Slimák žlutý
Slimák žlutý (Malacolimax tenellus), nazývaný také plžík žlutý, je slimákovitý plž náležící do rodu Malacolimax. Popsal jej dánský přírodovědec Otto Friedrich Müller roku 1774. Vědeckými synonymy jsou: Arion melanocephalus, Arion tenellus a Limax tenellus.[2] Tento až 5cm slimák se vyznačuje žlutou, na hlavě tmavší, barvou, kterou získává asi v 6. měsíci života. Nemá ulitu. Záměna může nastat s rodem Deroceras.[3][4]
 Slimák žlutý | |
|---|---|
 Slimák žlutý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | měkkýši (Mollusca) |
| Třída | plži (Gastropoda) |
| Podtřída | Orthogastropoda |
| Nadřád | Heterobranchia |
| Řád | plicnatí (Pulmonata) |
| Čeleď | slimákovití (Limacidae) |
| Rod | slimák (Malacolimax) |
| Binomické jméno | |
| Malacolimax tenellus (O. F. Müller, 1774) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Jeho domovinou je Evropa. Žije jak v severní a střední Evropě (vyskytuje se i na území Česka a sousedního Slovenska[2]), tak i v části Pyrenejského poloostrova a oblasti od Francie až po Rusko a Ukrajinu.[4] Dle jiných zdrojů se však ve východní Evropě nevyskytuje.[3]
Biologie editovat
Slimák se vyskytuje v oblastech v nadmořské výšce pod 1 700 metrů, vyloučena nicméně není ani výška vyšší. S tímto druhem se lze setkat převážně v lesích, preferovanými jsou především ty bukové, v nichž obývá stinná stanoviště na zemi. Ta opouští za deště či během noci, především v chladnějších obdobích. Tento slimák se živí hlavně houbami, lišejníky a zbytky rostlin. Rozmnožování probíhá pomocí kopulace či samooplození. Vajíčka o rozměrech 2 až 4 mm jsou kladena ve shlucích o 15 až 35 kusech například pod shnilé listy. Za 20 až 120 dní se z nich vylíhnou mláďata. Slimák žlutý se dožívá asi jednoho roku. Vyjma hlístic pro něj představují hrozbu i lidské aktivity.[3][4][5] Protože je závislý na lesích, ztráta lesního biotopu pro něj představuje hrozbu. Stále však není ohrožení závažné a populace je stabilní, proto Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje slimáka žlutého za málo dotčený taxon.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ a b slimák žlutý [online]. BioLib [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c MACHAČ, Ondřej. Malacolimax tenellus - slimák žlutý [online]. naturabohemica.cz, 10. 7. 2011 [cit. 2018-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Species summary for Malacolimax tenellus [online]. animalbase.uni-goettingen.de, rev. 11-12-2013 [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Malacolimax tenellus [online]. marcosalemi.com [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Malacolimax tenellus [online]. IUCN [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu slimák žlutý na Wikimedia Commons 
Taxon Malacolimax tenellus ve Wikidruzích
