Otevřít hlavní menu

Labuť černá

druh ptáka

Labuť černá (Cygnus atratus) je druh australské labutě.

Jak číst taxoboxLabuť černá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Podčeleď husy (Anserinae)
Rod labuť (Cygnus)
Binomické jméno
Cygnus atratus
Latham, 1790
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Labuť černá v letu

Nezaměnitelný, 1,1 - 1,4 m velký pták s rozpětím křídel 1,6 - 2 m a hmotností mezi 6 - 9 kg.[2] Stejně jako ostatní labutě má mohutné tělo, krátký ocas a končetiny a velmi dlouhý, mírně ve tvaru písmena S prohnutý krk, který má vůbec nejdelší ze všech druhů labutí.[3]

Je celá černá s bílými letkami, které jsou nápadné zvláště za letu, a červeným zobákem s příčným bílým pruhem. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samci bývají pouze o něco větší. Mladí ptáci jsou hnědošedí.[2]

RozšířeníEditovat

Labuť černá žije na sladkých, poloslaných a slaných jezerech, řekách s hustě zarostlými břehy, zaplavených pastvinách a v bažinách na území jihozápadní a východní Austrálie a na přilehlých ostrovech.[2]

V minulosti se početně vyskytovala i na Novém Zélandu, kde byla však již vyhubena. V roce 1864 se na Nový Zéland znovu dostala jako ozdobný pták chovaný na parkových jezírcích a postupem času zde vytvořili jedinci, kteří z těchto chovů ulétli, několik menších populací žijících na vnitrozemních jezerech.[4]

Podobným způsobem vznikly volně žijící menší populace i jinde ve světě včetně České republiky, kde se zřídka na větších vodních plochách objevuje několik jedinců.[5] Není tažná, ale v závislosti na dostupnosti potravy přelétává.[6] Globální populace druhu je odhadována na 300 000 - 500 000 jedinců, kteří žijí na značně rozsáhlé ploše, až 10 000 000 km2.[7]

EkologieEditovat

 
Pár labutí černých na jezeře Claremont v Západní Austrálii.

Žije v trvalých párech (pouze v 6 % případů se stává, že se páry rozpadají).[8] Plave s mírně nebo obloukovitě prohlým krkem. Při vyrušení a obraně teritoria vydává syčivé zvuky a mává křídly. V letu a klidné poloze u ní můžeme také často zaslechnout výrazný a daleko slyšitelný hlas.[2][4]

Živí se zejména vodními rostlinami, které z vodního dna získává pomocí nápadně dlouhého krku. Občas požírá i rostliny rostoucí na souši.

 
Mláďata labutě černé v prachovém peří.

Labuť černá hnízdí obvykle od února do září, občas i v početných koloniích. Rozměrné, v průměru 1 - 1,5 m velké a až 1 m vysoké hnízdo, které tvoří velká hromada rákosů a travin umístěná v mělké vodě nebo na ostrůvcích, využívá několik let po sobě a dle potřeby jej upravuje nebo rozšiřuje.[2][6] Ročně klade 4 - 8 zelenobílých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 35 - 40 dní.[9] Krátce po vylíhnutí se mláďata ve větších hloubkách občas vozí na hřbetech rodičů, v jejich blízkosti zůstávají do doby, než se zbaví prachového peří - tedy asi po dobu 6 měsíců.[2][4][9]

Ve volné přírodě se dožívá průměrně 10 - 15 let.[10]

PoddruhyEditovat

U labutě černé rozeznáváme celkem 2 poddruhy: labuť černou australskou (C. a. atratus) a labuť černou novozélandskou (C. a. sumnerensis), která je v současné době již vyhynulá.

ZajímavostiEditovat

Labuť černá se v minulosti často objevovala v literatuře a umění. V současné době se s ní můžeme setkat např. na znaku i státní vlajce Západní Austrálie.

Labuť černá v českých zooEditovat

V České republice labuť černou chová Zoo Zlín, Zoo Plzeň, Zoo Ohrada a Zoo Liberec, Vodní Park Čabárna

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Swan na anglické Wikipedii a Łabędź czarny na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e f Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
  3. http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=133
  4. a b c Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
  5. Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  6. a b Scott, Sir Peter (Ed), The World Atlas of Birds, Colporteur Press, Balmain 1982: str. 200-201
  7. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26. 
  8. http://www.journals.royalsoc.ac.uk/media/public/contributionsupplementalmaterials/d/y/1/2/dy12dacdyyaxyx1h/archive1.pdf[nedostupný zdroj]
  9. a b {title}. birding.about.com [online]. [cit. 2008-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-09. 
  10. http://www.zoozlin.eu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata.html?zvire=labut-cerna

Externí odkazyEditovat