Margaret Grahamová

australská zdravotní sestra původem ze Spojeného království

Margaret Grahamová (15. února 18604. července 1942) byla australská zdravotní sestra narozená ve Spojeném království. Během své kariéry se v roce 1894 ocitla uprostřed tzv. sporu Hospital Row, který se odehrál v nemocnici v Adelaide. Později se stala uznávanou vrchní sestrou a jednou z prvních, které sloužily v přední linii první světové války.

Margaret Grahamová
Narození15. února 1860
Spojené královstvíCarlisle, Cumberland
Úmrtí4. července 1942
Spojené královstvíSpojené království
Vojenská kariéra
Doba služby1904–1914
SloužilAustrálieAustrálie Austrálie
JednotkaAustralian Army Nursing Service
VálkyPrvní světová válka

VzděláníAdelaide Hospital
Povolánízdravotní sestra
OtecJohn Graham
MatkaMargaret Grahamová
OceněníKrálovský červený kříž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí editovat

Narodila se v Carlisle v Cumberlandu 15. února 1860 malíři pokojů Johnu Grahamovi a jeho ženě Margaret, rozené Farrerové. O jejím mládí není nic známo. V roce 1886 odjela na parníku Austral do Jižní Austrálie.[1] Dne 2. dubna 1891 se zapsala jako praktikantka v nemocnici v Adelaide (anglicky: Adelaide Hospital).

 
Vojenské záznamy M. Grahamové.

Kariéra editovat

Nemocnice v Adelaide (anglicky: Adelaide Hospital) se na konci 19. století nacházela v nefunkčním stavu. Nemocnice trpěla profesní rivalitou i žárlivostí jednotlivých nemocničních frakcí. Celou situaci zhoršovala vládní opozice, která viděla politickou výhodu v zachování takového stavu.[2]

V březnu 1894 byla Grahamová jmenována vedoucí sestrou na jednom z nemocničních oddělení a 19. listopadu téhož roku byla nemocniční radou doporučena na pozici vedoucí noční směny. Toto doporučení ale nebylo akceptováno[3] a vedoucí byla jmenována Ann Hannah Gordonová, sestra tajemníka Johna Gordona.[4] Mnoho zdravotních sester s výběrem nesouhlasilo, vidělo v něm pouze akt protekce a věřilo, že místo mělo připadnou mnohem zkušenější zdravotní sestře Louis Hawkinsové.[5] Šest z nich, mezi nimi i Grahamová, poslalo premiérovi Kingstonovi petici, ve které požadovaly nezávislé vyšetřování okolností jmenování Gordonové do funkce. Komisi tvořilo 12 lidí, včetně lékaře Waye, který se zásadně zasloužil o povýšení Gordonové. Dále v komisi zasedali také doktoři Stirling, Giles a John Colton. Komise došla k závěru, že sporné jmenování bylo díky potenciálu k vedoucí funkci. Také dopis zaslaný sestrami premiérovi označili za urážlivý a impertinentní a doporučili suspendování jeho signatářek.[5] Pod tímto tlakem pět zdravotních sester svou podporu Hawkinsové stáhlo, ale Grahamová tak učinit odmítla. Její nadřízená McLeodová na naléhala, aby rezignovala. Doktor Way Grahamové navrhl, aby přijala místo v Port Adelaide Hospital. Královská komise však došla k názoru, že protest byl oprávněný, ale proti vládě a nemocniční radě byla použita urážlivá slova a vyžadovala po Grahamové omluvu, po které ji měl být umožněn návrat do nemocnice.[3] Po jejím návratu v září 1895 rezignoval doktor Perks, který doktoru Wayovi Gordonovou původně doporučil a rezignovala i vrchní sestra McLeodová, která byla osobní přítelkyní Perkse.

Grahamová byla 4. března 1896 jmenována do funkce vedoucí sestry na Wyattově oddělení v nemocnici v Adelaide.[6] Brzy překonala svou reputaci rebelky svým přístupem ke své profesi a dne 1. ledna 1898 se stala vrchní sestrou.[7] Dne 10. července 1901 navštívila nemocnici vévodkyně z Cornwallu, Marie z Tecku, která byla provdaná za budoucího krále Jiřího V. Grahamová ji při této příležitosti dělala průvodkyni.[8]

V listopadu 1911 byly propuštěny tři zdravotní sestry kvůli protestům proti vedení sestry Dunstanové.[9] Následně 81 zdravotních sester odmítlo pod Dunstanovou pracovat a Grahamová o situaci informovala doktora C. T. C. de Crespignyho. Ten protestujícím sestrám nařídil okamžitý návrat do práce, ale ty kromě dvou praktikantek odmítly a byly suspendovány.[10] Grahamová pomohla zmírnit nastalou situaci a usnadnila jejich opětovný návrat do práce.

Byla také vynikající učitelkou, ale vyhýbala se papírování, které kdykoliv to bylo možné přenechávala vedoucí noční směny.[7]

Vojenská kariéra editovat

 
Pelerína k uniformě používaná během první světové války.

V roce 1904 vstoupila do Australian Army Nursing Service, nově zformované jednotky dobrovolnic sdružující 108 zdravotních sester (14 z nich bylo z Jižní Austrálie). Jednotka byla podřízena Australian Army Medical Corps. 19. nebo 28. září 1914[pozn. 1][11] byla povolána do aktivní služby v rámci First Australian Imperial Force. Spolu s asi 2000 vojáky se nalodila na loď Ascanius (pod označením Transport A11) a 20. října 1914 opustila přístav v Adelaide,[12] 25. října dorazila do Fremantle a 14. listopadu do Kolomba,[13] odkud byla poslána na Maltu, kde se přidala k posádce nemocniční lodi Guildford Castle.[pozn. 2][11]

27. dubna 1915 byla převelena k 2. australské všeobecné nemocnici (anglicky: 2nd Australian General Hospital),[11] která se v té době nacházela v Heliopoli v Egyptě.[7] Od května 1915 do roku 1916 pak sloužila u 1. australské všeobecné nemocnice (anglicky: 1st Australian General Hospital). Sloužila také ve vojenské nemocnici pro infekční choroby v Choubře v Káhiře a také na nemocničních lodích transportujících zraněné od Gallipoli.[7]

Do Melbourne se vrátila během služby na nemocniční transportní lodi Euripides, která odjela z Blízkého východu dne 22. ledna 1917. 2. dubna 1917 však opět odjela do Londýna,[11] kde se přihlásila ke službě u 3. australské pomocné nemocnice (anglicky: 3rd Australian Auxiliary Hospital) v Dartfordu v hrabství Kent. Tato nemocnice se specializovala na léčbu válečných neuróz a posttraumatické stresové poruchy.[14]

Nakonec sloužila u 2. australské všeobecné nemocnice v Anglii. Následně strávila několik měsíců v Rekonvalescenčním domově pro zdravotní sestry Glen Almond (anglicky: Glen Almond Convalescent Home for Sisters)[11] a poté se 15. dubna 1918 na parníku Marathon (pod označením Transport A74) vrátila do Austrálie. 28. srpna 1918 byla oficiálně propuštěna ze služby.

Konec života editovat

Po válce opět nastoupila do nemocnice v Adelaide. V roce 1919 byla přeložena do budovy Jubilee Exhibition Building. Tato budova byla zabrána armádou a vytvořena z ní nemocnice pro zotavení vojenských obětí španělské chřipky. Dne 1. prosince 1919 byla budova opět vrácena veřejnosti. Grahamová ze své pozice rezignovala v roce 1920 a na její místo byla jmenována Eleanor Harraldová.[15]

27. ledna 1921 Margaret Grahamová odplula na lodi Benalla do Anglie, kde také 4. července 1942 zemřela.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Ovšem všechny pozdější dokumenty nesou datum 21. listopadu-
  2. Můžeme se setkat s alternativním výkladem v biografii zdravotní sestry Frances Mary Deerové, která se zapsala 25. listopadu 1914, odjela z Adelaide vlakem do Melbourne, kde se přidala ke zdravotnické jednotce na lodi HMAT Kyara (transport A55), která Melbourne opustila 5. prosince 1914. Mezi 20 dobrovolnicemi z Adelaide měla být i vrchní sestra Margaret Grahamová. Tato informace se shoduje i s ručně psanou opravou na služební kartě Grahamové a najdeme stejné tvrzení i u Merrilyn Lincolnové v Australian Dictionary of Biography, kde tvrdí, že se Grahamová nalodila v prosinci 1914 v Melbourne. Nicméně existují novinové zprávy o nalodění Grahamové na Ascanius, který opustil Adeilade již v říjnu toho roku a také několik armádních záznamů ve složce Grahamové zmiňující stejný název lodi. Vrchní sestrou na lodi Kyarra tak byla pravděpodobně Mary Knowlesová, nikoliv Margaret Grahamová.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Graham (matron) na anglické Wikipedii.

  1. PERSONALITIES.. Quiz and the Lantern (Adelaide, SA : 1890 - 1900). 23 IV 1896, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  2. THE ADELAIDE HOSPITAL.. Evening Journal (Adelaide, SA : 1869 - 1912). 17 VII 1896, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  3. a b The Advertiser FRIDAY, MARCH 6, 1896.. Advertiser (Adelaide, SA : 1889 - 1931). 6 III 1896, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  4. ADELAIDE HOSPITAL BOARD.. South Australian Register (Adelaide, SA : 1839 - 1900). 20 X 1894, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  5. a b THE ADELAIDE HOSPITAL.. Advertiser (Adelaide, SA : 1889 - 1931). 12 I 1895, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  6. THE ADELAIDE HOSPITAL.. Express and Telegraph (Adelaide, SA : 1867 - 1922). 6 III 1896, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  7. a b c d LINCOLN, Merrilyn. Graham, Margaret (1860–1942). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online. 
  8. ROYALTY AT THE HOSPITALS.. Advertiser (Adelaide, SA : 1889 - 1931). 11 VII 1901, s. 9. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  9. NURSES' GRIEVANCES.. Register (Adelaide, SA : 1901 - 1929). 14 X 1911, s. 13. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  10. INTERVIEW WITH MR. CLELAND.. Register (Adelaide, SA : 1901 - 1929). 11 XI 1911, s. 13. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  11. a b c d e Graham Margaret : SERN Matron : POB Carlisle England : POE Adelaide SA : NOK Bell Elizabeth. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. AUSTRALIAN SOL- DIERS AT SEA.. Express and Telegraph (Adelaide, SA : 1867 - 1922). 19 XI 1914, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  13. OUR FIRST CONTRIBUTION.. Register (Adelaide, SA : 1901 - 1929). 8 XII 1914, s. 5. Dostupné online [cit. 2019-04-02]. 
  14. Robinson, Frances Alice (1882-1973) - People and organisations. Trove [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Nursing: Eleanor Harrald. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.