Heraldická zvířata

obrázek skutečného či bájného živočicha zobrazený na štítu či jiném heraldickém prvku

Heraldická zvířata je souhrnné označení pro všechny živočichy, tedy zvířata včetně bájných tvorů a pro nestvůry, které se vyskytují v heraldice. Často se kreslí do štítu nebo tvoří štítonoše či klenot. Ve znaku se mohou vyskytovat i samostatné části zvířat – hlava, noha, křídlo apod.

Blason editovat

Postavení editovat

Normální postavení zvířat, tedy takové, které se nemusí blasonovat, je ve stoje z profilu, s hlavou otočenou heraldicky vpravo. Výjimku tvoří orel a orlice, které se kreslí zepředu s rozepjatými křídly, symetricky podle svislé osy, takzvaně rozkřídlený.

  • Kráčející – u čtvernožců, zvíře stojí na třech nohách a pravou přední má zdviženou
  • Ve skoku – u čtvernožců, zvíře stojí na zadních nohách
  • Ležící
  • Stojící

Zbroj editovat

Zbroj je označení pro ty části zvířecích těl, které lze použít v boji:

  • u savců rohy, kopyta, zuby, tlapy, jazyk
  • u ptáků zobák, pařáty, drápy, jazyk, lze za ni považovat i korunku na hlavě heraldického zvířete

Kreslí se zpravidla odlišnou tinkturou, převážně podle těchto zásad:

  • zlaté figury mají zbroj stříbrnou, pokud je ovšem pole červené, mají zbroj modrou,
  • stříbrné figury mají zbroj zlatou, pokud je ovšem pole modré nebo černé, mají zbroj červenou,
  • figury v kovovém (zlatém nebo stříbrném) poli mají zbroj červenou, je-li však figura sama červená, má zbroj modrou.

Toto pravidlo je spíše tendencí, a proto vykazuje mnoho výjimek. Některé zásady malování zbroje jsou navíc v rozporu se základním pravidlem o tom, že na barvu může přijít jen kov a na kov jen barva, což ukazuje na okrajovou důležitost zbarvení zbroje.

Skutečná zvířata editovat

 
Kůň ve znaku Pardubic (Pardubice, Jindřišská 16)
 
Lev ve znaku města Lyon
 
Medvěd ve znaku Berlína

Bájná zvířata editovat

 
Svatý Jiří a drak na znaku Moskvy (1873)
 
Jednorožec na znaku obce Cuarnens (Švýcarsko)
  • Alerion – orlice bez zobáku a pařátů, obvykle rozkřídlená, např. francouzští Montmorencyové
  • Amfisbéna – čtyřnohé a dvouhlavé zvíře se lvími tlapami a hadími hlavami, hlavy i nohy jsou od sebe odvráceny;
  • Bazilišek – drak s kohoutí hlavou a ostruhami
  • Beránek Boží – Agnus Dei, kráčející ovce se svatozáří, přední končetinou přidržuje žerď vexila s křížem
  • Drak – dvou- nebo čtyřnohý ještěr s netopýřími křídly a psí hlavou, z jejíž tlamy šlehají plameny; jindy s hlavou krokodýla, ovinutý kolem erbovního štítu jako dračí řád: Vartemberkové;
  • Fénix – orlice vyrůstající z plamenů
  • Gryf – je spojením lva a orla (nejsilnějších zvířat na zemi a ve vzduchu), gryf má lví tělo, zadní nohy a ocas, orlí hlavu se lvíma ušima, orlí křídla a přední nohy; v heraldice také samotná gryfí noha, např. Desfoursové;
  • Jajl – kopytník s pohyblivými rohy a ostrými tesáky v tlamě
  • Jednorožec – kůň, který má na čele dlouhý, spirálovitě stočený roh, má kozí bradku a kopyta (rozštěpená) a lví ocas, např. v erbu Jeníšků z Újezda nebo Vencelíků z Vrchovišť. Jednorožec je jedním ze štítonošů ve znaku Velké Británie
  • Kerberos – mytický antický pes se dvěma či třemi hlavami
  • Mořský kůň (či koník) – kůň, který má místo zadních nohou zavinuté rybí tělo s rybím ocasem
    • jakékoliv zvíře se označuje jako mořské, má-li místo zadní poloviny těla rybí ocas
  • Okřídlená ryba
  • Okřídlený býk evangelisty sv. Lukáše
  • Okřídlený lev Sv. Marka – okřídlený leopard s aureolou, který v předních tlapách drží knihu s latinským textem: PAX TIBI MARCE EVANGELISTA MEVS (Pokoj tobě, Marku, evangelisto můj)
  • Panter – lev s dlouhým krkem a špičatou tlamou, z níž mohou šlehat plameny, někdy skvrnitý, panter může mít na hlavě rohy, např. ve znaku Štýrského Hradce, Bavorska.
  • Pegas – okřídlený kůň, obvykle zobrazen ve skoku a s rozepjatými křídly (např. Serényiové)
  • Saň – zvíře podobné draku, ale se čtyřma nohama, bez křídel a obvykle nesrší oheň
  • Sfinga (Sfinx) – v heraldice lvice s ženskou hlavou a prsy
  • Uroboros – bájný had požírající svůj ocas
  • Vyverna – zvíře podobné draku, se dvěma nohama a nesršící oheň

Bájní tvorové editovat

 
Siréna ve znaku Varšavy (1659)

Částečně s lidskými těly

  • Gorgona – druh harpyje; někdy jen ženská hlava se zlou grimasou, vyplazeným jazykem a vlasy z živých hadů
  • Harpyje – orlice s dívčí hlavou, krkem a poprsím; v heraldice zpravidla rozkřídlená
  • Kentaur – kůň, který má místo krku horní polovinu lidského těla s hlavou muže, u nás v erbu Matěje z Vykrantic
  • Kohout s mužskou hlavou v klobouku – figura neznámého původu ve znaku České Třebové
  • Meluzína – polonahá dívka zakončená od pasu dolů dvěma rybími ocasy, které přidržuje rukama, může mít korunku
  • Midas – hlava muže – krále s oslíma ušima
  • Mořská panna – dívka s dolní polovinou těla ryby s rybím ocasem, v rukou mívá hřeben a zrcadlo
  • Střelec – Sagitarius, kentaur, který drží luk
  • Siréna – mořská panna (viz výše) s křídly racka

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. lovná zvěř v heraldice. www.radsvatehohuberta.cz [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-07. 
  2. Palivec 1978, s. 47)
  3. Orel (heraldika)

Literatura editovat

  • Břetislav Štorm: Úvod do heraldiky, Praha : Vyšehrad, 1940
  • Břetislav Štorm: Báječná zvířata: obludy a nestvůry, úvodní slovo a kresby Břetislav Štorm. Olomouc : Otto F. Babler a Jaroslav Durych 1935
  • Viktor Palivec: Heraldická symbolika. GHS Praha 1978, dostupné online [1]
  • Milan Buben: Encyklopedie heraldiky, LIBRI, Praha 1999, ISBN 80-85983-68-0

Související články editovat

Externí odkazy editovat