Měšice (Tábor)
Měšice (německy Mieschitz) jsou vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží asi tři kilometry východně od Tábora.
| Měšice | |
|---|---|
 Zámek Měšice | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′19″ s. š., 14°42′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 759 (2021)[1] |
| Katastrální území | Měšice u Tábora (14,59 km²) |
| PSČ | 390 02 391 56 |
| Počet domů | 553 (2021)[2] |
  Měšice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 93459 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[3] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.[zdroj?]
Rody a majitelé vsi Měšice
editovat- Zdislav z Měšic (1296–1352).
- Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
- Jan starší Sezema z Ústí (1371–1418).
- Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
- Jan mladší Sezema z Ústí (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
- město Tábor (1467–1545) a část vsi vrchnotensky až do roku 1850.
- Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
- Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
- Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
- Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
- Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
- František Ferdinand hrabě z Khüenburka (1678–1680).
- Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
- Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
- Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
- Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
- Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
- Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
- Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
- Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
- Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
- Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
- Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
- ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli svaté Anny zničil takřka do základů.
- Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.
V roce 1876 postihly Měšice dva velké požáry[4], nejdříve 17. dubna lehlo popelem devět zemědělských usedlostí a několik chalup stejně jako stodoly velkostatku patřící baronu Nádhernému. Koncem srpna téhož roku pak vyhořely další tři čísla popisná.
Roku 1926 byl do Měšic přestěhován školní statek zemědělské školy v Táboře[5], pozemky v rozloze 210 hektarů pro školní statek byly nejdříve pronajaty od JUDr. Oskara Nádherného, vlastníka zámečku a přilehlých pozemků. V roce 1934 byly pozemky školou odkoupeny a postupně byly získávány další až do dnešní rozlohy 384 hektarů.
Ve stejném roce došlo k převodu části katastru u státní silnice č. 3 k Táboru.
Od roku 1946 se na území Měšic nachází letiště Čápův dvůr, jako letiště se však louky v okolí Čápova dvora používaly již v letech 1936–1939.[6]
Od roku 1959 se na území Měšic nachází stanice Hasičského záchranného sboru, kam se později přesunulo i stanoviště ZZS Jihočeského kraje.[7]
Přírodní poměry
editovatJižně od vesnice zasahuje do katastrálního území nepatrná část přírodní památky Luna.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 593 | 589 | 670 | 839 | 1 143 | 1 282 | 1 331 | 1 240 | 1 365 | 1 475 | 1 518 | 1 382 | 1 643 | 1 790 | 1 759 |
| Počet domů | 66 | 69 | 77 | 96 | 130 | 151 | 213 | 270 | 304 | 348 | 379 | 423 | 466 | 527 | 553 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1971 Měšice byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1850–1971 k obci patřilo Záluží a v letech 1961–1971 také Smyslov.[10]
Doprava
editovatVesnicí vede silnice II/3 a železniční trať Tábor – Horní Cerekev, na které se nachází zastávka Tábor-Měšice.
Pamětihodnosti
editovat.jpg)
- V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Carretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Jan Berwid-Buquoy jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.
- Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
- Sýpka
- Kaple svaté Anny, původní postavena roku 1784 a spravována obcí
Galerie
editovat-
Obytný blok na Chýnovské ulici -
Zámek -
Pomník obětem světových válek -
Brána do školního statku u obvodové zdi zahrady zámku -
Pohled na Měšice od kaple sv. Anny kolem roku 1970
,_Ch%C3%BDnovsk%C3%A1_(01).jpg)
,_castle_(01).jpg)
,_memorial_(01).jpg)
,_gate_(02).jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
- ↑ Pamětní kniha obce Měšice. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Školní statek. szestabor.cz [online]. VOŠ a SZeŠ Tábor [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
- ↑ FREGIS. Táborský aeroklub slaví sedmdesátiny. Jaká je historie letectví v Táboře?. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.
- ↑ VÝBORNÁ, Eva. Na táborské stanici profesionálních hasičů slavnostně otevřeli nové výjezdové garáže. www.jcted.cz [online]. 2019-05-28 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 329, 658, 521.
Literatura
editovat- Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
- Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
- Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
- August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšice na Wikimedia Commons - Měšice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
