Marie Kuklová Janurová
Marie Kuklová Janurová (2. září 1903 Chýnov – 9. října 1987 České Budějovice) byla česká malířka a divadelní výtvarnice.[1]
| Marie Kuklová Janurová | |
|---|---|
| Jiná jména | Marie Kuklová Foltýnová |
| Narození | 2. září 1903 Chýnov |
| Úmrtí | 9. září 1987 (ve věku 84 let) České Budějovice |
| Místo pohřbení | Hřbitov Chýnov |
| Povolání | malířka, divadelní výtvarnice |
| Děti | Vladimír Janura |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo
editovatAkademická malířka Marie Janurová, poprvé provdaná za bankovního úředníka Vřešťála (toto příjmení nepoužívala), podruhé provdaná Kuklová, potřetí Foltýnová, se narodila v Chýnově u Tábora 2. září 1903 do rodiny obchodníka s koloniálním zbožím.[2] Zde navštěvovala obecnou i měšťanskou školu. Dvouletou Průmyslovou školu ženského výrobního spolku pak vystudovala v Praze.Odborná studia absolvovala v Paříži.[1] V letech 1935 až 1938 studovala v malířské škole Paula Colina. Zároveň docházela od roku 1936 do roku 1938 do školy Suzany Bazotové, kde studovala obor divadelní a módní kostýmy. V Paříži též navštěvovala na Beaux-Arts ateliér profesora Ripperta, kde se zabývala studiem v oboru historie kostýmů.[3] V letech 2. světové války byla totálně nasazena v Berlíně, kde pracovala v továrně Eltron, v obchodním domě a v grafické firmě Dorlané. Po válce a po návratu do Prahy navštěvovala v letech 1945 až 1948 ateliér akademického malíře a kreslíře Jana Bendy.[3]Společně s ním navrhovala loutky pro firmu Otakar Jetel.[4][5]Působila jako scénická výtvarnice v Praze, byla autorkou zajímavé loutkové výpravy ke hře Tajná válka autora Vladimíra Michajlova v roce 1952 v pražském loutkovém divadle.[1] Spolupracovala s loutkovou scénou v Pardubicích a vytvořila loutky pro loutkové divadlo v Kodani.[5] Jako výtvarnice kostýmů a scén působila v Národním divadle v Praze v divadlech v Liberci, Martině, Žilině, v Divadle Státního filmu a v Československé televizi.[6] Šéfkou výpravy byla v letech 1954 až 1956 v divadle ve Varnsdorfu.[4] Spolupracovala jako ilustrátorka při vydávání knih s Nakladatelským družstvem Máj. [7][8]V oboru malířství se zabývala figurální a portrétní tvorbou.[9] Vystavovala svá díla v Paříži, Praze, Brně, Olomouci a Českých Budějovicích.[10]Její díla jsou zastoupena v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou a v soukromých sbírkách ve Francii, Belgii, Švýcarsku, Německu, Itálii a Japonsku.[11]Byla od roku 1946 členkou Svazu čes. výtvarných umělců v sekci Malířství a scénografie.[12] Od roku 1961 pracovala, díky svým jazykových schopnostem, jako externí průvodkyně pro Pražskou informační službu.
.jpg)
Její syn Vladimír Janura byl hercem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, vnučka herečka a loutkoherečka Šárka Kavanová[13] hrála ve Slováckem divadle v Uherském Hradišti, v Malém divadle v Českých Budějovicích a v epizodních rolích českých televizních seriálů a filmů. Pravnuci Ondřej Kavan a Martin Kavan jsou divadelními a filmovými herci. Žila v Praze. Zemřela v Českých Budějovicích 9. října 1987.Je pohřbena, společně se svými rodiči, svým synem, sestrou Lídou a švagrem, režisérem a hercem Antonínem Klimešem,[14] v rodinném hrobě v Chýnově.
Ocenění
editovat- 1937 Paříž, 1. cena v soutěži Manufacture Nationale de Sérves
- 1937 Paříž, 4. cena v mezinárodní soutěži na plakát pro pařížské veletrhy
- 1937 Paříž, 1. cena za plakát výstavy Divadelní kostým a móda
- 1948 Praha, Stříbrná medaile za práce pro pavilon Vesnická žena na Slovanské zemědělské výstavě
- 1948 Chrudim, II. cena za scénu a loutky v Pardubické loutkové scéně
Výstavy
editovat- 1967 Praha, I. pražský salon (kolektivní)
- 1973 a 1974 České Budějovice
- 1976 Praha
- 1977 Olomouc
- 1978 České Budějovice
- 1979 Praha, Výtvarní umělci dětem (kolektivní)
- 1980 Praha
- 1982 Praha, Zlatá ulička
- 1984 Praha, Galerie Zlatá lilie
- 1984 Hluboká nad Vltavou AJG, Česká kresba 20. století se sbírek Alšovy jihočeské galerie (kolektivní)
- 1985 České Budějovice
- 1986 Praha, Galerie Na Újezdě
- 1987 Praha a Bratislava
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c TOMAN, Prokop. Dodatky ke Slovníku československých výtvarných umělců. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 224 s., 1955. 224 s. S. 113.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 24.05.28. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001: KON – KY. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2007, 2007. 512 s. ISBN 978-80-86171-28-9. S. 435.
- ↑ a b Marie Kuklová-Foltýnová Janurová - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b KNÍŽÁK, Milan. Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950: A – L. 1. vyd. Hradec Králové: Nakladatelství Nucleus, 2005. 566 s. ISBN 80-86225-87-9.
- ↑ Jevištní výtvarnictví 1945-1960. 1. vyd. Brno: Dům umění města Brna, 1960. 32 s.
- ↑ KUKLOVÁ JANUROVÁ, Marie. Desatero pro děti: 12 volných kreseb. 1. vyd. Praha: Máj, b.r.v..
- ↑ LIVEBID.CZ. Marie Kuklová- Foltýnová Janurová - Desatero pro děti - Bibliofilská aukce (202. Aukce) - Livebid.cz. Livebid.cz - Aukce [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
- ↑ SCHRÁNILOVÁ, Eliška. Marie Kuklová obrazy. 1. vyd. Praha: Dílo, podnik ČFVU, 1986. 6 s.
- ↑ Marie Kuklová: obrazy. 1. vyd. Praha: Dílo, Český fond výtvarných umění, 1987.
- ↑ Marie Kuklová: Obrazy | E-shop Archivu výtvarného umění. eshop.artarchiv.cz [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění. 1. vyd. Praha: Český fond výtvarných umění, 1984. 156 s.
- ↑ Jihočeské divadlo - Archiv. archiv.jihoceskedivadlo.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Klimeš | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-05-24]. Dostupné online.
