Mýto pod Ďumbierom

obec na Slovensku

Mýto pod Ďumbierom (německy Mauth, maďarsky Vámos)[3] je obec na Slovensku v okrese Brezno. Leží na jižním svahu střední části Nízkých Tater v údolí Štiavničky. Na severovýchodě a východě hraničí obec s katastrem města Brezno, na jihu s obcí Valaská a na západě s obcí Bystrá.

Mýto pod Ďumbierom
Mýto pod Ďumbierom z balónu
Mýto pod Ďumbierom z balónu
Mýto pod Ďumbierom – znak
znak
Mýto pod Ďumbierom – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška630 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBanskobystrický
OkresBrezno
Tradiční regionHorní Pohroní
Mýto pod Ďumbierom
Mýto pod Ďumbierom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha10,39 km²
Počet obyvatel526(31,12,2011)[1]
Hustota zalidnění50,63 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaIng. Roman Švantner[2]
Vznik1260[1]/1696[2] (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.mytopoddumbierom.sk
Adresa obecního úřaduMýto pod Ďumbierom 64
Telefonní předvolba+421-48
PSČ976 44
Označení vozidel (do r. 2022)BR
NUTS508811
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mýto pod Ďumbierom se nachází pod Ďumbierem (2043 m n. m.). Ze severní strany, směrem k Mýtu , vybíhá z nízkotatranského hřebene lesnatý Velký Gápeľ, který nad obcí klesá na výšku 936 m n. m. (Stupka). Ze západní strany se k Mýtu sklání Horní Díl (842 m n. m.), jižním směrem je to Malý Gápeľ, který končí zalesněným povrchem Zingoty (1170 m n. m.). Pod vrchem Sanski (847 m n. m.), který patří do Královohoľských Tater, se nachází nejrovinatější část celého katastru - Pohansko. Na jihu ještě třeba zmínit zalesněný Díl (900 m n. m.), který úzkou Frlajzovou dolinou ústí do obce a přes Luční svahy se zvedá až ke Skalce (946 m n. m.) s televizním vysílačem. V údolí Štiavničky je minerální pramen se zvýšeným obsahem železa.

Dějiny

editovat

Osadu založili horníci, kteří pro královské město Brezno a pro Kremnickou mincovnu těžili drahé kovy a pro hutě železo. Obec se v písemných památkách připomíná jako osada, která patřila Breznu. To dalo v úzkém údolí kolem potoka Štiavničky postavit dřevěný domek, kde se lidé zastavili, odpočinuli si a městskému celníkovi zaplatili poplatek za vstup do katastru. Chodili se sem občerstvovat i místní horníci, kteří v Žlebích vymývali potoční zlato, nebo pálili uhlí v Uhlisku. Tito osadníci si postupně začali připravovat podmínky i pro své trvalé bydlení. Postavili si domy a kolem nich začali obdělávat půdu a stávali se tak i rolníky. Přestože se historie obce datuje od roku 1696, již 40 let před tímto datem se uvádělo, že osada má "40 duší". I řada jiných důkazů potvrzuje, že Mýto zde bylo dříve, než se stalo obcí. Například v roce 1683, když se uprostřed zimy z vyhnanství vraceli rektor breznianského gymnázia Ján Simonides a básník Ján Milchovský, tu byli vlídně a přátelsky přivítáni. Ještě o rok dříve se přes Mýto valila Tökölyho vojska. Na trámu domu, který v roce 1956 zbořili, se nacházel letopočet 1694, takže obyvatelé tu už byli skutečně dávno před oficiálním uznáním obce.

Největší počet obyvatel měla obec v roce 1940, kdy jich bylo téměř 1200. Po válce obec zaznamenala nejvýraznější rozmach, když bylo renovováno téměř 88 procent rodinných domů. Postavila se škola, požární zbrojnice, 8 penzionů, 2 hotely, 8 rekreačních zařízení a vyrostlo množství chat. V současnosti žije v obci 536 obyvatel.

Historické památky

editovat

V obci se nachází římskokatolický kostel sv. Matouše z roku 1840, evangelický kostel postavený v letech 1822-1828, kaple v Bystré z roku 1816, kovářská výheň postavená začátkem 20. století.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mýto pod Ďumbierom na slovenské Wikipedii.

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine. (ZIP 128,1 kB)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Roman Švantner je v seznamu. Dostupné online. 
  3. MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998. (slovenský) 

Externí odkazy

editovat