Maxmilián Kolaja

český učitel, folklorista a polonista

Maxmilián Kolaja (23. května 1883 Vlkoš[1]10. října 1966 Letovice) byl moravský učitel, folklorista, polonista, vězeň za nacistické okupace.

PhDr. Maxmilián Kolaja
Maxmilián Kolaja.jpg
Narození23. května 1883
Vlkoš
Úmrtí10. října 1966 (ve věku 83 let)
Letovice
Národnostmoravská
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníučitel
OceněníŘád znovuzrozeného Polska, Zlatý záslužný kříž
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině domkáře Jana Kolaji a jeho manželky Františky, rozené Kristové.[1] Dne 1. února 1916 se v Újezdu u Brna oženil s Valerií Eliášovou (1894).[p 1] Manželé Kolajovi měli dvě děti – Jiřího a Jitku Tardy.[2]

V roce 1906 vystudoval s vyznamenáním gymnázium v Kyjově, do roku 1910 studoval češtinu, němčinu, polštinu a ruštinu na univerzitě v Praze. V letech 1910–1915 vyučoval jako suplující učitel češtinu na reálném gymnáziu v Moravské Ostravě a v Brně. V roce 1918 byl jmenován skutečným učitelem na Státní průmyslové škole v Brně,[3] kde setrval do roku 1948.

V letech 1923–1955 pracoval jako lektor polštiny na Masarykově univerzitě v Brně.[4] V roce 1930 byl vyslán jako jeden z lektorů češtiny k volyňským Čechům do Lucku. R. 1934 získal titul PhDr. na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity.[2]

Maxmilián Kolaja byl aktivním členem mnoha spolků, jako tzv. akademický feriální klub Mojmír v Kyjově (klub absolventů uherskohradišťského gymnázia, předseda),[5] akademický odbor Českoslovanské jednoty v Praze (předseda),[6] Kroužek českých slavistů a Kroužek českých germanistů na univerzitě v Praze (člen výboru), Sokol (Praha, Ostrava, Brno), Klub za starou Prahu, pěvecký spolek Hlahol, Spolek českých profesorů odborných v Brně,[7] Moravské kolo spisovatelů, Matice školská, Československo-polský klub (spoluzakladatel), Družstvo Národního divadla v Brně, Slovácký krúžek v Praze (první předseda)[8] a v Brně, Výbor spolků slovanské vzájemnosti v Brně (předseda), Společnost československo-polského přátelství (Československo–polská společnost, předseda[9]).[2]

V rámci preventivní zatýkací akce Albrecht I. byl pro své polonofilství 1. září 1939 (den přepadení Polska Německem) gestapem zatčen a několik týdnů vězněn na brněnském Špilberku. V Brně bydlel na adrese Gomperzova 4 (nyní Bezručova/Mahenova).[10] Závěr života strávil těžce nemocný v nemocnici v Letovicích, kde také zemřel.[11]

OceněníEditovat

DíloEditovat

 
Maxmilian Kolaja (druhý zleva) a Stanislav Souček (rektor MU, první zleva) při návštěvě prof. dr. Zikmunda Myslakowskeho, Brno 1931

Knižní vydáníEditovat

  • Nářečí vlkošskédizertační práce, 1934
  • Nářečí na Kyjovsku a Ždánsku: popis a rozbor se slovníkem a mapkou – Kyjov: Učitelstvo okresu kyjovsko-ždánského, 1934
  • Mluvnice a učebnice jazyka polského: první učebnice polštiny pro Čechy – Praha: Státní nakladatelství, 1947

JinéEditovat

  • Mluvme a pišme správně česky! – Napsal prof. František Pulec; prohlédl a doplnil prof. M. Kolaja. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1929
  • Jdeme dál!: K desátému výročí Československo-polského klubu v Brně (1925–1935) – sestavil redakční kruh výboru Československo-polského klubu v Brně. Brno: Československo-polský klub, 1935
  • Katalog výstavy obrazů "Nad polským mořem" akademických malířů Petra Pištělky a Jaroslava Votruby: Pavilon K. V. U. "Aleš" v Brně, 6.–27. ledna 1935 – M. Kolaja, Jan Andrýs, Josef Kudela. Brno: K. V. U. Aleš, 1935
  • Čtyřicet let československého státního reálného gymnasia Josefa Klvani v Kyjově, 1898–1938 – uspořádala za hlavního vedení M. Kolaji redakční rada. Kyjov. Výbor pro oslavu, 1938
  • 25 let Státní průmyslové školy v Brně 1885–1921: 1921–1946 – památník uspořádala za vedení M. Kolaji redakční rada. Brno: Výbor pro oslavu, 1946
  • 25 let Státní průmyslové školy stavební v Brně: 1885–1921, 1921–1946; dodatek k památníku – fotografie ... pořídili ... Mojmír Cigánek a Miloš Koreček; památník uspořádala za vedení M. Kolaji redakční rada. Brno: Výbor pro oslavu, 1946
  • Malé tisky Národopisného oddělení Moravského musea (NOMM) v Brně, Lidová malba na skle – výstava ze sbírek NOMM v Brně, Horňácké město, Josef Klvaňa – Karel Klusák, Ludvík Kunz, M. Kolaja. Brno: Moravské museum, 1957
  • Josef Klvaňa: vzpomínka k stému výročí narození moravského etnografa 22. 1. 1857–13. 8. 1919 – M. Kolaja, Karel Klusák, Ludvík Kunz. Brno: Moravské Museum, 1957

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Místo sňatku uvedeno dle matriky narozených. V matrice oddaných Újezd u Brna sňatek k danému datu nenalezen.

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, Vlkoš u Kyjova, 1779-1901, snímek 47 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Internetová encyklopedie města Brna: Maxmilián Kolaja [online]. Muzeum města Brna [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  3. Výroční zpráva c. k. reální školy v Brně. Brno: 1919 S. 8.
  4. Lektoři. Seznam osob a ústavů Masarykovy univerzity v Brně. Masarykova univerzita, 1929.
  5. Na Kyjovsko. S. 5. Lidové noviny [online]. 1909-02-13 [cit. 2020-11-08]. S. 5. Dostupné online. 
  6. Prohlášení. S. 4. Čas [online]. 1908-06-13 [cit. 2020-11-08]. S. 4. Dostupné online. 
  7. Brněnský odbor. Věstník českých professorů. S. 209.
  8. ČEVELA, Jiří. Český hudební slovník: Slovácký krúžek v Praze [online]. Centrum hudební lexikografie, 2019 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  9. Význační slovanští historikové navštívili ZNV. Slovo národa. 1947-04-24. S. 2.
  10. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 202. 
  11. A. G. Za prof. dr. Maxmiliánem Kolajou. S. 117–118. Vlastivědný věstník moravský [online]. Muzejní a vlastivědná společnost Brno [cit. 2020-11-08]. Čís. 1/1967, s. 117–118. Dostupné online. 
  12. Maxmilián Kolaja. Seznam osob a ústavů Masarykovy university v Brně. MU Brno, 1935

LiteraturaEditovat

  • A. G. Za prof. dr. Maxmiliánem Kolajou. S. 117–118. Vlastivědný věstník moravský [online]. Muzejní a vlastivědná společnost Brno [cit. 2020-11-08]. Čís. 1/1967, s. 117–118. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat