Otevřít hlavní menu

Marie Zdeňka Baborová-Čiháková

česká botanička a zooložka

Marie Zdeňka Baborová-Čiháková (17. ledna 1877, Praha[1]29. září 1937, Čelákovice) byla česká botanička a zooložka, první žena v českých zemích, která získala titul doktorky filozofie.

PhDr. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková
Zdenka Baborova 1901 Vilim.png
Narození 17. ledna 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. září 1937 (ve věku 60 let)
Čelákovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodila se v rodině bubenečského řídícího učitele Josefa Babora. Do obecné i měšťanské školy chodila na Starém Městě u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku Minerva, založeného v Praze koncem 19. století Eliškou Krásnohorskou a středoškolská studia zakončila maturitní zkouškou 14. července 1896 na c. k. akademickém gymnasiu v Praze. Již předtím se v roce 1895 stala hospitantkou na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze, kde studovala u významných osobností, jakými byli prof. Vejdovský, Woldřich, Čelakovský, Frič, Palacký, Šafařík ad. Současně studovala některé teoretické obory na české fakultě lékařské v ústavu prof. dr. J. V. Rohona, dále zoologii a botaniku na filosofické fakultě německé university Pražské u prof. dr. B. Hatschka, dr. C. J. Coriho, dr. R. Wettsteina ryt. z Westersheimu a dr. V. Schiffnera.

Absolutoria dosáhla dne 30. července 1900 a dne 17. června 1901 byla jako první žena v českých zemích slavnostně promována v Praze na doktorku filozofie. Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada vrchního zemského soudu Alois Babor a mravní oporou její bratr Josef Babor, pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např. Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst, Rovinj, Záhřeb, Pešť, Vratislav, Berlín, Mnichov, Stuttgart, Strassburg, Curych, Basilej, Nancy a Paříž a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně, kde přednášela o preparaci foraminifer (dírkonožců) a o tukovém tělese hmyzu.

Po promoci pracovala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Karlovy Univerzity. Společně se svým bratrem se podílela na Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší pod redakcí prof. J. Jandy a zpracovala také některá hesla pro Ottův slovník naučný.

V roce 1903 se provdala za Stanislava Čiháka, ředitele První diskontní společnosti v Praze a od roku 1910 spolumajitele továrny na zemědělské stroje v Čelákovicích – firma „Červinka a Čihák“. Měli spolu dvě dcery, z nichž mladší ve věku 14 let zemřela na následky španělské chřipky. Do konce svého života žili v domě čp. 319 v Palackého ulici v Čelákovicích a místo jejich posledního odpočinku je v rodišti manžela, v Jílovém u Prahy.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském

Externí odkazyEditovat