Wikipedie

Lučební závody Draslovka

česká firma

Lučební závody Draslovka a.s. Kolín je akciová společnost zabývající se především výrobou produktů ze syntetického kyanovodíku. Sídlí v Kolíně.

Lučební závody Draslovka a.s. Kolín
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1994
SídloKolín, Česko
Adresa sídlaHavlíčkova 605, Kolín IV, 280 02, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnostichemický průmysl
Produktykyanidy, Kyselina 1,3-bisfosfoglycerová, kyselina kyanovodíková a chlormequat chloride
Obrat1,8 mld. Kč (2019)[1]
1,5 mld. Kč (2018)[1]
Provozní zisk292,8 mil. Kč (2019)[1]
97,8 mil. Kč (2018)[1]
Výsledek hospodaření249,9 mil. Kč (2019)[1]
66,1 mil. Kč (2018)[1]
Celková aktiva1,9 mld. Kč (2019)[1]
1,8 mld. Kč (2018)[1]
Vlastní kapitál964,3 mil. Kč (2019)[1]
774,5 mil. Kč (2018)[1]
Zaměstnanci312 (2019)[1]
Mateřská společnostDraslovka Global Holding a.s.
MajitelDraslovka Holding (100 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.draslovka.cz
IČO46357351
ISINCZ0005106906
LEI315700HY6IEB0SBYEU76
OpenCorporates IDcz/46357351
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní strategií společnosti je zpracování kapalného kyanovodíku do následných produktů s vyšší přidanou hodnotou. Z výrobního závodu v Kolíně se 90 % produkce vyváží, zákazníky jsou zejména gumárenské, farmaceutické, zemědělské a další firmy.[zdroj?]

100% vlastníkem firmy je Draslovka Global Holding vlastněná rodinou Brůžků, Petrem Pudilem, Vasilem Bobelou a Janem Dobrovským.[zdroj?]

Historie

editovat

Firma byla založena jako „Akciová společnost pro zpracování draselných louhů v Kolíně“[zdroj?] v roce 1907 zčásti domácím a zčásti zahraničním kapitálem.[2] Výroba byla zahájena v květnu 1908.[3] Zabývala se také výrobou kyanidu z lihovarských výpalků melasových způsobem Reichardtovým a Buebovým.[4]

Po 1. světové válce byly hlavními akcionáři společností české banky. V roce 1927 převzaly většinu akcií průmyslové lihovary, které byly dodavatelem surovin.[2] Firma užívala i německý název Kaliwerke Aktiengesellschaft.[5]

 
Pohled na Draslovku z kolejiště stanice Kolín

V roce 1935 začala výroba kyanovodíku pro hubení hmyzu jako je pilous.[6] Kapalný kyanovodík nasáklý do porézního materiálu byl později známý jako Cyklonu B[7] a zneužit ve vyhlazovacích táborech. Plyn vyrábí společnost dodnes pod názvem Uragán D.[8]

Členy správní rady Kaliwerke Aktiengesellschaft byli až do roku 1941 Dr. Ing. Viktor Grossmann a Ing. Viktor Graf. Dr. Ing. Viktor Grossmann byl jako Žid poslán 28. října 1944 z Terezína do Osvětimi, kde zemřel v plynové komoře.[3]

Ing. Viktor Graf byl odvlečen 31. ledna 1945 do Terezína, ale věznění přežil. Vrátil se do Kolína a stal se ředitelem firmy.[9] V roce 1949 spáchal sebevraždu.[3]

V roce 1958 byl podnik začleněn do chemických závodů Synthesia Pardubice. V roce 1984 byl v rámci Lučebních závodů Kolín zahrnut do podniku Lachema Brno.

V roce 1990 vznikl státní podnik Lučební závody Kolín s. p., který byl v roce 1992 transformován do akciové společnosti Lučební závody Kolín a.s. V roce 1994 pak byla firma rozdělena do dvou společností: Lučební závody a.s. Kolín a Lučební závody Draslovka a.s. Kolín.

V roce 1996 vstoupila společnost ITCE, spol.s.r.o. (vlastněná rodinou Brůžkových, od 2012 jejich společností B3 Holding, s.r.o.) jako majoritní akcionář do společnosti Lučební závody Draslovka a.s. Kolín. V roce 2013 se majoritním akcionářem stala společnost Draslovka Holding BV, vlastněná společnostmi B3 Holding a bpd partners[10] podnikatelů Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského.[11] V roce 2021 byla založena globální skupina Draslovka Global Holding o hodnotě 15,6 miliardy korun, složená z české firmy Draslovka a divize Mining Solutions americké firmy Chemours. Skupina plánuje do budoucna mít továrny v Česku, Nizozemsku, USA a v Jihoafrické republice.[zdroj?]

Havárie v roce 2006

editovat

9. ledna 2006 v ranních hodinách došlo v podniku k havárii, při níž se do řeky Labe dostalo blíže neurčené množství kyanidů. Havárie vyděsila obyvatele Kolína i dalších měst okolo Labe, dokonce i v Německu.[zdroj?]

Zřejmě vlivem mrazů byl porušen plovákový hladinoměr v detoxikační jímce odpadních vod. Odpadní vody s kyanidy unikly na zpevněnou plochu okolo jímky a odtud podnikovou kanalizací do Labe. Nejspíše selhala i obsluha, která mohla únik zjistit vizuálně. Když se pracovníci Draslovky z médií dozvěděli o úhynu ryb v Labi, údajně je ani nenapadlo, že by to mohlo mít spojitost s jejich firmou. Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která se havárií zabývala, však taková možnost napadla. 13. ledna ČIŽP předběžně označila Draslovku za možného viníka havárie a toto podezření 16. ledna potvrdila. Teprve potom podnik havárii nahlásil příslušnému krajskému úřadu; tedy nikoliv z vlastní iniciativy, ale až poté, co byl z havárie usvědčen. Tento postup je sice v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ale v tomto případě to bylo přece jen trochu pozdě. Kdyby totiž Draslovka únik sama ohlásila dříve, bylo možné některým škodám zabránit.[12][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online.
  2. ↑ a b ČERNÝ, Bohumil. Vývoj lihovarství v českých zemích. Československý časopis historický. 1957, roč. 5, s. 712. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c PLAVEC, Michal. Výroba plynu Cyklon B v Kolíně. Práce z dějin techniky a přírodních věd: Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války. 2009, čís. 20, s. 327. 
  4. ↑ KRAUZ, Cyril. Technologie lučebnin organických, první díl: Lučebniny řady mastné. Chemická technologie. 1926, čís. 7, s. 300. Dostupné online. 
  5. ↑ KRAJSKÝ, soud. Zapsané firmy. Úřední list Republiky Československé. 1923-03-03, roč. 4, čís. 50, s. 1193. Dostupné online. 
  6. ↑ ŽÁK, Jan. Nové prostředky v boji proti pilousu. Vojenské intendanční rozhledy. 1937-04-01, roč. 10, čís. 35, s. 65. Dostupné online. 
  7. ↑ ZYKLON-B: Kaliwerke Kolin. www.zyklon-b.info [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-31. 
  8. ↑ Český rozhlas: Smrtící plyn známý z holocaustu se ještě vyrábí
  9. ↑ OKRESNÍ, soud. Ustanovení opatrovníka. Úřední list Československé republiky. 1946-08-16, roč. 27, čís. 185, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Svět Průmyslu: Skupina bpd partners vstoupila do Lučebních závodů Draslovka. www.svetprumyslu.cz [online]. [cit. 26-05-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2013. 
  11. ↑ b p d partners: Zakladatelé. www.bpdpartners.cz [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-25. 
  12. ↑ Kyanidová havárie - vyjádření Draslovky a prohlášení města!. Kolín.cz [online]. 2006-02-03 [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lučební_závody_Draslovka&oldid=23920233“