Músaion v Alexandrii

Músaion / Múseion v Alexandrii bylo ve starověkém antickém světě nejslavnější a v dnešní době nejznámější músaion. Byla to po několik staletí nejvýznamnější starověká badatelská instituce^[1] a centrum soudobého vědění vůbec. Jeho součástí byla proslulá alexandrijská knihovna. Aleandrijské músaion je pokládáno za první instituci, jejímž jediným účelem bylo zajistit učencům nejpříhodnější podmínky pro jejich bádání, přičemž veškeré výdaje včetně platů zaměstnanců byly hrazeny státem.^[2] Músaion bylo založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. n. l. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. v egyptské Alexandrii z podnětu Démétria Falérského; na rozdíl od ostatních tehdejších soukromých músaí ovšem jeho členy nebyli filosofové, ale především vědci a spisovatelé. Bylo vybudováno na idejích Aristotelova Lykeia^[3] a jeho charakeristickým znakem bylo úzké sepětí umění a vědy, a to včetně věd přírodních; zde pěstovaná věda měla „filosofický kontext aristotelský i pýthagorejský, ale nechávala se vést svým vlastním tématem a metodou, nezávisle na filosofii, často však v duchu akademické skepse.“^[4] Prvním představeným byl Zénodotos z Efesu, z významných učenců zde působili zde např. matematik Eukleidés, fyzik Archimédés, astronomové Hipparchos a Aristarchos, chronograf a geograf Eratosthenés či lékaři Hérofilos a Eratostratos. V době pozdní antiky se Músaion stalo útočištěm alexandrijského pohanství oproti dominujícímu křesťanství. Posledním známým členem a možná i představeným Músaia byl Theón z Alexandrie^[5] a jeho dcera Hypatie z Alexandrie, nejpozději po její smrti nejspíše instituce zanikla.^[6]

Umělecká představa Alexandrijské knihovny

Odkazy

Reference

↑ BAREŠ, Ladislav; VESELÝ, Rudolf; GOMBÁR, Eduard. Dějiny Egypta. Praha: Lidové noviny, 2009. 822 s. ISBN 978-80-7106-971-3. S. 138.
↑ ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha: Panorama, 1983. 403 s. S. 120n.
↑ VYMAZALOVÁ, Hana; COPPENS, Filip. Moudrost svitků boha Thovta : vědecké poznání za vlády faraonů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 352 s. ISBN 978-80-7308-358-8. S. 262.
↑ KRATOCHVÍL, Zdeněk. Filosofie mezi mýtem a vědou : od Homéra po Descarta. Praha: Academia, 2009. 471 s. ISBN 978-80-200-1789-5. S. 187.
↑ DEAKIN, Michael A. B. Hypatia and Her Mathematics. The American Mathematical Monthly. 1994, roč. 101, čís. 3, s. 234–243. Dostupné online [cit. 2010-01-10]. ISSN 0002-9890. Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine.
↑ POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Překlad Marcela Tesařová. Praha: Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 198.

Související články

Helénismus

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Músaion v Alexandrii na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Alexandrijské museum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] BAREŠ, Ladislav; VESELÝ, Rudolf; GOMBÁR, Eduard. Dějiny Egypta. Praha: Lidové noviny, 2009. 822 s. ISBN 978-80-7106-971-3. S. 138.

[TVAR120-2] ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha: Panorama, 1983. 403 s. S. 120n.

[3] VYMAZALOVÁ, Hana; COPPENS, Filip. Moudrost svitků boha Thovta : vědecké poznání za vlády faraonů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 352 s. ISBN 978-80-7308-358-8. S. 262.

[4] KRATOCHVÍL, Zdeněk. Filosofie mezi mýtem a vědou : od Homéra po Descarta. Praha: Academia, 2009. 471 s. ISBN 978-80-200-1789-5. S. 187.

[DEAKIN_J-5] DEAKIN, Michael A. B. Hypatia and Her Mathematics. The American Mathematical Monthly. 1994, roč. 101, čís. 3, s. 234–243. Dostupné online [cit. 2010-01-10]. ISSN 0002-9890. Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine.

[POLLARD198-6] POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Překlad Marcela Tesařová. Praha: Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 198.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]