Lou Hooverová

manželka 31. prezidenta USA Herberta Hoovera a první dámy USA

Louise „Lou“ Henryová Hooverová (29. března 1874, Waterloo, Iowa7. ledna 1944) byla manželkou 31. prezidenta USA Herberta Hoovera a v letech 19291933 vykonávala funkci první dámy USA.

Louise Hooverová
Louhenryhoover.jpg
33. první dáma USA
V roli:
4. března 1929 – 4. března 1933
PředchůdkyněGrace Coolidgeová
NástupkyněEleanor Rooseveltová

Narození29. března 1874
Waterloo
USA Iowa, USA
Úmrtí7. ledna 1944 (ve věku 69 let)
New York
Místo pohřbeníIowa
ChoťHerbert Hoover
RodičeCharles Delano Henry a Florence Weed
DětiHerbert Jr.
Albert
PříbuzníAndrew Hoover, Allan Hoover Jr. a Lou Hoover (vnoučata)
SídloStanford
Alma materStanfordova univerzita
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profesepolitička a geoložka
OceněníIowa Women's Hall of Fame
CommonsLou Henry Hoover
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se v rodině bankéře Charlese Delana Henryho a jeho ženy Florence Wedové Henryové. Vystudovala Stanfordovu univerzitu a stala se první Američankou, která získala absolutorium z geologie, zde se také seznámila s chudým milovníkem přírody Herbertem Hooverem. V roce 1897 se konala svatba, manželé poté odjeli do Číny za prací, procestovali celý svět, poté se usadili v Londýně. Narodili se jim dva synové Herbert Jr. (1903) a Albert (1907). Lou psala články o geologii, ale i o historii. Během první světové války se stali útočištěm Američanů v Anglii, ona uspořádala humanitární dodávky pro Belgii v celkové hodnotě 1 miliarda dolarů. Po válce založila v Belgii americkou ženskou nemocnici.

V roce 1917 se odstěhovali do Washingtonu, kde Lou pomáhala vytvářet levné byty. Stala se symbolickou představitelkou politiky „hooverizing“ (šetření s potravinami). Roku 1922 byla zvolena federální předsedkyní dívčího skautingu. Snažila se o ženskou univerzální rovnoprávnnost. Poté, kdy bylo zavedeno ženské volební právo (1920), se angažovala v League of Women's Voters, kde se politicky vzdělávali nové občanky. Zasazovala se o rovnoprávnnost sportovkyň. Dostala několik čestných doktorátů. Naplňovala své politické cíle nezávisle na manželovi (vystupovala proti vládním korupčním skandálům, přestože byl její manžel v té době ministr obchodu).[1]

V roce 1929 se stal její manžel prezidentem, Lou nedůvěřovala tisku a byla více umírněnější v názorech, přesto prosazovala, že by muži měli převzít většinu domácích prací. Zavedla zdravou výživu v Bílém domě. Zrušila zvyk, kdy na Nový rok mohl každý občan prezidentovi potřást rukou, kvůli prohibici zrušila v Bílém domě vinný sklep. Hoover díky manželce prosadil, aby v pravidlech pro přijímaní do veřejné služby bylo sousloví „bez ohledu na pohlaví“. Jako první prezidentova manželka pronášla projevy sama, dokonce i prostřednictvím rozhlasu. Manželé Hooverovi byli bohatí a během hospodářské krize platili stravu pro celý Bílý dům, sama posílala potřebným peníze. Zasazovala se o vysoký standard veřejného školství. V roce 1929 se odhodlala k velkému činu, když pozvala na recepci manželku jediného afroamerického kongresmena Jessie DePriestovou, vzbudila tím nevoli jižních států a naopak velkou podporu v těch severních.

Po skončení funkčního období se přestěhovali do Stanfordu, Lou během 2. světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž.

7. ledna 1944 zemřela nečekaně na srdeční infarkt.

ReferenceEditovat

  1. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Emancipovaná kosmopolitka, s. 107–117. 

Externí odkazyEditovat