Leonid Jengibarov

sovětský arménsko-ruský scenárista, herec, klaun a mim

Leonid Georgijevič Jengibarov (rusky Леонид Георгиевич Енгибаров, arménsky Լեոնիդ Ենգիբարյան) (15. března 1935, Moskva25. července 1972, Moskva), byl sovětský arménsko-ruský scenárista, herec, klaunmim.

Leonid Jengibarov
Leonid Yengibarov 2011 Armenian stamp.jpg
Narození 15. března 1935
Moskva
Úmrtí 25. července 1972 (ve věku 37 let)
Moskva
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Vagankovský hřbitov (od 1972)
Alma mater Národní škola varietních a múzických umění (od 1955)
Povolání herec, klaun, cirkusový artista, boxer, mim, spisovatel a divadelní režisér
Zaměstnavatelé Yerevan Circus (od 1959)
Novosibirsk State Circus (od 1959)
Ocenění národní umělec Arménské SSR (1971)
Manžel(ka) Jarmila Halámková
Děti Barbora Jengibarova
(* 1965)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a rodinaEditovat

Jeho otec byl arménského původu (proto je jeho příjmení někdy uváděno Jengibarjan), matka Ruska. Leonid se jim narodil 15. března 1935.

Sportovec a studentEditovat

Ve svých 16 letech začal boxovat a o něco později boxoval profesionálně, dokázal v muší váze získat titul mistra sportu. Rok strávil studiem v Institutu tělesné výchovy, odtud odešel na moskevské artistické učiliště. Absolvoval šest let studia na Státní škole cirkusového a estrádního umění (což byla vysoká škola) a získal zde diplom promovaného klauna. [1]

Pražské pobytyEditovat

Byl častým hostem v Praze.[2][3] V někdejším Československu byl velmi populární, objevoval se mimo jiné i v Československé televizi, Divadle Na zábradlí, roku 1966 několikrát v Divadle Jiřího Wolkera, účinkoval také ve Varieté. Poprvé vystupoval v Československu v roce 1963 spolu s cirkusem Jerevan a později s cirkusem Humberto. V roce 1964 zvítězil v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v mezinárodní soutěži klaunů o Cenu Eduarda Basse.[4]

Podlehl infarktu v pouhých 37 letech ráno 26. července 1972.[4]

Další oceněníEditovat

Získal titul Zasloužilý umělec Arménské SSR a roku 1971 titul Národní umělec Arménské SSR.[4]

Filmografie (vybraná)Editovat

Hrál v desítce filmů, např.:

  • 1972 Třesky plesky
  • 1964 Stíny zapomenutých předků
  • 1957 Komunista

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SUCHÝ, Ondřej. Exkurze do království grotesky. Praha: Práce, 1981. Kapitola Leonid Jengibarov, s. 91. 
  2. Článek Ondřeje Suchého o Jengibarovovi. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2006-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-13. 
  3. (rusky) Jengibarov v Praze
  4. a b c Exkurze do království grotesky, s. 92

Externí odkazyEditovat