cíl, který si vládní strany stanovily v koaliční smlouvě předpokládá zvýšení až na 40 % průměrné mzdy.[19] Zároveň odmítla zvyšování životního minima, přičemž argumentovala snahou motivovat vyšším rozdílem mezi těmito částkami k přijetí pracovního místa. Zachování výše životního minima bylo kritizováno levicovým tiskem, který označoval jeho výši za nedůstojnou a neodrážející skutečné minimální životní náklady.[20] Zvýšení minimální mzdy jako takové naopak kritizovali zástupci zaměstnavatelů.[21]

V říjnu 2014 odvolala ředitelku Úřadu práce Marii Bílkovou. Opatření zdůvodnila přílišným navyšováním počtu zaměstnanců v ústředí úřadu na úkor terénní práce. S tímto krokem vyjádřili nesouhlas někteří poslanci sociálního výboru sněmovny.[22]

Prosazovala také zavedení zálohových plateb výživného na děti, které by hradil stát za rodiče, kteří tuto svou povinnost neplní.[23] Chce také připravit zákon o sociálním bydlení tak, aby mohl vstoupit v platnost k 1. lednu 2017.[24]

Místopředsedkyně ČSSD, komunální politička editovat

Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 byla zvolena místopředsedkyní strany, získala 548 hlasů.[25] Funkci obhájila v březnu 2017 na 39. sjezdu ČSSD v Brně. Hlas jí dalo 477 delegátů.[26]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byla lídryní ČSSD v Libereckém kraji.[27] ČSSD v Libereckém kraji nezískala ani jeden mandát a Marksová tak post poslance nezískala.[28] Ve funkci ministryně práce a sociálních věcí ČR setrvala do 13. prosince 2017, kdy byla novou ministryní jmenována Jaroslava Němcová.[29] V únoru 2018 skončila také ve funkci místopředsedkyně ČSSD.[30]

V komunálních volbách v roce 2018 kandidovala za ČSSD do Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale neuspěla.[31] Mandát zastupitelky městské části Praha 2 již neobhajovala.[32]

Náměstkyně ministra zahraničních věcí editovat

Ministr zahraničních věcí ČR a její stranický kolega Tomáš Petříček si ji vybral za jednoho ze dvou politických náměstků, s nástupem do úřadu 15. června 2020. Do gesce náměstkyně se zařadila podpora krajanů, rozvojová a humanitární pomoc, podpora vědy a výzkumu v zahraničí a podpora žen v diplomatickém sboru.[33] Funkci opustila v polovině května 2021, tou dobou byl ministrem Jakub Kulhánek.[34]

Aktuální politická činnost editovat

V komunálních volbách v roce 2022 kandidovala do Zastupitelstva hlavního města Prahy z 53. místa kandidátky koalice Solidarita, kterou tvoří ČSSD, Zelení, Budoucnost a Idealisté, ale neuspěla.[35] Zároveň kandidovala do zastupitelstva Prahy 2 z 23. místa kandidátky koalice Dvojka solidární a zelená, kterou tvořili Zelení, ČSSD a KDU-ČSL, ale také neuspěla.[36]

Další veřejné působení editovat

Radní ČTK editovat

Od května 2019 je členkou Rady České tiskové kanceláře.[37] Byla nominována ČSSD.[38] V polovině prosince 2019 se stala místopředsedkyní Rady ČTK.[39] V polovině června 2020 však na mandát rezignovala, jelikož se stala náměstkyní ministra zahraničních věcí ČR.[40]

Odkazy editovat

Reference editovat

Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Manžel ministryně práce bude náměstkem Bělobrádka [online]. Novinky.cz, 2014-01-29 [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Michaela Marksová [online]. Vláda České republiky [cit. 2014-06-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Hnízdo feminismu: 30 let Gender Studies. Praha: Gender Studies, 2021. 233 s. ISBN 978-80-86520-57-5. S. 58–67. 
  4. ↑ Michaela Marksová-Tominová [online]. blog.aktuálně.cz [cit. 2013-10-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Mgr. Michaela Marksová - Tominová, mluvčí stínové vlády pro lidská práva a rodinu [online]. ČSSD [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  6. ↑ Kdo jsme, Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, Michaela Marksová-Tominová – expertka programů rovných příležitostí [online]. Fórum pro rodinu [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  7. ↑ https://is.cuni.cz/studium/kdojekdo/index.php?do=detailuc&kuc=37546
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.cssd.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. 
  9. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Okres: Praha 10, Obec: Praha 10, Volební strana: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 1998 [cit. 2013-10-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 2, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2013-10-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 2, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2013-10-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 2, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby, Kandidáti pro Prahu [online]. ČSSD [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  14. ↑ Kandidátkou na ministryni práce je Marksová Tominová. Novinky.cz [online]. 2014-01-17 [cit. 2014-01-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Archivovaná kopie. www.duchodova-komise.cz [online]. [cit. 2015-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-04. 
  16. ↑ http://www.mpsv.cz/cs/18724
  17. ↑ http://zpravy.aktualne.cz/finance/porodne-2015-rozsireni/r~b2569cbc01c011e4ba9c0025900fea04/
  18. ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministryne-Marksova-Tominova-Poctive-pracovat-se-musi-vyplatit-352635
  19. ↑ http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/
  20. ↑ http://denikreferendum.cz/clanek/19172-splneno-v-trestani-chudoby-pokracujeme-souhlasi-i-pravicova-opozice
  21. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/vlada-zvysila-minimalni-mzdu-na-9200-korun-ffc-/ekonomika.aspx?c=A140915_095547_ekonomika_kop
  22. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/ministryne-prace-odvolala-sefku-uradu-prace-bilkovou-pdt-/ekonomika.aspx?c=A141024_113300_ekonomika_fih
  23. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/ministryne-marksova-pripravuje-dalsi-zvysovani-minimalni-mzdy-px0-/ekonomika.aspx?c=A150129_151834_ekonomika_kop
  24. ↑ http://www.mpsv.cz/cs/20294
  25. ↑ Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. 2015-03-13 [cit. 2015-03-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ V čele ČSSD Sobotku a Chovance nově doplní Birke a Dolínek. Česká televize [online]. 2017-03-10 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČSSD potvrdila Marksovou jako volebního lídra, Valachovou jako dvojku. iDNES.cz [online]. 2017-04-21 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  28. ↑ Herman ani Marksová ve sněmovně neusednou. Poslanecké lavice musí opustit i Semelová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  30. ↑ Živě: Hamáček začne jednat s ANO o vládě. Babiš: ČSSD už měla brutální Chovancovy politiky plné zuby. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 2, Všechny kandidátní listiny [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  33. ↑ Marksová se vrací, bude dělat náměstkyni Petříčkovi - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. 2020-06-05 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ Náměstkem ministra zahraničí Kulhánka se stal exministr Jan Kohout. České noviny.cz [online]. 2021-05-17 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. 
  35. ↑ Jmenné seznamy | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  36. ↑ Jmenné seznamy | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  37. ↑ Mgr. Michaela Marksová [online]. Poslanecká sněmovna PČR [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. 
  38. ↑ Židovské obce kritizují nominaci Semína do Rady ČTK. České noviny.cz [online]. 2019-06-12 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ Novým předsedou Rady ČTK byl zvolen kandidát ANO David Soukup. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-12-16 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  40. ↑ Návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře [online]. Poslanecká sněmovna PČR [cit. 2020-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michaela_Marksová&oldid=23771365“