Maxmilián z Hamiltonu
Hrabě Maxmilián z Hamiltonu (německy Maximilian von Hamilton či Maximilian Reichsgraf von Hamilton; 17. března 1714 Mnichov – 31. října 1776 Olomouc[1]) byl v letech 1761 až 1776 biskupem olomouckým.
| Jeho Excelence Maxmilián z Hamiltonu | |
|---|---|
| Biskup olomoucký | |
 | |
| Církev | Římskokatolická církev |
| Diecéze | olomoucká |
| Předchůdce | Leopold II. Fridrich z Egkhu |
| Nástupce | Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1. arcibiskup) |
| Heslo | „Sola virtus nobilitat“ „Jen ctnost činí šlechetným“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 10. srpen 1738 |
| Kněžské svěcení | 17. srpen 1738 |
| Biskupské svěcení | 27. září 1761 světitel Jan Karel Leopold von Scherffenberg 1. spolusvětitel Ferdinand Michael Cyriakus von Hallweil 2. spolusvětitel Anton Marxer |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Země |  Bavorsko |
| Datum narození | 17. března 1714 |
| Místo narození | Mnichov |
| Datum úmrtí | 31. října 1776 (ve věku 62 let) |
| Místo úmrtí | Olomouc |
| Místo pohřbení | Kostel svaté Anny (Olomouc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Byl příslušníkem skotského rodu vévodů z Hamiltonu, jeho děd James odešel po sesazení katolického anglického krále Jakuba II. tzv. slavnou revolucí do bavorského exilu, kde získal titul říšského hraběte. Právě z Bavorska pocházel i Maxmilián.
Maxmilián z Hamiltonu byl posledním biskupem olomouckým, poté bylo olomoucká diecéze povýšena na arcibiskupství. Biskup byl vynikající hospodář a zakládal nové vesnice i manufaktury. Na jeho počest byla pojmenována obec Hamiltony na Vyškovsku.
Je pohřben v rektorátním kostele svaté Anny (nebo také kaple svaté Anny) v Olomouci.
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián z Hamiltonu na Wikimedia Commons - http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bhami.html
| Předchůdce: Leopold II. Fridrich z Egkhu |
|
biskup olomoucký 1761–1776 |
|
Nástupce: Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (arcibiskup) |
