Ladislav Svante Rieger

český matematik

Ladislav Svante Rieger (25. dubna 1916 Malmö14. února 1963 Praha) byl český matematik, který se zabýval zejména matematickou logikou a axiomatickou teorií množin. Je považován za zakladatele těchto oborů matematiky v Československu.

Ladislav Svante Rieger
Narození25. června 1916
Malmö
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí14. února 1963 (ve věku 46 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánímatematik
ZaměstnavateléUniverzita Karlova
České vysoké učení technické v Praze
Československá akademie věd
RodičeLadislav Rieger
PříbuzníVěra Macháčková-Riegerová (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Byl synem filozofa Ladislava Riegera a jeho manželky Elišky, rozené Jarešové. Narodil se ve Švédsku, kde jeho otec v letech 1915–1919 působil – odtud pocházelo i jeho druhé křestní jméno. Po absolvování gymnázia (1931–1935) studoval v letech 1935–1938 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy matematiku a fyziku; jeho učiteli byli mimo jiné Vladimír KořínekVojtěch Jarník. Za protektorátu pracoval jako výpočtář v letech 1941–1943 v Národní bance v Praze a pak v letech 1943–1945 ve společnosti AVIA.

Od roku 1945 působil na vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství, z níž později vznikla Fakulta strojní ČVUT. V roce 1946 dokončil studium přírodních věd (rigorózní práce O uspořádaných grupách), v roce 1950 absolvoval půlroční studijní pobyt ve Varšavě. V roce 1951 byl jmenován docentem matematiky strojní fakulty ČVUT a působil tam jako vedoucí matematického ústavu až do roku 1958. Od roku 1951 přednášel zároveň i na Přírodovědecké fakultě UK (resp. na Matematicko-fyzikální fakultě, která se z ní v roce 1952 vyčlenila).

V roce 1953 se stal jedním z prvních členů nově založeného Matematického ústavu ČSAV.[1] Od roku 1958 už se věnoval především vědecké práci v tomto ústavu. V roce 1960 dosáhl titulu doktora fyzikálně matematických věd (doktorská práce A contribution to Gödel’s axiomatic set theory – Příspěvek k Gödelově axiomatické teorii množin).

V roce 1947 se oženil s Helenou Holingerovou, s níž měl dvě dcery: Jitku (* 1950) a Alenu (* 1956). Patřil do rodu Riegerů, potomků Františka Ladislava Riegera;[2] jeho osobou rod po meči vymřel. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.

Riegr se ve své vědecké činnosti věnoval zejména následujícím oblastem:

Úplný výčet jeho publikací má přes 50 položek, převážně se jedná o články ve vědeckých časopisech. Napsal i tři učební texty, jednu monografii (Algebraické metody matematické logiky, vydána až posmrtně v anglickém překladu "Algebraic methods of mathematical logic" v roce 1967) a jednu popularizační knížku (O grupách a svazech, 1952).

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Rieger na anglické Wikipedii.

  1. Víra ve zdravý rozum se ukázala neopodstatněnou. Akademický bulletin [online]. Akademie věd ČR [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 
  2. LOUŽECKÝ, Pavel; DROCÁR, Jan. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. Rieger – základní údaje. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PECINOVÁ, Eliška. Ladislav Svante Rieger (1916–1963). Praha, 2006. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta. Vedoucí práce Jindřich Bečvář. Dostupné online.
  • HÁJEK, Petr. K nedožitým šedesátinám Ladislava Riegra. Časopis pro pěstování matematiky. Československá akademie věd. Roč. 1976, čís. 101, s. 417–418.