Lžičkovec šiškový

druh hub

Lžičkovec šiškový (Auriscalpium vulgare Gray 1821) je nejedlá, saprofytická houba z čeledi lžičkovcovitých.

Jak číst taxoboxLžičkovec šiškový
alternativní popis obrázku chybí
Lžičkovec šiškový
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď lžičkovcovité (Auriscalpiaceae)
Rod lžičkovec (Auriscalpium)
Binomické jméno
Auriscalpium vulgare
Gray (1821)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma[1]Editovat

  • Hydnum auriscalpium L. (1753)
  • Scutiger auriscalpium (L.) Paulet (1812)
  • Pleurodon auriscalpium (L.) P.Karst. (1881)
  • Leptodon auriscalpium (L.) Quél. (1886)
  • Hydnum atrotomentosum Schwalb (1891)
  • Auriscalpium auriscalpium (L.) Kuntze (1898)
  • Auriscalpium auriscalpium (L.) Banker (1906)
  • Hydnum fechtneri Velen. (1922)
  • Pleurodon fechtneri (Velen.) Cejp (1928)
  • Auriscalpium fechtneri (Velen.) Nikol. (1964)

VzhledEditovat

MakroskopickýEditovat

Klobouk je 5–20 milimetrů široký, ledvinovitého až kruhovitého tvaru, povrch je silně ochlupený, hnědý až hnědočerný se světlejším, někdy dokonce bělavým okrajem. Staré plodnice bývají téměř černé. Hymenofor je tvořen 2–3 milimetry dlouhými ostny, u mladších plodnic světle hnědý či béžový, později šedivý. Třeň je bočně přirostlý, běžně 20–80 milimetrů vysoký, 2–3 milimetry široký. Je tmavší než klobouk, má plstnatý až štětinatý povrch, u báze bývá rozšířený. Dužnina je tuhá, kožovitá, běžně vnímaná jako nejedlá, bez chuti a bez zápachu. Učebnice z roku 1887 přesto zmiňuje, že byl lžičkovec šiškový běžnou součástí jídelníčku ve Francii a Itálii.[2]

MikroskopickýEditovat

Výtrusy jsou téměř kulaté, 3,5–6 mikrometrů velké, bílé barvy.

VýskytEditovat

Jde o poměrně hojný druh, který roste jednotlivě i po dvojicích na tlejících borových, vzácněji smrkových šiškách částečně či úplně ukrytých v půdě. Díky hnědému zbarvení je houba snadno přehlédnutelná.

RozšířeníEditovat

Běžný druh rostoucí v mírném pásu severní polokoule, vázaný převážně na porosty borovice lesní. Vyskytuje se v Severní Americe, téměř celé Evropě a v některých částech Asie.

ZáměnaEditovat

Díky svému relativně typickému vzhledu a umístění je záměna nepravděpodobná.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Auriscalpium vulgare Gray 1821 [online]. International Mycological Association, rev. 2015-04-28 [cit. 2015-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HAY, WD. An Elementary Text-book of British. London: S. Sonnenschein, Lowrey, 1887. Dostupné online. S. 118. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 432 s. ISBN 978-80-7360-334-2. Kapitola Houby nelupenaté, s. 77. 
  • LAESSOE, Thomas. Houby. Překlad J. Váňa. Praha: Knižní klub, 2004. 304 s. ISBN 80-242-1194-7. Kapitola Houby s ostny, s. 234. 

Externí odkazyEditovat