Otevřít hlavní menu

Měšice (Tábor)

část obce Tábor v okrese Tábor

Měšice u Tábora (německy Mieschitz) byla dříve samostatná vesnice 3,5 km východně od Tábora. Dnes tvoří jednu z 15 táborských místních částí. V roce 2011 zde trvale žilo 1790 obyvatel.[1]

Měšice
Zámek Měšice
Zámek Měšice
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Počet obyvatel 1790 (2011)
Domů 626
Lokalita
PSČ 390 02
391 56
Obec Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Měšice u Tábora (14,59 km²)
Zeměpisné souřadnice
Měšice
Měšice
Další údaje
Kód části obce 93459
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[2] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.[zdroj?]

Rody a majitelé vsi MěšiceEditovat

  • Zdislav z Měšic (1296–1352).
  • Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
  • Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
  • Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
  • Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
  • Město Tábor (1467–1545).
  • Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
  • Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
  • Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
  • Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
  • Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
  • František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
  • Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
  • Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
  • Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
  • Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
  • Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
  • Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
  • Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
  • Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
  • Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
  • Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
  • Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
  • ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
  • Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Zámek Měšice (Tábor).
 
Lípa v Měšicích
  • Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
  • Sýpka
  • Kaple svaté Anny

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 

LiteraturaEditovat

  • Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
  • Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
  • Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
  • August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazyEditovat