Typická lastura

Lastura (laicky škeble či mušle, zřídka miska; odborně valva) je dvojdílná schránka mlžů. Lastura se skládá nejčastěji především z uhličitanu vápenatého ve formě krystalků minerálu aragonitu spojeného bílkovinným tmelem conchiolinem. Lastury mohou mít různou barvu, zakulacení, velikost i tvar a jsou důležitým determinačním znakem.

Tělo mlžů je kryto dvoudílnou skořápkou, pravou a levou lasturou. Lastury jsou ve své hřbetní části u sebe pevně drženy silnými vazy, případně ozubenými okraji a rýhami, uzavírají se pomocí svalů. Na vrchol lastury je zvláštní pružný vaz, který jako péro lastury otevírá. Vnitřní strana lastur je často opatřena silnou perleťovou vrstvou.

VyužitíEditovat

Lastury měly v historii různá využití, například jako zdroj perleti pro šperky, byly z nich také vyráběny knoflíky. Lastury slouží i jako zdroj vápníku, ale například na ostrově Nová Británie byly používány jako místní měna či ke kultovním, náboženským, nebo spirituálním účelům. Vyráběly se z nich též obscénní amulety (talismany): jistý druh tropické mušle (Veneridae) totiž připomíná vulvu až nápadně.[1]

Koncern Shell [šel] používá stylizovanou lasturu hřebenatky jako firemní logo. V heraldice jsou lastury heraldickými zvířaty vyobrazeny na znacích několika měst. S mušlí je též vyobrazován svatý Jakub Starší (Větší).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vladimír Vondráček; František Holub. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Redakce Eva Šimůnková. 3. vyd. Bratislava: Columbus, 1993. 324 s. ISBN 80-7136-030-9. Kapitola 6 Pudy, s. 77, Magický význam nahoty. 

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo lastura ve Wikislovníku