Malenovice (okres Frýdek-Místek)

obec na Frýdlantsku v Moravskoslezském kraji
Možná hledáte: Malenovice (Zlín).

Obec Malenovice (německy Malenowitz) se nachází pod Lysou horou v Beskydech v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde 797[1] obyvatel.

Malenovice
Malenovice s kostelem sv. Ignáce z Loyoly
Malenovice s kostelem sv. Ignáce z Loyoly
Znak obce MalenoviceVlajka obce Malenovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrýdlant nad Ostravicí
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant nad Ostravicí
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel797 (2024)[1]
Rozloha13,00 km²[2]
Katastrální územíMalenovice
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ739 11
Počet domů286 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalenovice 85
739 11 Frýdlant nad Ostravicí
ou@obec-malenovice.cz
StarostaMgr. Pavel Kuběna
Oficiální web: www.malenovice.eu
Malenovice
Malenovice
Další údaje
Kód obce552593
Kód části obce90786
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U obce se nacházejí lyžařské vleky a sjezdovky.

Místní název byl odvozen od osobního jména Malen (to od přívlastku malý), výchozí tvar Malenovici byl pojmenováním obyvatel vsi a jeho význam byl "Malenovi lidé". Z roku 1736 a 1808 je doložena i podoba Malinov vytvořená podle domnělé souvislosti jména vsi s malinou (v místním nářečí vyslovovanou malena).[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1610.

Od roku 1799 do roku 1894 se v Malenovicích těžila železná ruda, která se tu vyskytovala s velkým obsahem železa. Poslední těžba byla U mlýnků na řece Satině. V severní části obce byl rozšířen chov ovcí.

Dne 1.1.1980 byly Malenovice přičleněny k Frýdlantu nad Ostravicí a trvalo téměř 10 let než se dne 24.11.1990 staly opět samostatnou obcí. Zvláště v posledním desetiletí zaznamenává obec opět příliv nových obyvatel spojený s výstavbou rodinných domů. Dále se zde také hojně rozvíjí turismus, který souvisí zejména s polohou obce, jež je tak častým výchozím bodem na Lysou horu.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2019
624 660 632 654 690 619 586 487 517 390 347 274 377 636 768

Pamětihodnosti

editovat

Galerie

editovat

Obyvatelstvo

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 29, 30.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat